LIK - Necro
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Zmoudření brutálních řezníků!“ nebo „Coloradské drtičce dochází dech!“ či jiný podobně šokující slogan se nabízí pro ocejchování nové desky CEPHALIC CARNAGE. Natolik vyklidněné a seriózní se jeví album „Misled By Certainty“ ve srovnání s předchozí tvorbou. Ovšem neděste se, kapela neztratila nic ze svých charakteristických znaků a vykročila správným směrem. Novinka není tolik „brutal“ a není ani tolik „grind“, album je více hravé, pestré, svým způsobem odlehčené, ale zároveň je stále dostatečně death metalové. Ubíhá převážně ve středním tempu a odkazuje spíše na staré žánrové klasiky z počátku 90. let, než na aktuální deathcorové trendy. Zejména ozvěny starých alb MORBID ANGEL nebo BOLT THROWER jsou často zřetelně slyšitelné.
Hlavní kouzlo současných CEPHALIC CARNAGE spočívá především ve schopnosti šikovně zapojit do hutných death metalových válců „progresivní“ prvky. Heavy metalové vyhrávky, sóla nebo krátké odbočky do jiných stylů tu sice byly i v minulosti, ale nyní dostávají více prostoru a příjemně narušují metalové hoblování. Tento jev je dobře patrný např. v povedených skladbách „Abraxas Of Filth“ nebo „Ohrwurm“, muzikanti naznačí, jak skvělými instrumentálními dovednostmi jsou vybaveni, ale nikdy nesklouznou ke zbytečné exhibici. Na albu samozřejmě najdete i grindové vypuštění páry, ale to zde plní pouze funkci zpestření jinak převážně epických (!) skladeb. Vyvrcholením desky je dvanáctiminutový kolos „Rapangaea“, kde se kapela asi nejvíce vzdálila své minulosti a odvážně vykročila do post-metalového „sludge“ světa.
Důležité pro album je střídání dvou zpěvů, z nichž ten skřehotavý připomíná Milleho Petrozzu z KREATOR a ten hlubší zas bublající odpadní výpusť. Hodně prostoru pro předvádění dostává tradičně baskytara, což nebývá u death metalové kapely zrovna časté a zajímavé jsou též oživující elementy, jako je saxofon ve výborné „Ohrwurm“ nebo mluvené slovo v „Dimensional Modulation Transmography“ nebo klávesy v závěru „Repangaea“. Nahrávka tak zní profesionálně a dělá radost posluchačům, kteří si potrpí na detaily.
CEPHALIC CARNAGE nám od časů debutové divočiny pěkně dozráli a dokázali ve zdánlivě vyčerpaném stylu neuvěřitelné věci. Aktuálně se nesnaží už tolik ohromit agresí nebo rychlostí a nabízí v první řadě propracované skladby plné umně poskládaných riffů, které dokazují, že i death metal s trochou toho grindu může znít inteligentně, srozumitelně a zůstat přitom dostatečně úderný a divoký. CEPHALIC CARNAGE zkrátka natočili opět výbornou desku, za kterou jim právem náleží respekt a minimálně osm a půl bodu.
CEPHALIC CARNAGE úspěšně rozvíjejí svoji death metalovou vizi, tentokrát za použití klidnějších a přívětivějších metod, ale v žádném případě se nekoná ústup z vydobytých pozic, naopak stále hrají moderní death metal té nejvyšší kvality.
8,5 / 10
Leonard "Lenzig" Leal
- vokály
Steve Goldberg
- kytary
Brian Hopp
- kytary
Nick Schendzielos
- basa, vokály
John Merryman
- bicí
+ host:
Ross Dolan (IMMOLATION)
- vokály
1. The Incorrigible Flame
2. Warbots A.M.
3. Abraxas Of Filth
4. Pure Horses
5. Cordyceps Humanis
6. Raped By An Orb
7. P.G.A.D.
8. Dimensional Modulation Transmography
9. Ohrwurm
10. When I Arrive
11. Power And Force
12. A King And A Thief
13. Repangaea
14. Aeyeuchg!
Misled By Certainty (2010)
Xenosapien (2007)
Digital Carnage (EP) (2005)
Anomalies (2005)
Lucid Interval (2003)
Exploiting Dysfunction (2000)
Conforming To Abnormality (1998)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 53:35
Produkce: Dave Otero
Studio: Flatline Audio Studios
Mne sa tento album celkom pozdava na prvych par pocuti skvela muzicka
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!