AFTER LAPSE - Pathways
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pakistánsky „Perdition City“. Paralely s jemným soundtrackom k ceste mestom z dielne ULVER sa samé natískajú pri každom posluchu „Contrary Beliefs“. Táto, z diskografie DUSK vybáčajúca nahrávka (na to, že ide o jednorazový experiment, upozorňujú aj webové stránky dnes už znovu klasicky metalovej skupiny) útočí podobnými zbraňami: „ľudskou“, teplou elektronikou, pokľudnou atmosférou, pomalým a vláčnym tempom.
Ak sa pri počúvaní „Perdition City“ vynárajú myšlienky na nočnú cestu daždivým európskym mestom, „Contrary Beliefs“ vás prenesú do tmavého Karáčí. Vplyvov miestnej kultúry sa do drážok cédéčka dostalo nemálo, ale akási „mestská nočná atmosféra“ ostáva spoločným menovateľom. Koniec koncov svet je stále menší a menší a mestá po celej zemeguli sú stále rovnakejšie a rovnakejšie. „Modern Day Tragedy“ či „Ladder Of Regret“ pripomenú Vangelisov soundtrack ku kultovému Blade Runner – teda ďalšie dielo operujúce s podobnými výrazovými prostriedkami (a rovnako plné dažďa v mestských kulisách). „The King Laughed Endlessly“ sú opäť do poslednej bodky ULVER tesne pred začiatkom „glitchového“ obdobia svojej kariéry.
„Contrary Beliefs“, po hudobnej stránke kompletne dielo Ismaila Sumroo (duša DUSK, Babar Shaikh, sa stará tradične len o vokály a „idey“), našinca prekvapí hlavne svojou technickou kvalitou. Mnohovrstvová hudba netrpí žiadnymi známkami amatérizmu, po zvukovej stránke nemá ďaleko k dokonalosti (k nej jej chýba snáď len moment prekvapenia, výraznejší odtlačok individuality), to isté sa dá povedať o Babarovom silnom, hlbokom speve. Akékoľvek porovnanie s nielen kritikou prijatou „Jahiliou“ je zbytočné – okrem hlasu a krajiny pôvodu sa zmenilo všetko.
Ťažiskom (a zároveň vrcholom) dosky je deväťminútová „Strange Sleep Sequence“, deadcandanceovský mix všetkých vplyvov, ktoré sa na „Contrary Beliefs“ dajú vystopovať, od čakanej world music po kvalitnú, agresivity prostú elektroniku z ambientnej časti spektra hudby „made by mašinky“. Od vo vkusnom čiernobielom digipaku zabaleného CD nečakajte nič viac, než dychom exotiky šmrncnutú hudbu na kľudný, odpočinkový posluch – ale ani nič menej. Jedna z podarených položiek katalógu na podobné rarity sa čoraz viac špecializujúceho labelu Epidemie Records.
Pakistánsky "Perdition City".
7 / 10
Ismail Sumroo
- všetky samply a nástroje
Babar Shaikh
- hlas a myšlienky
1. I Shiver
2. National Suicide Toll
3. Modern Day Tragedy
4. Karachi Circus
5. The King Laughed Endlessly
6. Dreams Alight
7. Ladder Of Regret
8. Gray District Morgue
9. The Dead Visionary
10. Strange Sleep Sequence
11. Spine Of Man (Version 0.1)
Contrary Beliefs (2006)
Jahilia (2003)
Hearts Of Darkness, Anthology 95-02 (2002)
My Infinite Nature Alone (1999)
DiverifiedSymfonikArt (promo) (1998)
Where Dreams Bleed (promo) (1996)
Casketize (demo) (1995)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Epidemie Records
Stopáž: 42:48
Produkce: DUSK
Studio: Pyodefekt Laboratory, Karáčí, Pakistan
Super album s exotickou atmosférou. Absolútne neporovnateľný s predchádzajúcou doskou. Výborná vec na relaxovanie a cestovanie v mysli do ďalekých krajov.
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Pomalu se nám blíží neslavné výročí výbuchu černobylské elektrárny. Němci CYTOTOXIN vytahují z útrob betonového sarkofágu novou dávku radioaktivního tech BDM s vytříbeným melodicko-atmosférickým podtextem. Můj dozimetr ukazuje 8/10. Jak jste na tom vy?
Deska pro ty, kteří svá křehká srdce marně chrání nebezpečným křivákem. Deska pro ty, pro které je slovo „post“ důležitější než slovo „black“. Deska pro ty, kteří rádi smířlivé polohy někde mezi HARAKIRI FOR THE SKY a WALDGEFLÜSTER.
Pořád si říkám, jakou bramboračku ze všech těch postav musí mít člověk, který nečetl knihy. Samozřejmě toho bylo dost ošizeno, zkráceno, vynecháno, to by ani jinak nešlo, každopádně seriál jako takový drží. A vlastně jde o docela pěkné nenáročné podívání.
Australská chrlička nahrávek pokračuje v krasojízdě. Je to sice o něco svižnější, na druhou stranu na tvůrčím procesu jejich progresivního popíku nic nezměnili, takže to vlastně i dost splývá. Ale jo, pořád se to dá poslechnout se spíše příjemnými pocity.
Nový singl Španělů je totální osmdesátková pecka plná vzrušujících melodií a fistulí. Jistě to zatím neříká nic konkrétního o celém chystaném albu, ale ten pocit, když mu člověk opakovaně naslouchá, ten snad ani nejde slovy popsat. Doufám ve velké věci!
Jako by se Australané chtěli vymezit proti baladické rozvláčnosti, kterou vykazovala jejich poslední tvorba. "The Harmony Machine" je energičtější a současně uvolněnější, ale přes značnou intenzitu plyne příliš samozřejmě. I tak je první dojem slušný.