Možná bude úplně nejlepší, když si to celé shrneme hned na začátku. Dánští ARTILLERY jsou kapelou, která (tak jako mnohé další) prožila své nejlepší časy v osmdesátých létech minulého století, kdy krom dalších měl na kovové scéně hlavní slovo také thrash metal. Dělostřelci tehdy završili svou existenci „jedněch z mnoha“ třemi alby, nabízejícími slušnou porci stylové rutiny, navíc přilepšenou slyšitelnou technickou zručností. Pak se nad nimi na dlouhá léta zavřely vody, z nichž se ARTILLERY vynořili k symbolickému (a pouze jednorázovému) pokusu o nadechnutí v roce 1999 (album „B.A.C.K.“). Po dalším období v praktickém kómatu se znovu tahle pětice (byť opět v částečně pozměněné sestavě) hlásí o slovo až letos a to rovnou s historicky prvním DVD záznamem, pojmenovaným tak, že by to nejednoho recenzenta v inspirační krizi mimořádně potěšilo.

Ano, ano, jednou nohou v hrobě, druhou v odpadkovém koši, tak tuhle kapelu totiž dnes určitě vidí mnozí, a mezi nimi zejména ti, kteří s ní neměli nikdy nic do činění. Já nicméně nezastávám tak radikální názor, a to navzdory tomu, že krom obalu třetího alba „By Inheritance“ (1990), který jsem několikrát zahlédl v německých magazínech typu „Metal Hammer“ (jež jsme tehdy čerstvě po revoluci kupovali u západních sousedů za těžké Marky a chovali doma jako nesvětější relikvie), jsem až do dneška o kapele nevěděl rovněž o mnoho víc. Slušný obrázek jsem si o ní nicméně mohl názorně doplnit právě na základě záběrů z živého vystoupení ARTILLERY na letošní polské „Metalmanii“. Stejně jako v případě poměrně nedávno recenzovaných ONSLAUGHT, je i tohle záležitost zejména pro zasvěcené pamětníky, kteří by si však měli přijít na své. Jádro kapely - kytaroví bratři Stützerovi a bubeník Carsten N. Nielsen - zůstalo pohromadě a zejména spolu s vysoce ječivou posilou za mikrofonem Søre Nico Adamsenem jim to zní poměrně přesvědčivě a kolikrát i téměř profesorsky. V duchu staré thrashové školy, samozřejmě, ale o tom snad tahle diskuse není. Ruku v ruce s tím se povedl i samotný živý záznam, který nejen že disponuje čistým a čitelným zvukem a obrazem (dnes už doufám samozřejmost), ale rovněž nabízí výborný střih, poctivě sesbíraný z celé řady záběrů, včetně těch z pohyblivé kamery nad hlavami přihlížejících.

Z bonusových materiálů ještě zmiňme sekci video, ve které lze narazit i na téměř pravěké lahůdky „Terror Squad“ a „Allergic To Knowledge“ z roků 1987 a 1989, připomínající velmi úsměvné domácí video, či na klip „Lobotomized“ kapely MISSING LINK, kterou v mezidobí zformovali bratři Stützerovi. Spolu s hlavním koncertem a další obvyklou bonusovou nabídkou je to myslím důstojné připomenutí faktu, že tady kdysi celkem úspěšně válčila skupina jménem ARTILLERY, a že pokud je za tím snad i něco jiného (kupříkladu nový autorský materiál by byl hnedle po ruce, když už to kapele takhle drží pohromadě), bude lepší na to protentokráte nemyslet.