NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bitva bohů započala. Vládcové krajiny fjordů staví, po odchodu Císaře, své šiky do pozoru a započínají bez svého vůdce, avšak pod ochrannou rukou bohů temných a studených severských hvozdů, dobývat neobdělané kousky země jižněji položených nevěřících národů. Samotný Seth, či chcete-li Sutekh, staroegyptský bůh chaosu, zmatku a nepořádku naplňuje duši a mysl francouzských blackových válečníků záhrobními a divokými idejemi a se svým zvířeckým pohledem a bestiálním rykem vysílá svou jižní hordu, aby mohla čelit nájezdům severských kmenů.
Destruktivní síly přírody, skučící vichřice, ohlušující ničící hromy a neproniknutelné krupobití, temné síly Sethova umu, se promítají i do nového válečnického štítu francouzských rouhačů, který se honosí názvem Divine-X. Toto „boží X“ by mělo nastolit rovnováhu na temném bitevním blackovém poli. Není to tak dávno, kdy se z kobek černých francouzských sklepů, jejichž promoklé zdi sténají pod bolestnou tíhou úpadku lidské rasy, zvedla bledá královská družina Anorexia Nervosa a se svou černočernou plápolající zástavou se vyřítila na bezbranné a otupělé lidské bytosti. Sethova osobní garda, až donedávna řadící se mezi pěšáky, se však svou novou výzbrojí zařadila do elitní formace a přinejmenším spolu se zmíněnou Anorexií vytváří hrdý základ vojska ze sluncem zalité krajiny.
Divine-X není klasická, unylá blackmetalová valcha. Jistě, příznivci klasického absolutně černého tělesa si zde jistě přijdou na své, avšak tahle smečka moc dobře ví, jakou výzbroj si zvolit pro moderní blackmetalové klání. Již střídání temp nahrávky, logické i zdánlivě násilné přechody rytmu, vám jistě nedovolí usnout na bojišti. Rychlé, energií překypující pasáže vás přitlačí silou dopadu meteoru na tvrdou, krví zbrocenou zem, aby záhy nechal vaše zubožené tělo levitovat v ostrém, avšak uklidňujícím chladném ovzduší, pomalejší part, vycházející z propastné nenávisti samotného vládce Setha. Metalový zvuk kytar se přelévá ze smrtících blackových pasáží, přes tepelně opracované blackovo-trashové riffy až do vyhrávkových předvojových částí, které nechávají vyniknout akusticky znějící elektrický meč této smrtící družiny. Od hlavy až k patě pak vaším tělem projede vlna zimnice, když se ode dna místy vynoří hluboká basa. Z bicí artilerie se jako nejúčinnější skutečně jeví největší ráže, která nejen v rychlejších, ale i ve vyhrávkových partech, zní jako majestátní nadpozemský dunivý hrom. Osvědčené metalové principy by však, pod nájezdy moderních severských vikingů, nevydržely bez experimentování se zvuky a samply, které tu více, tu méně, avšak vždy naprosto velkolepě obohacují plamen této nově zapálené pochodně.
Ba co víc. Anglické a francouzské texty točící se kolem víry, duchovna a obecně lidské posedlosti, dodávají kovovému zvuku zápolících bitevních zbraní skutečný zápach blížícího se zapáchajícího konce. Blackmetalový skřek, prostřídaný hrdelním řevem i šíleným a bolestným křikem vyúsťuje až do záhrobního mluveného hlasu a chrapotu ...
Bitva bohů započala. Jistě ti slabší budou zanedlouho klepat na pekelná vrata. Sethova družina, odvažuji se tvrdit, to však rozhodně nebude, neboť bez Sethiho, dle legend, by nebyl život po smrti ...
7,5 / 10
1. Evil-X
2. The Sons of Seth
3. Walk on Fire with Me
4. Addicted to Psychotropic Angeldust
5. Cosmic Cursed’s Shelter
6. Into the Spheres of Spirituality
7. Satanik Generation
8. Divine-X
Divine-X (2002)
L‘Excellence (2000)
War w/Cultus Sanguine (2000)
Les Blessures de l'Âme (1998)
By Fire, Power Shall Be (1997)
Velmi kvalitní BM nemám téměř žádné výhrady
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.