Zrovna nevěřícně listuji ve starém kalendáři a počítám, že už to je více než tři roky, co slovutní NECROPHAGIST vyrukovali se svým posledním albovým zastavením. Muhammed Suiçmez nechává příznivce svého advanced death metalu pořádně vytrávit, co říkáte? Nicméně německý tech nejsou jen autoři nezapomenutelných milníků „Onset Of Putrefaction“ a „Epitaph“ ale i celá řada jiných, rovněž za pozornost stojících kapel. Zručné kvarteto DEADBORN pak patří mezi ty nejvíce známé.

Vězte, že pojem NECROPHAGIST jsem tady nevytáhl ani ze slušnosti ani ze staré známosti, sestavou gaggenauských artistů totiž prošli hned dva současní členové DEADBORN, bubeník Slavek Foltyn a zpěvák Mario Petrovic (ten ale v Muhammedových službách působil na postu kytaristy). Důvodem druhým je, že předchůdce aktuální desky, debutové MCD „Decades Of Decapitation“ (2004), měl nejblíže (jaké to překvapení) právě ke tvorbě Suiçmezovců , zejména pak k jejich první dlouhohrající desce „Onset Of Putrefaction“ (1999). Přiznám se, že po třech letech příprav jsem nečekal nic jiného než sofistikovaný, odvážný a do nejmenšího detailu promyšlený atak na metu jménem „Epitaph“. Ovšem k mému velkému překvapení se tak nestalo, DEADBORN mírně odklonili svůj kurz od precizního techno death metalu a zabrousili také směrem k přímočařejšímu BDM.

Ne, z DEADBORN se mávnutím kouzelného proutku nestala konzervativní oldschoolová úderka, i tentokráte čelíme přílivu pokroucených riffů a krkolomných rytmických skládanek, nicméně často narážíme i na transparentní a až podezřele rovné pasáže (tím samozřejmě nechci naznačit, že na „Decades Of Decapitation“ se žádné takové neobjevily). Z kolekce „Stigma Eternal“ mám pocit, že DEADBORN chtěli nějakým způsobem vystoupit ze stínu svých slavnějších krajanů, udělat viditelný úkrok stranou ale zároveň si jasně zachovat žánrovou příslušnost. Povedlo se to tak napůl, přítomnost ducha NECROPHAGIST je totiž stále cítit poměrně výrazně (sólový výstup v závěrečném tracku „The Crack Of Doom“ musí přesvědčit i posledního nevěřícího Tomáše), stejně tak i US ikony SUFFOCATION. To mi však zas tak nevadí, horší je ona exkurze do oldschoolových vod, která mi nepřipadá zrovna dvakrát dotažená. Svůj podíl na tom má i zvuk z Iguana Studios, který sice svědčí technické stránce věci, nicméně v přímočarých BDM předělech nedisponuje dostatečnou silou a intenzitou (zvláště to bolí ve středních tempech, jenž rytmika diktuje poměrně často).

Závěr je celkem jasný, DEADBORN určitě natočili nadprůměrnou techno deathmetalovou desku, leč po vynikajícím a značná očekávání vzbuzujícím předkrmu v podobě „Decades Of Decapitation“ zůstali tak trochu za očekáváním. Jsem si jistý, že „Stigma Eternal“ je hozená rukavice, kterou by nedokázalo sebrat velké procento žánrových konkurentů, nicméně pro Suiçmeze s Minnemannem by neměla představovat žádný nepřekonatelný problém. Ale nechme se překvapit, pevně věřím, že už v nadcházejícím roce 2008.