Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obloha je ocelově šedá, takže přemýšlím, jestli do areálu vyrazit v tričku nebo mikině. Vyhrává mikina, dnes to nevypadá na sluníčkový den. V deset startuje TERATOMA. Berlínská pouliční směska, kde se sešli lidi ze všech koutů světa a spojil je death metal. Taková trochu SNĚŤ na sedativech. Po všech stránkách je to utlumenější, klidnější a rozhodně bezpečnější. Jinak vlastně fajn, ale prostě bez zubů.
VOR DIE HUNDE z Pasova představují moderně pojatý grindcore obohacený o výrazné prvky death metalu a hardcorepunku. Jejich tvorba je založena na intenzivních blast beatech, agresivních kytarových riffech a častých groove pasážích, které dávají skladbám potřebnou dynamiku a chytlavost. Zvukově kapela navazuje na tradici žánrových velikánů, jako jsou NASUM, ROTTEN SOUND nebo NAPALM DEATH, přičemž si zachovává vlastní identitu založenou na kombinaci brutality, technické přesnosti a nadsázky. Charakteristickým rysem jsou také německy zpívané texty s ironickým a satirickým podtextem, které doplňují energickou a místy humorně laděnou prezentaci kapely (měli fakt super merch). Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň velmi posluchačsky atraktivní směs grindcoru, death metalu a punkové energie, o kterou se stará hlavně zpěvák Lukas a baskytarista David, kterého jsme měli možnost vidět s ukulele i na minulých ročnících Obscene Extreme. To vždy přítomné oblažoval žertovnými covery povětšinou rockových hitovek. Za mě fakt výživný koncert. Mimochodem právě Lukas a David pak mezi kapelami u svého mechstoru vedle hlavní scény vytvořili druhou stage a rozjížděli párty, kde coverovali metalové a grindcore kapely právě s ukulele a perkusní valchou.
Po nich nastupují DELINQUENTES z Brazílie. Punková kapela s prvky thrashe, která to drhne už 40 let, nicméně v sestavě má v současnosti i členy, kteří jsou výrazně mladší, takže to není žádná přehlídka důchodců. Funkční přímočará jízda s jednou kytarou a patřičně divokým vokalistou dokázala zužitkovat energii, kterou pod scénou zanechali před nimi hrající Němci. Po nich nastupuje teplická crossgrindová skupinka veteránů NOT!. Hned na začátku si mě získává basák svým libovým Warvickem, což je basa s naprosto nebeským zvukem, ať z ní kabel šoupnete do jakkoliv shitského aparátu. Tohle prostě hraje. Tepličáci oslavují třicet let na scéně. Za to dobu si vyvinuli celkem dost originální styl, do kterého namleli všechno možné včetně grindu, crustu, blacku ale i méně extrémních stylů jako je třeba funky. To z nich tvoří jednu z nejméně vyzpytatelných extrémních kapel na domácí scéně.
Texaští EAT THE DECAY kombinují death metalové a grindcore prvky, slušně jim to valí a navíc to jsou sympaťáci od pohledu. Kapela sází na agresivní tempo, špinavý zvuk a přímočarou energii bez zbytečných technických kudrlinek. Přestože existuje teprve od roku 2022, tvoří ji zkušení hudebníci, aktivní na extrémní hudební scéně již od 90. let, což je znát na sehranosti i autentickém přístupu k žánru. Čerstvě se v naší zemi zaháčkovali splitkem se SICK SINUS SYNDROME. Po nich jsou na řadě DEVANGELIC, kteří navazují na tradici moderního brutal death metalu, kde se spojuje technická vyspělost s drtivou zvukovou masou. Na Bojiště útočí hlavně intenzitou, častými změnami tempa a neustálým tlakem.
Přál bych si už něco jiného, ale je tu zase death metal. Tentokráte nizozemský. U bicích je v UNLOCKED Kévin Paradis, který bubnoval například v BENIGHTED, SVART CROWN a nyní působí v ABORTED nebo CEPHALIC CARNAGE. Současně znějící death metal se spoustou techničtějších fines a solidním tlakem. Ovšem začínám být opět trochu tímto žánrem přesycen. Malou odbočkou je jediná argentinská kapela v soupisce festivalu pojmenovaná SOCIAL SHIT. Na pohled drsná trojice s kytaristou, který má záda jak dvě almary svázané k sobě, ale ve výsledku se po většinu setu culí a dělá nejapné fórky. Je to další kapela, která začíná bez úvodu, údajně proto, že se zřejmě s Ádou vůbec nepochopili, že je má úvést.
S MACERATION se vracíme do Dánska a opět k death metalu. Tentokráte olschoolovému a melodičtějšímu. Asi dobrý, ale já to nafotím a jdu si projít stánky s jídlem. Je poslední den, takže to nakonec vyhrála pizza. K pódiu mě dotáhla EMBRYONIC DEVOURMENT. Technický brutal-death hraný jen ve třech. Neposedná bestie, co se neustále kroutí. Hlavně pak rytmika tam sází krásně zamotané vzorce. Super je, že to nepůsobí jen jako nějaké technické cvičení, ale jako promyšlený a soudržný celek, ve kterém je místo i pro melodie. Podobně znějících kapel tu letos opravdu moc nebylo. Na závěr hostuje kytaristova přítelkyně a hází svým hlasem set ještě o level výš. Po koncertu se nám tu rozmáhá takový nešvar. Tatínci vysílají své roztomilé ratolesti, aby vysomrovaly paličku od bubeníka nebo trsátko. No a zkuste říci malému dítěti ne.
Němečtí KEITZER jsou opět kapelou, při které dorazil obscénský tábor, takže se děti opět učí stagedivingu, což zpočátku bere kapele nejen kus pódia ale i značnou část pozornosti. Vedle drtivého grindcorového nářezu a deathmetalové brutality se v jejich tvorbě objevují také temnější atmosférické prvky inspirované black metalem. V Německých kapelách se pokračuje, ačkoliv se mění styl. BONDED nejsou žádní nováčci. V sestavě mají bývalé členy SODOM, KREATOR nebo SUICIDAL ANGELS.
Ze scény hřímá nekompromisní thrash metal, který navazuje na tradici klasické německé školy. Jejich tvorba staví na ostrých kytarových riffech, vysokém tempu, agresivním vokálu a silném groovu, který dodává skladbám modernější rozměr. BONDED kombinují tradiční thrashmetalovou údernost s moderní produkcí a důrazem na chytlavé, ale zároveň tvrdé skladby. Je to vlastně celkem přímočaré a energické, navzdory šedým kšticím některých členů. A těch šedin se nezbavíme, i když se výrazně mění styl. Švédští dědci UNCURBED začínali na počátku devadesátek a ladí crustpunkovou špínu. Vidím jen kousek, ale ten stál za to.
Holanďané RECTAL SMEGMA mají být tou hlavní odpolední goregrindovou jízdou, která přitáhne co nejvíce masek a barevného tanečního veselí, a dá se říci, že tuto misi plní tak napůl. Kapela se trochu vzdaluje od houpavého pornogore grindu k trochu rychlejším tempům a hlavně těmhle typům kapely fakt sluší modrá obloha a sluníčko a to dneska fakt není, což trochu kazí rozjuchanou náladu.
Švédští MURDER SQUAD představují skutečnou deathmetalovou superskupinu složenou z veteránů legendárních formací ENTOMBED a DISMEMBER. V sestavě najdeme kytaristu Uffe Cederlunda a bubeníka Petera Stjärnvinda z ENTOMBED, spolu s vokalistou Mattim Kärkim a baskytaristou Richardem Cabezou z DISMEMBER. Kapela vznikla v první polovině 90. let jako pocta americkým AUTOPSY, jejichž morbidní a syrový styl významně ovlivnil její hudební směřování. Tady si trochu postěžuju na zvuk, který je až příliš nečitelný, rezavý a chřestivý, což za mě právě téhle hudbě moc nesluší. Současně si také všímám, že publikum trochu prořídlo. Měl jsem za to, že kapela s podobnou sestavou přivábí na podium i pod něj mnohem více lidí.
S koncertem BONDED neřekl německý thrash metal své poslední slovo. Obscene Extreme pokračuje s dalšími představiteli klasického teutonského thrash metalu ASSASSIN. Ti si od svého vzniku v roce 1985 vybudovali kultovní postavení díky albům „The Upcoming Terror“ a „Interstellar Experience“. Z toho prvního samozřejmě zaznívá skladba „Assassin“, byť jsem měl pocit, že z ní kapela nějak vymontovala ty měkčí pasáže. Stejně jako u BONDED tady není co vymýšlet, mantinely stylu jsou jasně dané a jede se přísně podle německého jízdního řádu.
Francouzští BENIGHTED patří již řadu let k absolutní špičce evropského death grindu. Ordinují blast beaty, technicky precizní riffy, extrémně intenzivními vokály Juliena Truchana a tlak. Za bicími vidím tvář mladého německého multiinstrumentalisty Matthiase Biechlera, který posílil sestavu kapely v roce 2025. A tady více než obstál. Ačkoliv začíná být poměrně zima, BENIGHTED rozehřáli trochu ztuhlé Bojistě skrze chaotickou energii a nekompromisní brutalitu.
Zařazení táborákové verze kapely MACABRE silně změnilo povahu festivalu. Lance Lencioni ordinuje rockovější polohu svých songů i melodickými vokály, před scénou se hraje twister, zpívá se happy birthday pro Čurbyho a panuje obecně skvělá atmosféra. Švédské legendy DISMEMBER potvrdily na Obscenu status jedné z nejvýznamnějších kapel stockholmské deathmetalové školy. Setlist byl postaven především na klasickém materiálu z přelomových alb „Like an Ever Flowing Stream“, „Indecent & Obscene“ a „Massive Killing Capacity“, takže šlo o koncert zaměřený hlavně na dlouholeté fanoušky kapely. DISMEMBER předvedli přesně to, co od nich fanoušci očekávají. Masivní háemdvojkový zvuk, těžké groovy a nezaměnitelný vokál Mattiho Kärkiho. Kapela působila sehraně, suverénně a navzdory desetiletím na scéně stále dokáže své skladby prezentovat s autentickou energií a intenzitou, která z ní činí jednu z nejrespektovanějších deathmetalových formací vůbec.
ROTTEN SOUND na letošním Obscene Extreme vytáhli přesně ten typ ničivé grindcorové kanonády, kvůli které mají na Bojišti téměř domácí status. Speciální „Murderworks & Exit“ set postavený na materiálu z dvojice přelomových alb, fungoval jako návrat do éry, kdy se definovala podoba moderního grindcoru. Finové nastoupili bez zbytečných okolků, okamžitě zařadili maximální rychlost a během necelé hodiny proměnili festivalový areál v souvislý vír stage divingu, circle pitů a permanentních blast beatů. Keijo Niinimaa působil jako nezastavitelný dirigent chaosu, zatímco kapela s chirurgickou přesností sázela jeden krátký grindový granát za druhým. Nebyl to koncert o překvapení ani nových aranžích. Byla to demonstrace síly kapely, která i po více než třech dekádách zní stejně hladově a nekompromisně jako v době svého vrcholu. ROTTEN SOUND potvrdili, že některé jistoty na Obscene Extreme jednoduše nestárnou. To je konec, přátelé. Víc už nezvládnu, navíc začíná déšť. Zamáčku slzu a tak trochu se loučím s Bojištěm. Snad ne navždy. Tak zas příští rok…
Kmotr moderního hororu a jeden z OGs synth soundtracků přichází s hudebním doprovodem ke grafické novele vytvořené na základě své noční můry. A velmi výrazně na něm koketuje s dark metalem. Pokud máte mistra rádi, tahle Věc se vámi hezky proklube zevnitř.
Milovníci severského art rocku nechť zbystří! Norové přináší další várku plachého, křehkého a minulostí vonícího lektvaru, který vás uvede do stavu příjemné uvolněnosti a zasněnosti. Tradičně instrumentálně i technicky bravurní ohlédnutí za minulostí.
Veľmi príjemné osvieženie v tomto tropickom lete. Doom metal s čistým ženským vokálom a v slovenčine, to tu veru nemáme bežne. Po prvej singlovke „Soľ a prach“ som očakával veľa. Dostal som ešte viac. Táto stredoslovenská ponurosť má veľký šarm!
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
Atmosférický black metal se stal doménou osamělých frustrovaných mužů, kteří svou nesnesitelnou tíhu bytí zhudebňují v melancholické odnoži původně extrémního žánru. DASKRA je zachmuřený Libanonec, ale vychází z evropských vzorů. Slušná deska.
Největší? Nejlepší? Nejsvětovější? Jasně, ty návraty z Josefova jsou pořád stejné, jak vámi ještě stále hýbe adrenalin. Ale tento ročník, jakože "bez headlinerů", to byla vážně jízda. Jízda s velkým J! Díky pořadatelům a za rok to čekám ještě o level výš!
Spojení dark metalu s progresí je celkem zajímavý model. V případě koncepčního alba Italů INNER VITRIOL je to hodně o vláčné melodice, přirozeně plynoucích strukturách a melancholii. Hostující Geoff Tate a Andy Kuntz jako bonus.
