Letošní ročník festivalu Brutal Assault je už víc jak týden za námi a nabízí se tak možnost podělit se s odstupem o mé dojmy a postřehy. Precizní reporty s parádními fotkami už dodali  aktivní kolegové, tento článek berte spíše jako bilancování festivalového tuláka a střízlivého řidiče pro zbytek osazenstva.

Celkově pro mě nejlepší vystoupení: CORONER
Byla to jedna z kapel, na kterou jsem se cíleně chystal, ale to jméno mi nerezonovalo v hlavě tolik, jako jiní mí favorité. Ovšem co tento trojlístek chlapíků v nejlepších letech (doplněný o kamaráda za klávesami) předvedl, to bylo jednoduše úžasné. Parádní zvuk, intenzita, strhující atmosféra a bezprostřednost, to všechno tam bylo. Málokdy se při koncertech dostávám do maximálně uvolněného tranzu, kdy jsem hudbou zcela pohlcen a chci, aby to nikdy neskončilo, ale toto byl přesně ten případ. Většina setu postavena na povedeném loňském albu a vše vygradovalo apokalyptickou strhující závěrečnou řezničinou. Nemělo chybu.

Nejintenzivnější vystoupení: GRAVE
Ač tuto kapelu vedu v patrnosti už dlouho, nikdy jsem je intenzivně neposlouchal (na rozdíl třeba od ENTOMBED či starých THERION), ale návštěva jejich koncertu s kolegou Reaperem byla prostě nutnost a rozhodně to stálo za to. Hned od první vteřiny absolutní energický uragán jak hudebně, tak v podobě permanentního circle pitu, který byl pro mě coby analyzujícího introverta, většinou postávajícího na kraji hlediště, takto zblízka ne úplně všedním zážitkem. To byla, pánové, jízda!

Pro mě osobně nejpřekvapivější vystoupení: NEVERMORE
V období DHiDW to byla možná má úplně nejposlouchanější kapela, proto mě zajímalo, v jaké kondici se tato legenda po doplnění kádru o turecké spolupracovníky nachází. Nevěřil jsem vlastním uším, jakou dokonalou náhradou za zesnulého Warrela Dana nový zpěvák Berzan Önen je. Jak říká kolega Rudi - stoprocentní náhrada, absolutně žádná odchylka, prostě hlasová reinkarnace. Celá kapela působila jako pokropená živou vodou, zaujal mě výkon bubeníka Vana Williamse, který i při pasážích, které mně - laikovi - připadaly technicky náročné, oplýval stoickým klidem na způsob swingového bubeníka v kavárničce dříve narozených.

Nejméně povedené vystoupení vzhledem k očekávání: SÓLSTAFIR
Hodně triček mezi fanoušky, renomé kvalitní kapely a veliký zájem. Ale pro mě osobně naprostá nuda takto naživo, po třetí písni jsem to vzdal.

Nejvíc uspávající vystoupení: DRACONIAN
Mezi kolegy docela očekávaná záležitost. Měla to být nějaká „manatarovinia", takže jsem čekal trochu kýče, melodie a příjemnou atmosféru, ale když hned první song zněl tak, že už se s námi kapela loučí a že bych měl jít na kutě, po mém čtvrtém zívnutí (zívám i nyní, když píšu tyto řádky) jsem se raději vzdálil.

Můj největší flop: KIM DRACULA
Podle image a pár ochutnávek mi to nepřišlo moc zajímavé a vsadil jsem na energické MUNICIPAL WASTE a legendy TRIPTYKON, ale dle vyjádření kolegů se jednalo o skvělé a intenzivní vystoupení. No jo no, jak to má člověk vědět dopředu.

Nejvíc rozpačité vystoupení: CASTLE RAT
Jejich lehce teatrální stoner rock se mi na loňské desce docela líbil a myslel jsem, že by živé vystoupení mohlo být odvázané a syrové, ale bylo to spíš takové kýčovité tajtrlíkování. Domnívám se, že tato kapela má svoje limity a nepomohou jí ani placené články na objednávku.

Nejméně příjemné křížení kapel: ALCEST vs. FU MANCHU
Ti první patří k mým nejoblíbenějším kapelám vůbec, takže tady vůbec nebylo o čem a jejich vystoupení rozhodně stálo za to; veliká spokojenost. Nicméně moc dalších příležitostí vidět zmíněné legendy stoner rocku už asi mít nebudu, takže tady mě to mrzelo opravdu hodně.

Nejvíc přátelský přístup k publiku: THE 3RD AND THE MORTAL
Podle mě na festivalu nebyla vstřícnější a skromnější kapela, úplná sluníčka.

Nejvydařenější kulinářský zážitek: HOLY PASTA (už několikátý rok po sobě) a ZAKYNTHOS Greek Gyros
Oboje naprosto úžasné, jen vykoupeno určitými trably. Měl jsem naplánováno, že si dám těstoviny v pauze před AMORPHIS, na které jsem byl opravdu natěšený, ale něco se zvrtlo (zmatek s objednávkami či co) a já tak čekal u stánku téměř půl hodiny a nakonec jsem vyhazoval recyklovatelný talířek, až když už z pódia zněly první tóny.
U gyrosu pro změnu došla tzatziki omáčka přesně u kupujícího přede mnou, a jak sami musíte uznat, řecké jídlo bez této delikatesy je zcela zásadně ochuzeno, takže jsem si musel počkat (rovněž cca 30 minut, ale stálo to za to).

Nejzajímavější trička:
Byla jich spousta a není potřeba vybírat vítěze. Rád si všímám netradičních a zajímavých triček, která návštěvníci festivalu mají na sobě, ať už se jedná o trička kapel nebo nějaká vtipná či netradiční, která mi připadají většinou právě ještě zajímavější. Sázkou na jistotu je to, že v den koncertu konkrétní kapely se znatelně zvýší její četnost na hrudích návštěvníků festivalu, i když se nejedná o tu úplně největší masovku (letos namátkou SACRED REICH, ALCEST, INSOMNIUM, VIO-LENCE, BORKNAGAR). Jinak mám rád pohádkové motivy a vždy člověk pookřeje při spatření Rumburaka nebo Karla Heřmánka v čertovském kostýmu, který rezolutně odmítá peří a alkohol. Nepřehlédnutelný byl puntíkatý dres pro nejlepšího vrchaře Tour de France, jehož majitele jsem pokládal za recesistu a nakonec se ukázalo, že se jedná o Daniela Polmana, našeho nejznámějšího dálkového cyklisty (nebo jak to správně nazvat), který na kole sice preferuje lehký karbon, ale mimo kolo je to oddaný zastánce těžkého kovu.

A ještě pár osobních bonusových zmínek navíc.

Pozitiva:
- podařená vystoupení mých finských favoritů (INSOMNIUM, AMORPHIS, WALTARI)
- neuvěřitelné nasazení a profesionální přístup ostatních členů redakce Metalopolis
- neuvěřitelné nasazení a profesionální přístup svalnatých siláků u hlavních pódií, kteří neúnavně uklízeli do bezpečí všechny „crowd surfaře"
- přátelské circle pity (když člověk vidí, jak se k sobě lidé někdy chovají na jiných akcích...)
- obecně přátelská většina návštěvníků festivalu, družnost a zábava
- počasí

Negativa:
- Octagon (už jsem letos ani nezkoušel, vycházím z vyprávění kolegů)
- vratné kelímky na kávu, fakt to bylo nutné? ...ztratil jsem dva ze tří
- zvláštním způsobem rozvržené obsazení jednotlivých pódií, ale do nějaké fundované debaty se pouštět nehodlám, jen takový můj osobní dojem
- díky osobnímu laxnímu přístupu jsem nestihl některá zajímavá jména (ARMORED SAINT, NOVEMBERS DOOM, většinu ELDER)

A na úplný závěr ještě nějaké mé nápady, co se pozvánek na další ročník týká. Nejen metalem je člověk živ, fanoušci na Brutalu jsou v drtivé většině tolerantní a nějaké to žánrové zpestření se vždy hodí. Sázkou na jistotu jsou kapely vycházející ze „stoner" základů a zde je rozhodně kde brát (VALLEY OF THE SUN, BLACK LUNG, SERGEANT THUNDERHOOF, KING BUFFALO, KAL-EL, SLOMOSA, DEATHCHANT), dovedu si představit i nějaké jméno ze scény, pro kterou jsou typické housličky a píšťaly (THE RUMJACKS, CLOVERHEARTS, FEROCIOUS DOG) a jestli by to bylo málo metalové, tak se dají oslovit osvědčení CRUACHAN, PRIMORDIAL, SKYCLAD nebo WAYLANDER. A pokud bych měl tedy zůstat v tom striktně metalovém hájemství, tak by mohly dorazit některé zajímavé melodické spolky (ISOLE, MESSA, SPIRIT ADRIFT), nebo temnější kluci (MORK, DÖDSRIT, LAMP OF MURMUUR, WOLVENNEST), každopádně rezervoár zajímavých kapel je plný až po okraj.