A tak šel čas. Dobrá, dobrá - a tak se vrátil čas. ENSIFERUM patří do známého kolovrátku jednodušších folk/viking formací. V roce 1999 se dostali do povědomí demem „Hero In A Dream“, jehož ústřední skladbu ostatně hrají téměř na každém koncertu dodnes. Postupně rostla jejich obliba, aniž by se někam pozitivně vyvíjeli. Dost možná, že by tento posun nebyl pro fanoušky ani nikterak žádoucí. Nejsou tak válečně bojovní jako TURISAS, neobsahují tolik folku jako KORPIKLAANI a  nedosahují zábavnosti ELUVEITIE. Přesto se o nich, v rámci žánru, vedou živé diskuze a deska „From Afar“ byla očekávanou novinkou podzimu.

„By The Diving Stream“ je milá, a tak trošku pohádková. I když se pravděpodobně snaží navodit atmosféru zelenajících se kopců, volnosti a dávných dob, kdy „do sebe stromy vrůstaly jako staří přátelé“, začíná po chvíli spíš uspávat. To bych ale neviděla jako moc velký problém, spí se u toho ostatně celkem dobře. Oceňuji, že první skladba není bombastické intro s ryčícími bojovníky a „temnou atmosférou“. Pompéznost si bohužel vynahradíme hned v druhé skladbě „From Afar“. Jako úder kladiva působí rychlé bicí, řev a tématické podbarvení. Kolikrát se mi u úvodní, jinak vikingské, skladby paradoxně vybavilo show s osvětlenou pirátskou lodí, kde artisté baví znuděné turisty. Ač se ENSIFERUM snaží sebevíc, nudí. A možná právě díky té snaze.

„Twilight Tavern“ je klasikou na koncerty. Skotačivé tempo, typická melodie a sborový refrén. Dočkáme se i „něžné“ vsuvky v podobě ženského vokálu, který je následně opět doplněn bicími a z pompéznosti a úsměvné pohádky je najednou kýč jako hrom. „Elusive Reaches“ se přižene jako velká voda, s náladou evokující skladbu „Tale Of Revenge“ z  předminulé desky „Iron“. Následně se ale znatelně zjemňuje a refrén využívá čistého sborového zpěvu. Žádné nadšení však rozhodně neočekávejte. „Stone Cold Metal“ považuji za nejlepší skladbu na albu. Je živá, vtipná, odlehčená, zní jakoby mimochodem a sálá z ní radost. I když jsem se právě, více než ke sladbě jako takové, vyjádřila k vsuvce, kterou uslyšíme zhruba uprostřed skladby. Od třetí minuty se totiž dočkáme bezstarostného hvízdotu spolu s klavírem, který přechází od jemné romantiky k nakažlivému optimistickému skotačivému tempu. V rámci alba, a dost možná i celé ENSIFERUM tvorby, příjemné oživení. „From Afar“ obsahuje ale i jednu, řekněme, libůstku. Jedná se o téměř minutovou pouze vokální „Tumman Virran Taa“, kompletně ve finštině.

ENSIFERUM jsou věrní stále stejné tématice, pořád nabírají víc a víc pompéznosti, ale rovněž se na nové desce setkáme s pár menšími překvapeními a experimenty. Nutno podotknout, že ne všechny jsou tak docela šťastné. Pokud máte rádi ENSIFERUM, nemyslím si, že by vás nové album zklamalo. Naopak, pravděpodobně budete s druhy ve zbroji sympatizovat, ba co víc, snad budete i nadšeni. Za předpokladu, že však této tématice neholdujete, neztrácejte hodinu života. A ten zbytek? Na jeden poslech, pokud se chcete jen tak pobavit, to vyloženě špatné není. K druhé šanci pro celou desku se však už pravděpodobně neodhodláte ani s větším vypětím všech sil.