Kapky deště skrápí zčernalou zem. Jedna kapka za každý zničený sen, jedna kapka za každý snovaný plán... Na obloze visí ukřižované ticho. Tam, tam někde za hradbami mraků, v temnotách Univerza, leží Zářící království, k němuž vede dlouhá a strastiplná pouť. Staň se vlastním spasitelem a vyrvi se z okov Země, která upí pod nadvládou těch, kteří přišli dříve. Hledej bytost, jejíž vlasy září jako měsíc v úplňku. Ty, který jsi byl zrozen ve znamení Saturnu, otevři oči a dotkni se dimenzí, o nichž se smrtelným a křížem porobeným ani nesní.

I took a long trip
and now back again
to the point where I began
and everything I left behind
followed me, preceded me
(„Shining Kingdom“)

Psal se rok 1996 a metal se měnil. Energie z přelomu desetiletí se dávno vyčerpala, veličiny počaly se hrozivě ploužiti suchopárným vedrem a ty chytřejší hledaly cestu, kudy se ubírat dál, průchod, který by jim odemkl bránu do nového tisíciletí. V ranku mainstreamověji laděných metalových kapel budeme jen těžko pátrat po seskupení, které svoji stezku ke hvězdám našlo s větším leskem a grácií, než švýcarští SAMAEL.

„Passage“ je dechberoucí fůzí staré temné duše satanových přisluhovačů s vizemi, které se postupně rodí v Xytrasově pozitronovém mozku. Zvláštní spojení animálního satanismu, poklonkování před temnými silami a futuristické poetiky cesty skrze dimenze... Ačkoli jsou jádrem „Passage“ Kaosovy hutné, blackem stigmatizované riffy, organickou strukturu jejího těla tvoří Xytrasovy klávesy, které mají až apokalypticky osudovou dochuť varhan a temných zádušních chórů. Zvláštní syntetický a moderně zvonivý zvuk dotváří samplované bicí, jasné nakročení SAMAEL k futuristickým zítřkům. Způsob, jakým se mechanicky strojové motivy pojí s organickou metalovou tkání, připomene tvorbu krajana kapely – H. R. Gigera a jeho znepokojivý položivý polostrojový svět pekelných přeludů.

Yes is the word to everything
to pain, to torture, to war and destruction
Yes is the word to everything
to liberty, to sweetness, to peace and construction
(„Jupiterian Vibe“)

Momenty, kdy Xytras doplní vroucí temnou hmotu kytar až dancově tepajícím beatem („Ones Who Came Before“) zavánějí předzvěstí evoluce a posunem Švýcarů k svébytnějšímu znění. Zvláštní hypnotická dochuť jednotlivých skladeb přenáší esenci hudební jednoduchosti a aranžérské preciznosti. Rejstříky Xyho kláves jsou proměnlivé, vynalézavé a každé ze skladeb udělují zvláštní odstín, který odlišuje jednotlivé položky alba. Strojovost a pochodovost většiny songů krásně kontrastuje s vyklenutými motivy takové „Moonskin“, která prosvětlí potemnělý interiér „Passage“ křehkými měsíčním paprsky. Závěrečná „Man In Your Head“ programově prezentuje kontroverzní postoj SAMAEL k jakékoli víře a ideologii, shrnutý do nacistického hesla Ein Volk, ein Reich, ein Führer. Texty vůbec patří ke kvalitním počinům, ruku si v nich podává satanistická minulost kapely s bizarními vizemi jiných světů a velice jednoduchou a účelnou metaforickou výstavbou.

So small in my greatness
I am the one who never wanted to be
So great in my smallness
I am the one who knows he is not
(„My Saviour“)

Pokud bych si dnes měl sestavit top 5 svých nejvýznamnějších metalových desek, „Passage“ by do takového žebříčku nutně patřila. Při zachování výrazové čistoty nabízí naprosto neopakovatelnou exkurzi za hranici všednosti a klišovitosti. Nikdy víc už se tzv. dark metalovým kapelám nepodařilo navodit tak dokonalou atmosféru temného světa za hranicí našeho vnímání... A zatímco se lopotili, SAMAEL už rozkládali svůj hudební stánek někde za prstenci Saturnu, připraveni potykat si s Vesmírem.