Zkuste si to představit. Je vám sotva patnáct a svůj čas většinou zabíjíte bezcílným poflakováním se po zapadlých ulicích Vantaa, jednoho z předměstí hlavního města Finska. A shodou okolností toho s vůbec nejvyšší kriminalitou v celé zemi. Pokud to máte v hlavě pořádně srovnané, máte prakticky jen tři možnosti, jak z toho marastu se ctí vyváznout. Buď to dotáhnete na ředitele letového provozu na místním letišti nebo vezmete do ruky volant a zkusíte to ve Formuli 1 jako místní rodák Mika Häkkinen a nebo se začnete na plný úvazek věnovat OSDM. Naše kvarteto holobrádků nelákaly sličné stewardky ani vůně benzínu, místo toho poctivě vylepovali na zdi svých pokojíčků plakáty AUTOPSY a snili o tom, že jednou budou hrát jako Chris Reifert, Trey Azagthoth a nebo, dá-li Bůh, možná i jako Chuck Schuldiner. Dneska je členům AZATOTH kolem dvaceti, něco už mají za sebou, s nadšením nahrané demáče, jeden split a dokonce i jedno EP. Nicméně jednoho dne bude nutno se konečně srovnat a v sáčku s vážnou tváří obhájit diplomovou práci. Dostala název „Carnal Lust Of Blasphemy“ a my se společně podíváme, zda už hoši mají nárok na přijímačky na doktorské studium nebo holt budou muset opakovat a hodně rychle začít chodit na doučování.

Současný skandinávský OSDM vesele pučí a výjimkou samozřejmě není ani finská scéna. Staré časy patřily DEMILICH, RIPPIKOULU, CONVULSE, DEMIGOD a nebo ADRAMELECH, současnosti dominuje mladá krev v podobě MALFORMED, MORBIFIC a nebo třeba DISGUISED MALIGNANCE. Soudě podle kvalit debutové desky, AZATOTH rozhodně mají předpoklady zařadit se po bok ostatních noviců ve zbrani a stát se důstojnými hlasateli finského OSDM. „Carnal Lust Of Blasphemy“ prezentuje s přehledem zahraný materiál, který se se sympaticky ohlíží za historickými ikonami žánru, jejichž recepty dokáže hezky nenuceně kombinovat. AZATOTH s lehkostí přecházejí od AUTOPSY umocněných masitostí UNDERGANG, přes techničtější citace MORBID ANGEL až po studené doteky nevyzpytatelnosti až surreality finské školy, která byla/je svojí nekonvenčností typická. Stejně tak lze zachytit poctivou floridskou řezničinu nebo feeling ranných CARCASS.

Tahle deska zcela určitě nezabíhá mimo stanovený žánr. První dva kousky brnkají na tu nejhrubější strunu, přesto jsou propracované a hustěji strukturované. Soustředěný poslech brzy odhalí promyšlenější konstrukce, nečekané dramaturgické zvraty a nejrůznější drobné detaily, které z tradiční řemeslné práce dělají tu nadprůměrnou. AZATOTH jsou divocí, nezkrotní, ale v jejich tvorbě současně existuje řád i přísně dodržovaná pravidla. Líbí se mi, že se nebojí skladatelských výzev a servírují nám i položky atakující hranici šesti minut. Při tomto formátu bych očekával nějaký radikální zvrat či alespoň decentní odbočku mimo styl, nicméně neděje se tak a Finové i na této ploše zabírají standardními OSDM zbraněmi, nutno dodat, že i v tomto případě úspěšně. Ve druhé polovině alba se dočkáme i atmosférických doteků, když klávesové aranže zjemní hned několik skladeb včetně dvojice závěrečných. Podobnou úlohu hrají i melodie, poprvé se výrazněji prosadí ve třetí skladbě „Abomination Of The Underworld“ a svoji úlohu ještě více posílí znovu ve druhé polovině kolekce.

Plody post-covidové éry ve Finsku začínají pomalu dozrávat. Debutová deska AZATOTH nabízí velmi slušný, hezky propracovaný old school death metal. Samozřejmě je v něm stále cítit mladická divokost a jakási živelná neuspořádanost, ale současně je jasně slyšet, že mladíci z předměstí Helsinek nad svou tvorbou dostatečně hluboce přemýšlejí. „Carnal Lust Of Blasphemy“ je nahrávkou, která může po prvním poslechu snadno spadnout do škatulky „v pohodě OSDM, ale pojďme dál“. Pokud to však vezmete zodpovědně a dáte desce plnou pozornost, brzo zjistíte, že máte co dočinění s hodně pestrým a promyšleným materiálem.