Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vlna následovníků veličin typu NEUROSIS či ISIS našla své zástupce také v Itálii. Právě odtamtud pochází instrumentální seskupení LENTO, čerpající z tvorby těchto (i dalších v článku zmíněných jmen) poměrně nepokrytě, ale jelikož tak činí s grácií, můžeme jim to pro jednou odpustit.
Bylo by však chybou domnívat se, že máme co dočinění s prachsprostou kopírkou. Kvintet z věčného města pouze velice efektivním způsobem absorbuje základní konstrukční prvky svých vzorů, k nimž krom dvou výše uvedených seskupení můžeme bez většího váhání přiřadit například i CULT OF LUNA, EARTH či GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR. Kapela se sympatiemi k těmto zavedeným jménům rozhodně nijak netají, od každého si bere to, co se jí nejvíce zamlouvá, a ve výsledku tak utváří zajímavý koktejl hudebních ingrediencí – nutno podotknout, že tento chutná velice příjemně. Koneckonců, podobně jako i výtvory všech označených seskupení.
Znalejší čtenář si tedy již jistě udělal obrázek o tom, co konkrétně se LENTO na svém full-length debutu snaží prodat. Hned zkraje "Earthen" sice kapela zní tak trochu jako PELICAN, ale jinak je jejich nahrávka plna hrubozrnných hlukových bariér, prostupují jí intenzivní (post)hardcorové pasáže, své mají co říci i industriálně/ambientní prvky kombinované s občasnými zpětnými vazbami; vše je navíc podtrženo typickou gradací. Inu, stačí mít oči a uši otevřené, vědět co je momentálně v kurzu a výsledek se dostaví – obzvlášť pokud máte schopnost přetavit do své vlastní podoby model úspěšně fungující u zkušenějších kolegů. Nutno také zmínit, že skladby nejsou postaveny na bůhvíjak velkých kontrastech – spíše se jedná o poměrně syrovou masáž, která je občas proložena nějakým tím ambientně/dronemetalovým předělem, díky čemuž výsledek působí dosti jednolitě, nikoliv však jednotvárně.
Mé finální hodnocení je určitě pozitivní. Živá vystoupení budou pravděpodobně také zajímavou záležitostí (viz video níže), a LENTO tedy mají dostatek předpokladů k prosazení se i v širším měřítku. Vydali kvalitní album, které navíc roste s každým dalším poslechem, evidentně disponují i solidním zázemím (deska se natáčela ve studiu, kde pracovali mj. DÄLEK), takže teď už zbývá jen trocha toho pověstného štěstíčka. Já jim rozhodně budu držet palce.
Poslední díl byl snad nejakčnější ze všech, navíc toho na poměry seriálu neuvěřitelně hodně odhalil a možná by obstál i jako otevřený konec. Ačkoliv měla druhá řada i pár hlušších míst, nutno smeknout. Tak snad si tvůrci ještě pár es v rukávu ponechali.
Melodický kolotoč náladové hudby islandských SÓLSTAFIR již možná padá do určitého klišé a příliš nového nepřináší, svou práci ale skupina odvádí a i osmou deskou dokáže potěšit své fanoušky. Ale něco mi zde z pohledu emocí chybí. Minulé album bylo lepší.
Patnáct minut dlouhá předehra před další řadovkou. EP nikterak dramaticky nevybočuje z linie nastavené debutem „New World Order“ a přináší porci slušného, leč stále velmi tradičně pojatého CZDM. Příznivci pozdních MARTYRIUM CHRISTI budou určitě spokojeni.
Se živáky se teď roztrhl pytel, a jak vidno, se záznamem svého koncertu přispěchali i RIVERSIDE. Kapela je bezesporu instrumentálně jistá, takže největší překvapení bude asi zjištění, že i při progresivním metalu umí Poláci slušně pracovat s publikem.
Poctivý materiál dle pravidel finského death/doomu. Na druhou mi tam chybí věrohodné, autentické emoce. Ty jsou doháněny studiovými aranžemi, ale v jádru hudby je nenacházím. Asi to bude dobrý, ale mě to nechává chladným.
Mladíci z Colorada na debutovém EP rozjeli klasickou thrashovou řezničinu. Nekompromisní přístup, místy trochu blackový vokál, změny temp a parádní riffy s kouzlem osmdesátek. Pokud budou vznikat takové nové skupiny, pak o budoucnost metalu nemám strach.
Pišta Wilson sa po príjemnom predchodcovi opäť ocitol v dolnej fáze sinusoidy, tentoraz s rozvláčnou nudou. Ak by niekomu nestačila štandardná verzia, môže si svoju kómu predĺžiť bonusovým diskom, ktorý by bez problémov zapadol aj do projektu „Sleep".