Možná jen nemám štěstí, ale za poslední měsíc se mi z deathmetalového rybníka nepovedlo vylovit dostatečný počet zajímavých exemplářů. Existuje však cesta, jak neblahý dopad okurkové sezóny neutralizovat. Stačí se podívat o pár měsíců zpět, konkrétně do dubna, a vrátit se k jednomu pozoruhodnému albu, kterému jsme se na našich stránkách zatím nestihli náležitě pověnovat. Na svědomí ho mají Američané REEKING AURA. Jak už to tak bývá, opět se budeme bavit o hrubějších formách death metalu, nicméně tentokráte nepůjdeme na věc až tak přímočaře. Budeme naopak zkoumat nejrůznější únikové cesty, odbočky a neotřelá alternativní řešení, která se v našem konzervativním žánrovém světě nenabízejí každý den. Je vždycky příjemné poslechnout si kapelu, která z milovaného stylu sice jasně vychází, leč současně se snaží posluchači nabídnout něco trochu jiného. „On The Promise Of The Moon“ je příjemným osvěžením pro všechny, kteří jsou hluboce oddáni skalnímu OSDM, ale současně si svůj život rádi osladí nějakou tou lákavou „bokovkou“.

To, že REEKING AURA pravděpodobně nebudou bůhvíjací tradicionalisté, lze tak trochu odvodit už ze samotné sestavy, která je plná hudebníků majících časté pletky s progresivním či technickým metalem. Asi největší přeborník je v tom vokalista Will Smith, kterého můžeme znát z řad AFTERBIRTH nebo ARTIFICIAL BRAIN. Hned první skladba, „Concrete Basin Bath“ spekulace plně potvrzuje. Samotný úvod ještě patří ničivému OSDM, pak se ale z ničeho nic začnou zpoza rohu vynořovat melodie, které určitě nemůžeme charakterizovat jen jako decentní. Sázka na skutečně výrazné, až vyloženě křiklavé melodie je jedním ze zásadních rysů tvorby REEKING AURA. Bylo tomu tak již na debutu „Blood & Bonemeal“ a druhá deska v tomto trendu jen a jen pokračuje.

Melodické karty Američané naplno odkryjí hned ve druhé skladbě „A Forlorn And Frozen Vapor“. Hodně odlehčená je i „The Cathedral's Calculation“, třetí „Manure Like Magma“ je pak vyloženě hitovou záležitostí. REEKING AURA se nechávají zhusta inspirovat zejména počínáním severské melo-deathmetalové školy a na paškál si berou AT THE GATES, ale třeba i tvorbu ARCH ENEMY od “Wages Of Sin” výše. Speciální kapitolou jsou citace středních EDGE OF SANITY, tedy období „The Spectral Sorrows“ a „Purgatory Afterglow“. Ač je to místy melodické, až to hezké není, pořád v žádném případě nemůžeme tvorbu REEKING AURA klasifikovat jako melodický death metal. Zamezují nám v tom obhroublé OSDM bloky, které kapela se železnou pravidelností navaluje mezi líbivější pasáže. Násilnější přístupy podporuje i Smithův hluboký vokál občas nabývající až bublajících BDM guttural poloh. Posledním dílkem skládanky jsou progresivně-technické vsuvky ještě umocňující velkou variabilitu „On The Promise Of The Moon“. Ukázkovým příkladem, jak dobře lze tohle všechno nakombinovat v rámci jedné kompozice, je „Gorged Beyond Grudges“. Začínáme neotesaným OSDM, když na scéně defilují až překvapivě úsporné riffy tlusté jako dubové špalky, pak si užijeme trochu té melodiky a v čase 2:35 se rychle přehoupneme do vyloženě intimní/tklivé progresivní mezihry (velmi podobně tomu tak bylo i na debutové desce v položce „Pyramid Shaped Plow/The Caretaker“). Ještě před tím, než REEKING AURA skladbu zakončí opětovným přeladěním na jednoduchou deathovou pasáž, ještě stihnou vystřihnou hezký disso odkaz na poslední ULCERATE (druhý takový výstřelek na albu už nenajdete).

Neotřelý přístup k žánru je nutno ocenit. Deska trvá pouhých dvaatřicet minut a neustále se na ní něco děje. REEKING AURA nevydrží dlouho brnkat na jednu notu, déle trvající „jednotvárné“ pasáže zde nehledejte, zato různých nečekaných zlomů či zběsilého přecházení mezi žánry si užijete o to více. Ač kapela sází na výrazné melodie, nepůsobí synteticky, ale naopak si dokáže udržet živelnou a špinavou oldschoolovou patinu. Velmi pěkná kolekce, ideální pro nekompromisní přerušení oné v úvodu zmíněné „okurkové sezóny“.