Je skvělé vidět, že odvaha našich pořadatelů přitáhnout do Čech nejednu zajímavou kapelku pohybující se tou dobou na evropském turné, nese své ovoce v podobě zaplněných klubů. Američtí blackmetaloví podivíni WOLVES IN THE THRONE ROOM si také patřičnou pozornost nepochybně zasluhují. Pomineme-li poněkud nevšední asketický životní styl, tak nám zůstane to nejpodstatnější – kvalitně provedený black metal evropského střihu.

Tentokráte se vše obejde i bez předkapely, a tak se celý večer můžeme soustředit jen a pouze na produkci zámořského tria. To se na pódiu zdrželo déle než hodinu a velmi spokojenému publiku se odvděčilo i výdatným přídavkem. Důkladně přitom rozebralo obě svá dosavadní alba a dokázalo, že kvalitní živá prezentace blackmetalové hudby není zas takovým velikým problémem, jak by se mnohdy mohlo zdát. Severskými větry ošlehané melodické riffy se strahovskou Sedmičkou věru nenesou příliš často. Tradičně převážně hardcoreově orientovaný hudební prostor byl však k hudbě Američanů velmi štědrý. Dopřál jí totiž velmi čitelný a solidní zvuk, který dovolil si jejich hudbu vychutnat naplno. Netradičním prvkem v jejich živém vystupování je právě stoprocentní důraz pouze na hudební složku. Nebývá příliš zvykem, aby black metalová kapela de facto vůbec nekomunikovala s publikem anebo alespoň nepředváděla žádné „strašidelné“ pózy. Kdyby mi nebylo dopřáno slyšet hudební produkci, domníval bych se, že jde o nějaké introvertní post-rockové intelektuály. WOLVES IN THE THRONE ROOM jimi v zásadě i jsou, jen ta hudba je k jejich sebeprezentaci trošku, řekněme netradiční. Ambientní plochy a četné noiseové vsuvky, které předělovaly jednotlivé skladby, taktéž pomáhaly dotvořit žánrově netypický obraz této poutavé kapely.

Je však zajímavé vidět, jak si jinak v zásadě konzervativní metalová produkce dokáže přilákat pozornost posluchačů, kteří by nad ní za jiných okolností ohrnovali nos. Inu, reklama na jistý nealkoholický nápoj, která tvrdí, že image je nanic, se v tomto případě šeredně mýlí. Každopádně se však jednalo o velmi kvalitní black metalový koncert, jaký mi v mnoha případech nedokázaly nabídnout ani uznávané žánrové špičky.

Dalas

Dojem z viedenského koncertného vystúpenia WOLVES IN THE THRONE ROOM podčiarkol moje pocity z aktuálneho albumu „Two Hunters“. Zvláštni chlapíci pódium vyzdobili sviečkami, zhasli svetlá a do publika bez prestávky nasypali takmer hodinu hudby, rovnomerne siahajúc do oboch dlhohrajúcich dosiek skupiny. Napriek tomu, že blackmetal v podaní WOLVES IN THE THRONE ROOM je viac tradičný, než novátorský (i keď laptop sa na pódiu počas čiernokovovej produkcie nevidí často), obsahuje hudba tejto trojice introvertných „týpkov“ akúsi ťažko definovateľnú esenciu originality, ktorá robí ich produkciu príťažlivou. Možno je to kvalitnou prácou so zvukom a presnými, i keď vlastne nekomplikovanými hudobníckymi výkonmi, možno tým, že i keď WITTR nemálo čerpajú zo „zlatého fondu“ európskeho black metalu, jednotlivé vplyvy miešajú v rámci predlhých skladieb rafinovaným spôsobom, pracujúc s gradáciou, zmenami tempa i nálad, pokrývajúch široké spektrum siahajúce od ambientných ruchových plôch po pravú čiernu zvukovú víchricu. I keď som zo stiesneného klubu Escape neodchádzal euforicky nadšený, musím priznať, že len málo z tých blackmetalových skupín, ktoré som mal možnosť zhliadnuť naživo, podalo natoľko kvalitný a v dobrom slova zmysle „albumový“ výkon.

Mimochodom, vo Viedni bolo prostredie a publikum výrazne „metalové“, čomu zodpovedala aj predkapela – výkon miestnych DARK DECEPTION, korunovaný spackanou hymnou „Mother North“ bol presne v intenciách undergroundových koncertov v kulturákoch. Zdá sa však, že WOLVES IN THE THRONE ROOM sa cítia rovnako dobre na oboch stranách pomyselnej barikády, ktorá kedysi metalovú a hardcorovú scénu oddeľovala. V tvrdej muzike sa niečo deje.

Thorn