INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Román Egona Hostovského "Všeobecné spiknutí" se v Komedii dočkal až překvapivě strhujícího a mnohovrstevnatého dramatického zpracování, které si ví rady i s knižností dlouhých monologů a složitými přechody mezi skutečností a snem (šílenstvím). Ústřední postava emigrantského spisovatele Jana Bareše prožívá v newyorském exilu složitý stav ztrácení sebe sama i pout k lidem kolem. Deziluzivní stav člověka, který odešel hledat svobodu, aby našel pouze pokrytectví, lež a přetvářku, ústí do Barešovo napolo hraného a napolo předstíraného stavu blouznění. Hostovský brilantně pojmenovává dvojjakost amerického snu a problematické pojetí svobody in the land of the free, to vše prostřednictvím živé skupiny postav (emblematicky – psychiatr, právník, nakladatel, bývalá milenka). Barešův vnitřní rozklad a zuřivé pátrání po tom, čím snad vždy chtěl být, ale nikdy nebyl (autentickou bytostí), má na prknech Komedie typicky strohou scénickou podobu. Maximální prostor je věnován hereckým výkonům a zejména titulní role Martina Fingera vyniká absolutní brilancí, nadhledem a přitom dokonalou charakterizací problematického spisovatele. Dušan D. Pařízek používá velmi málo scénických efektů, ale pokud už k nějakému sáhne, je to ku prospěchu vyznění inscenace. Prázdná scéna dokonale obráží Barešovo nitro, precizní light design podtrhuje chladnou existenciální vybydlenost a občasné herecké improvizace jen zesilují dojem ze hry, která úmyslně popírá dokumentární autenticitu – aby divákovi nabídla pohled upřený hluboko do kontroverzního světa Jana Bareše. Brilantní kus, který ale na druhou stranu nikterak nepřekračuje a neaktualizuje již zaběhaný inscenační standard Komedie (což někteří mohou vnímat rušivě).
8 / 10
Egon Hostovský – Dušan D. Pařízek: Spiknutí. Divadlo Komedie, Praha. Režie: Dušan D. Pařízek. Premiéra: 2. 12. 2008.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.