INSCRIBED - Upon the Twisted Throne
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ohledně únorových desek roku 2026 se mi v zásobníku opět nahromadilo hodně stylově rozdílných počinů. Nicméně tentokrát zde celkem dominuje deathová moderna ve stylu ULCERATE. Do výběru hlavních desek se protlačily hned dvě položky od méně známých skupin MORS VERUM a SLAVEONE. Mrkneme se ale i na něco trochu kontroverzního – jednak na nový počin Keenanova projektu PUSCIFER, ale též na hudebníka fungujícího pod značkou PRIMALUCE, který ke své tvorbě využívá AI. Doplníme to nějakou tou progresí brazilských ABSTRACTED, netradičním deathcorem dua PHASMA, překvapivě svěžím stonermetalem Islanďanů SLEEPING GIANT a psychedelií od Poláků WEEDPECKER.
Samostatné recenze:
BLACKWATER DROWNING - Obscure Sorrows, CARPENTER BRUT - Leather Temple, CLAWFINGER - Before We All Die, CONVERGE - Love Is Not Enough, CRYPTIC SHIFT - Overspace & Supertime, ENSANGUINATE - Death Saturnalia, EVIG NATT - Vaketimen, EYE OF PURGATORY - Darkborne, FINAL GASP - New Day Symptoms, FOSSILIZATION - Advent Of Wounds, GLADENFOLD - Soulbound, HARROWED - The Eternal Hunger, HOLOTROPIC - Individual, IN AETERNUM - ...Of Death And Fire, INCANDESCENCE - Hors Temps, KARNIVOOL - In Verses, MÄDÄTYS - Kuoleman Ulottuvuudet, MAYHEM - Liturgy Of Death, NAZGHOR - A World Ablaze, REALMS OF CHAOS - Torment Of Belligerence, SYLOSIS - The New Flesh, WINTER ETERNAL - Unveiled Nightsky, WOLVERINE - Anomalies, ZEPTER - Zepter.
MORS VERUM - Canvas
PRIMALUCE - Way of Perfection
PUSCIFER - Normal Isn't
SLEEPING GIANT - The Beauty of Obliteration
SLAVEONE - The Seraphic Conspiracy
ABSTRACTED - Hiraeth
PHASMA - Purgatory
WEEDPECKER - V
HERMANO - Clisson, France (live)
TAILGUNNER - Midnight Blitz
SLAUGHTERDAY - Dread Emperor
WORM - Necropalace
ATLAS - Sunder
JOHN GILES - The Human Condition
WORM SHEPHERD - Dawn Of The Iconoclast
ANNOUNCE THE APOCALYPSE - VOID
FARSON - Ein Stumpfes Instrument
Chceme-li se spolehnout, že dostaneme kvalitně prezentovaný death metal, pak se vyplatí sáhnout do stáje vydavatele Transcending Obscurity. Pro mě doposud neznámí MORS VERUM jsou toho jasným důkazem. Tahle parta z Toronta servíruje na svém aktuálním EP promyšleně stavěné kompozice vycházející z brutal death základu, ale prezentované moderní progresivně disonantní formou. Divoká rytmika tlačí vpřed zajímavé struktury, které jsou navíc díky vydařené zvukové podobě příjemně čitelné. Naštěstí aniž by tím celek ztrácel na dravé neurvalosti, kterou podporuje i chorobně hluboký chraplák. V hudbě MORS VERUM jako by se spojovala klasika GORGUTS s moderní naléhavostí ULCERATE, ale místy by se dalo mluvit i o příbuzenském vztahu k IMPERIAL TRIUMPHANT. Je to drsný, technicky precizní disonantně vedený death metal, kterému nechybí devastující síla, ale ani atmosféricky působící aranže. Sice oficiálně jen EP, ale vzhledem k délce přes půl hodiny je to slušná porce kvalitní hudby.
www.metal-archives.com/bands/Mors_Verum/3540401578
morsverum-label.bandcamp.com
Transcending Obscurity Records / 6. února 2026 / Další informace
Dlouho jsem přemýšlel, zda tuto desku do nadílky zařadit, ale nakonec jsem se rozhodl pro ano z důvodů kontroverzí, které vyvolává. Italsko-francouzský producent Stefano Primaluce, který skupinu vede, totiž reprezentuje fenomén současné doby, který pro mnoho „skutečných“ umělců představuje noční můru moderní hudební produkce. Chrlí totiž desky jako na běžícím pásu a otevřeně přiznává, že do tvůrčího procesu zapojuje pokročilé nástroje umělé inteligence. To mu prý pomáhá jeho skutečné hudební nápady dotvářet a urychlovat skladatelský proces. AI mu tak generuje celé hudební struktury a automatický mix akceleruje produkci. Díky tomu vzniká obrovské množství progmetalové hudby v neuvěřitelně krátkém čase. Jenže! Je výsledek kvalitní hudba nebo jen strojově působící produkt? Zde je trochu překvapivé, že některé recenze minimálně loňskou desku „Dark Mirrors“ a tuto aktuální položku „Way of Perfection“ označují za povedené až přímo výborné desky srovnávané dokonce s ikonami jako DREAM THEATER. Za mne je to dost překvapivé, protože z hudby je cítit generická předvídatelnost a uhlazená křišťálově čistá produkce vzbuzuje otázky, zda divoké instrumentální kreace tvořili skuteční lidé, kteří se prý na nahrávání reálně podílejí, nebo je alespoň část dílem umělým. Já v autenticitu instrumentace nevěřím a výsledek se mi moc nelíbí, skladby zní studeně, provedení působí strojově a je vlastně škoda, že mnohé zajímavé motivy, které se na desce nacházejí, jsou prezentovány touto neosobní formou.
Primaluce Records / 13. února 2026 / Další informace
I tento projekt/skupina známého zpěváka TOOL a A PERFECT CIRCLE Maynarda Jamese Keenana je tak trochu kontroverzní, ale z úplně opačné strany. Osobitá umělecká invence zde naopak zachází za hranice, které mnozí posluchači metalové a rockové hudby již odmítají překročit. Alternativní rock ostatně vždy rozděloval posluchače a často silně vyhrocoval reakce od zbožňování a nadšení z neobvyklého až po odmítání a naštvané reakce. PUSCIFER to tak měli také a samotný Maynard vlastně za svůj osobitý projev často sklízel i drsnou kritiku. Když se přidá fakt, že zde nejde až tak o rockovou hudbu, ale výrazný podíl hraje elektronika a obecná hudební alternativa, jsou negativní reakce především metalově zaměřených fanoušků TOOL vlastně pochopitelné. „Normal Isn't“ je albem, které pokračuje v linii, kterou PUSCIFER točili na minulých počinech a byť by se mohlo zdát, že je trochu přístupnější, než například „Existential Reckoning“ z roku 2020, stále je to kus osobité muziky, která potřebuje posluchače, který je ochoten se naladit se skupinou na podobnou vlnu. Hodnotit nebudu, mám to totiž tak nějak neutrálně. Jsou chvíle, kdy mě desky téhle party baví, a jindy na ně nemám náladu.
BMG Rights Management / 6. února 2026 / Další informace
Stoner metal někdy trpí na přílišnou stylovou uzavřenost a z ní plynoucí monolitičnost až monotónnost takto zaměřené produkce. Valivá razance rotujících riffů má své specifické kouzlo, ale také určité časové limity, při jejichž překročení už to bývá nuda. Úspěch stonermetalových skupin tak většinou spočívá v umění svůj projev nějak okořenit, oživit změnou tempa nebo lehce překročit stylové hranice. A jeden z příkladů, jak by se to mělo dělat, ukazují na svém debutu Islanďané SLEEPING GIANT. Na jedné straně předvádí až esenciální stoner klasiku, do které je album zabaleno. Především úvodní a závěrečná skladba totiž představují správně epicky stavěné náladové buldozery, které posluchače svou nezadržitelnou a tuhou naléhavostí tlačí před sebou a obsahují typické rejstříky rotujících motivů, těžkých riffů a hrubě rezonujícího vokálu. Uvnitř alba se ale dějí až překvapivé věci. Doomdeathové melody tendence v „Mobiliser of Evil“ ještě tolik neohromí a lehkou sabbathovskou progresí načichlá „The Monk“ jen trochu zalechtá čerstvým závanem. Ale pak přijde energická „Slay The King Of Hell“, která rozproudí krev. SLEEPING GIANT si tím vlastně připravují posluchače na krátkou ale o to výživnější pecku „Venom Ripper, Gorgon Blaster“, kde se tempo ještě vystupňuje a najednou je tu klasický heavymetalový track plný vesele působících riffů a hravých vyhrávek. Jen vokál zachovává dekorum a zůstává v hrubě chrčivém módu. Tenhle debut se prostě povedl.
www.metal-archives.com/bands/Sleeping_Giant/3540564111
sleepinggiantisl.bandcamp.com
Argonauta Records / 6. února 2026 / Další informace
Tvorba Francouzů SLAVEONE spadá do podobné škatulky jako výše zmínění MORS VERUM. Jedná se tedy o disonantně technický death metal kategorie ULCERATE. SLAVEONE jsou možná ještě více temní a depresivní v celkovém výrazu, ale metody jsou zde využívány podobné, včetně tuhé atmosféričnosti a drtivě chaotických riffů. Okultní tematika textů posiluje tísnivý pocit, který ze skladeb vyzařuje. Díky bravurní instrumentální práci si skupina může dovolit razantně sypat ne zrovna triviální patterny (co na to Rudi? - pozn. korektora) a díky vrstevnatosti je materiál i lehce nepřístupný, což koreluje s často valivě vpřed se hrnoucí hudbou. Na druhou stranu se objevují až blackové tendence a progresivní metody jsou zjemňovány jistou dávkou pompéznosti, kterou se skupině podařilo do skladeb propašovat. „The Seraphic Conspiracy“ je albem plným šikovně nakombinované dissodeath divokosti s pomalejším drtivým tlakem.
www.metal-archives.com/bands/Slave_One/3540287148
slaveone.bandcamp.com
Self released / 19. února 2026 / Další informace
Brazilská parta ABSTRACTED servíruje na své druhé desce variabilní prog metal, ve kterém se proplétají melodie s agresivitou a zjemňujícími klávesovými vrstvami. Propojení tradičnějších deathmetalových přístupů s moderními djentovými tendencemi sice v dnešní době plné žánrových mixů vyloženě neohromí, ale v tomto případě spolehlivě funguje. Snad i díky tomu, že výsledné celkové vyznění působí docela tradičně. Mnohé pasáže evokují starší desky klasiků OPETH. Skladby jsou totiž plné střídání specifických hrubých growlů a čistých melodických vokálů, ale k tomuto příměru směřují i komplexní epicky se rozvíjející struktury. Kytarová práce je příjemně proměnlivá včetně mnohých výrazných sól a pochvalu zaslouží i rytmická sekce. Bicí do skladeb vnáší zajímavě vybuchující vzory a baskytara se mnohde blýskne hezky bublavými a jazzově rozdováděnými linkami, slyš skladbu „Sirens“. Navíc se na albu mihnou jako hosté zpěvačka Chaney Crabb ze známějších ENTHEOS a brazilský kytarista Igor Bollos. „Hiraeth“ je album plné hravosti a vrstevnatosti, takže nabízí i hodně skrytých zákoutí, která objevíte až opakovanými poslechy.
www.metal-archives.com/bands/Abstracted/3540400287
abstractedmetal.bandcamp.com
M-Theory Audio / 20. února 2026 / Další informace
A ještě jednou vydavatel Transcending Obscurity a i tentokrát EP formát jako v případě MORS VERUM. Řecko americká dvojice PHASMA ale stylově zapadá do trochu jiných vod. Jedná se totiž o zajímavě modulovaný deathcore, jehož výsledné vyznění ale není zrovna tradiční i díky množství nadžánrových výplní a odboček. Samozřejmě zde hraje roli technicky zaměřená death složka, což je s ohledem na vydavatele logické. Na druhou stranu deska obsahuje i náladová zvolnění a temnější pasáže koketující až s blackmetalovým odérem. Efektní je ale právě deathcore poloha, která díky kombinacím výbušných blastbeatů a razantních breakdownů dává nahrávce energickou útočnost, která je svým způsobem pro PHASMA charakteristická. Šťavnaté skladby ale občas zavoní i trochu jinou atmosférou, takže například ve skladbách „III“ a „IV“ jako bych slyšel i riffování podle GOJIRA mustru. Možná je „Purgatory“ ve výsledku na první dojem trochu podivný mutant, ale dá se v něm najít dost zajímavých pasáží.
www.metal-archives.com/bands/Phasma/3540518257
phasmametal.bandcamp.com
Transcending Obscurity Records / 20. února 2026 / Další informace
Psychedelie v hudbě může nabývat mnoha podob, být nervní a roztržitá, tuhá, hrubá až brutální, ale také laskavě hladivá. Když jsem před časem psal o nové desce „Fantasia“ Francouzů SLIFT, jednalo se o ukázkový příklad psychedelického metalu té nekompromisně devastující úrovně. Ale jsou tu i skupiny, které dělají psychedelii vláčnější a ležérnější s příklonem k postmetalové a postrockové poloze. Příkladem jsou třeba klasici ELDER. A právě do této druhé sorty patří i Poláci WEEDPECKER, kteří produkují hudbu náležitě ladnou až zasněnou, ale i se stoner valivostí a tuhostí. Je to často velmi intimní výlet za oponu reality a především v klidnějších pasážích se dostáváme až kamsi k relaxačně vyznívající tvorbě. Až by se mohlo zdát, že se Poláci občas propadají do přílišné monotónnosti. Naštěstí je tu ale druhá tvář jejich hudby, kde se přidává na důrazu a prosazuje se stonermetalová síla. Okamžiky prolínání mezi těmito polohami pak vyznívají náležitě efektně, což dodává skladbám živost a proměnlivost. Na druhou stranu se někdy skladby dostanou do jakési uzavřené smyčky, ze které zdánlivě není úniku a posluchač může mít pocit, že je třeba někam utéct. Ale i to je princip psychedelického přístupu a těžko to vnímat jako negativum, protože emoce zde jednoznačně nechybí. A o to přece v hudbě jde především.
www.metal-archives.com/bands/Weedpecker/3540369588
weedpecker.bandcamp.com
Heavy Psych Sounds / 27. února 2026 / Další informace
HERMANO - Clisson, France (live) (Ripple Music / 6. února 2026 / Další informace)
Stonerrockoví HERMANO jsou víc než jen John Garcia (ex-KYUSS), který zde pokračuje ve své hudební kariéře. Skupina si již dříve vybudovala silný status a na tomto živáku parádně prezentuje svou tvorbu.
bandcamp.com
TAILGUNNER - Midnight Blitz (Napalm Records / 6. února 2026 / Další informace)
Britská skupina vzdávající hold klasickému heavy metalu a samozřejmě svému evidentnímu vzoru IRON MAIDEN. Vkusně udělaná tradice bez větších ambicí.
tailgunner.bandcamp.com
SLAUGHTERDAY - Dread Emperor (Testimony Records / 13. února 2026 / Další informace)
Mazácky prezentovaný oldschool death z Německa, který si libuje v klasickém provedení a evidentně vyznává i lásku k severu.
slaughterday666.bandcamp.com
WORM - Necropalace (Century Media / 13. února 2026 / Další informace)
Temně atmosférický black/doom floridských WORM nese silný epický nádech podporovaný dramatickými klávesovými vrstvami, ale též rozbíjený výraznými kytarovými sóly. Tento hororový soundtrack má mnoho silných pasáží, ale i nějakou tu vatu.
wormgloom.bandcamp.com
ATLAS - Sunder (OMN Label Services / 20. února 2026 / Další informace)
Tohle album zprvu působí jako srážka deathcore s industriálem. Skladba „Tower“ je parádní šleha. Jenže pak se to postupně zvrhne a Finové to otočí do banální melodické selanky s vokály, které jako by jim diktoval Ville Valo. Nakonec tedy zbyde jen efektní a masivní zvuk.
JOHN GILES - The Human Condition (Self released / 20. února 2026 / Další informace)
Deset alb za rok a půl? Je John Giles skutečný člověk? To se musím ptát i proto, že jeho skladby jsou většinou generický soft rock. Ale občas překvapí zajímavými kousky a na téhle desce se předvádí i ve stylu HIM love metalu.
johngiles2.bandcamp.com
WORM SHEPHERD - Dawn Of The Iconoclast (Unique Leader Records / 20. února 2026 / Další informace)
Tenhle symfonicky pojatý blackened deathcore je plný klišé a Američané to se svou snahou o načančanost až přehání. Přitom je to škoda, protože skladby mají správně brutální základ, jen to chtělo ukočírovat tu omáčku okolo. Na žánrovou špičku v podobě třeba MENTAL CRUELTY nebo LORNA SHORE to zkrátka hodně ztrácí.
bandcamp.com
ANNOUNCE THE APOCALYPSE - VOID (Earache Digital Distribution / 27. února 2026 / Další informace)
Floridský thrash metal transparentně odhalující žánrové kořeny a místy možná až s přehnaným respektem oživující dávnou historii. Přesto to nezní zaprášeně a i díky dobré produkci to má moderní ksicht.
announcetheapocalypse1.bandcamp.com
FARSON - Ein Stumpfes Instrument (Revolvermann Records / 27. února 2026 / Další informace)
A další slušný technický death v disonantním balení, tentokrát z Německa.
bandcamp.com
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
Atmosférický black metal se stal doménou osamělých frustrovaných mužů, kteří svou nesnesitelnou tíhu bytí zhudebňují v melancholické odnoži původně extrémního žánru. DASKRA je zachmuřený Libanonec, ale vychází z evropských vzorů. Slušná deska.
Největší? Nejlepší? Nejsvětovější? Jasně, ty návraty z Josefova jsou pořád stejné, jak vámi ještě stále hýbe adrenalin. Ale tento ročník, jakože "bez headlinerů", to byla vážně jízda. Jízda s velkým J! Díky pořadatelům a za rok to čekám ještě o level výš!
Spojení dark metalu s progresí je celkem zajímavý model. V případě koncepčního alba Italů INNER VITRIOL je to hodně o vláčné melodice, přirozeně plynoucích strukturách a melancholii. Hostující Geoff Tate a Andy Kuntz jako bonus.
Dystopický sci-fi příběh zaslouží náležitě košaté a žánrově pestré zpracování, tak to zřejmě cítí Britové REDSHIFT. Jejich brilantní progmetal tak čerpá z mnoha zdrojů a výsledkem je propracovaný koncept plný hudební barevnosti.
Jestli to, co RUNNING WILD předvedli na svém druhém úplně posledním koncertu letos na W:O:A, měl být fakt poslední koncert kapely všech dob, tak je snad dobře, že živě končí, protože takovou neúctu k fanouškům a vlastnímu repertoáru aby člověk pohledal.
Byl to příměr, kterým jsem kdysi komentoval padák pro Vlastu Henycha z TÖRR: jako kdyby KING vyhodil z kapely DIAMONDa. Nedávno však na základě reálných událostí zhořkl tak, až mám strach, jestli ještě vůbec někdy z dílny Krále vzejde něco kloudného.





