THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
THE CURE - 4:13 Dream
THE CURE tímhle materiálem zklamali. Po výtečném tříhodinovém koncertu z února loňského roku, jaký předvedli právě v Praze, přišla studená sprcha. Novinka „4:13 Dream“ řídící se heslem – "hlavně se nikomu nezprotivit", je tak jedním z nejméně osobitých a záživných děl v dlouhé historii této slavné kapely. Většina zdejších skladeb působí jako přebytek z minulé bezejmenné desky, okořeněná prvky odkazujícími až někam k polovině osmdesátých let. Vše je podřízeno snaze znít za každou cenu jako THE CURE z minulosti, ať už z jakéhokoliv období. Přebíhá se z devadesátých let do osmdesátých a pak zase zpátky do současnosti, takže si celé dílo nese nápadné rekapitulační stigma, což bývá u velkých kapel předzvěst hubených časů. Každé z předešlých děl totiž vešlo ve známost svojským výrazem a zvukem, podle kterého bylo vždy snadné dané dílo časově identifikovat. Jenže novinka jakoby brala z každé části jejich kariéry trochu. Navíc zde úplně chybí silné skladby. Návrat Porla Thompsona sice způsobil určité zmohutnění kytarových stěn (přidalo se ovšem i na 80´s synťácích), ale nejsem si jistý, zdali je to to pravé, co nový materiál, který je jinak kombinací alb „The Top“ (1984), „Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me“ (1987), „Wish“ (1992) a „The Cure“ (2004), potřeboval.
Nejlepší (a zároveň jediné dobré) skladby: „The Real Snow White“ (výtečný refrén), „Freakshow“ (snaha o rozvernost polozapomenutého alba „The Top“ je originální) a konečně čistokrevné eighties retro „Sleep When I´m Dead“ (zaujme temně romantický styl).
Diskuse: 2 příspěvky
5 / 10
Diskografie
Songs Of A Lost World (2024)
4:13 Dream (2008)
The Cure (2004)
The Bloodflowers (2000)
Wild Mood Swings (1996)
Show (live) (1993)
Paris (live) (1993)
Wish (1992)
Mixed Up (remixy) (1990)
Disintegration (1989)
Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me (1987)
Staring At The Sea : The Singles (1986)
Heads On The Door (1985)
Concert : The Cure Live (1984)
The Top (1984)
Japanese Whispers (rarity) (1983)
Pornography (1982)
Faith (1981)
17 Seconds (1980)
Boys Don´t Cry (1979)
Three Imaginary Boys (1979)
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
HODNOCENÍ
Autor recenze:
Počet čtenářských hodnocení: 3
VLOŽIT HODNOCENÍ
HARAKIRI FOR THE SKY - Scorched Earth
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
RIGORIOUS - Kingdom Unfold
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
GRAVE DIGGER - Bone Collector
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
DISRUPTED - Stinking Death
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
SARCATOR - Swarming Angels & Flies
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
MEDUSIAN - Library
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.