Před nedávnem jsem si v glose na novinku DREAM THEATER povzdychl, že ač je tato dosti kontroverzním dílkem a v řadách fanoušků jistě rozpoutá nejednu ostrou diskusi, stejně se k jejím kvalitám žádná skupina nepřiblíží ani na dostřel. A vida, neuteklo příliš času a čtvrtý zásek švédské progmetalové úderky PAIN OF SALVATION opět varuje, že bych si pro příště měl dávat lepší pozor na pusu a na neuvážené soudy.

Po skvostné předchůdkyni z dvoutisícího roku ("The Perfect Element"), která do světa jasně vykřičela, že v zemi Tří korunek vyrašila květina honosící se pláštěm orchidejím, plná bolesti i krásy instrumentálního čarování, bylo těžko očekávat stejně honosné pokračování. Leč stalo se a srdce z té nádhery plesá radostí. Ukažte mi někoho dalšího, kdo hraje způsobem podobným Bolesti milosrdné? Že si bere to nejlepší z DREAM THEATER, FATES WARNING a podobných partiček? Že klidně drze používá plochy ala PINK FLOYD? No a co, když to umí a výsledný koktejl je tak vzrušující? Navíc vše značkuje vlastním puncem, takže se určitě nespletete. Mít svůj ksicht je dneska umění, které penězi nevyvážíte.

Ubylo ostrých zkreslených pasáží a náklepových bicí, to je patrno okamžitě, z prvního poslechu. Ovšem nadále mají své pevné místo, nebojte vlka nic. Celou desku můžeme rozdělit zhruba do třech rovin (však také má tři části i textově) - a) ostré skladby, často s křičenými sbory a zpěvy, b) instrumentální malování, často bez zpěvu, klidné, až esotericky odpočinkové, c) balady, polobalady. Vše drží pevně pohromadě, funguje v rámci celku i samo o sobě. Mezi nejpovedenější věci patří bezesporu floydovským espritem vonící "Ending Theme" a "Undertow", řízná "Rope Ends", keltsky rozjuchaná "Chain Sling" (BLIND GUARDIAN by se mohli učit, jak skvěle jednoduše jde zaranžovat funkční kelťárnu), křehoučká "Second Love" nebo závěrečný monument "Beyond The Pale". Třeba i z pouhých dvou akordů lze udělat velké umění a právě v tom je zřejmě největší síla celé kolekce. Nic není přeplácané a přitom je stále co objevovat, každý další poslech vás nutí k opětovnému přehrání a hledání mistrných kudrlinek. Vyřknu možná kacířskou myšlenku, ale DREAM THEATER budou letos nejlépe až druzí…

Příznivci velkého muzicírování, ale i vy, kteří máte prostě jen rádi skvělé melodie a mrazivou atmosférou načichlá dílka, PAIN OF SALVATION na vás čekají. Možná budete spaseni, možná ne, každopádně prožijete více jak hodinovou jízdu králů!