Po retronadílkách v letech 2023 a 2024 jsem v loňském roce nic sepsat nestihl. Retro zaměřené nahrávky jsem ale nevynechal a spíše jsem je zařazoval do běžných měsíčních porcí, slyš třeba Islanďany THE VINTAGE CARAVAN a jejich desku „Portals“. Začátek roku 2026 byl ale hodně silný, a tak tu máme další díl do série. A pokud mi budou síly stačit, nebude letos jediný. Proto ten dovětek „poprvé“ v nadpisu. Takže zatím se mrkneme na čtyři alba z prvního kvartálu roku 2026, zajímavou portugalskou partu SUMMER OF HATE, další desku klasiků progresivního rocku BIG BIG TRAIN, Australské psycho drtiče JACK HARLON & THE DEAD CROWS a stoner doomové KAL-EL z Norska.
Čtěte také:
ALBOVÁ NADÍLKA - Retroblok 2024 poprvé
ALBOVÁ NADÍLKA - Retroblok 2024 podruhé
ALBOVÁ NADÍLKA - Retroblok 2024 potřetí
SUMMER OF HATE - Blood and Honey
Spojit tradici a neortodoxnost bývá úkol nadmíru složitý, protože vystavět hudební dílo na těchto protichůdných tendencích vyžaduje nejen schopnost tvořit, ale především citlivě kombinovat a mixovat různé přístupy do funkčního celku. Portugalská parta SUMMER OF HATE tento cit na svém druhém albu jednoznačně ukazuje. Jejich hudba v sobě nese dvojakost tradičních prvků dobarvených až exotickým kořením. Svůj psychedelický rock na jednu stranu vyhrocují prvky shoegaze či post punkové energie, na druhou stranu uhlazují gothic rockovými a popovými melodiemi. Ale hlavně si nápaditě hrají se zvuky, netradičními folkovými vlivy i orientálními a indickými strukturami, které jejich skladby ozvláštňují a dodávají specifickou náladu. Samotný název alba tak vystihuje boj krve, tedy temperamentní energie, s medem, který je reprezentován konejšivou melodikou. Skladby rafinovaně balancují mezi přirozenou přístupností, náročnější psychedelií a z pozadí probublávající avantgardou. Jako bychom dostávali elegantně upravený koláč, který ale s každým soustem odhaluje překvapivé náplně a chutě, jež voní exotikou.
SUMMER OF HATE jsou mistři hraní si s náladami a svůj retroprojev umí sunout vpřed rytmicky houpavou post punkovou energií, která vykukuje například ze skladeb „Mayura“ nebo „Além“, ale také s klidnou ležérností hrát na city pomocí popově vlídných melodií („Joy“) deformovaných hutnější shoegaze robustností. Své místo má i melancholická éteričnost, třeba v závěrečné „The Gospel (According to Summer of Hate)“ jí najdeme plno. A vše zastřešuje hladivě laskavý vokál zpěvačky Laury Calado. Po celkem nezáživném debutu „Love is Dead! Long Live Love“ (2022) tak Portugalci vyrostli a nyní je jejich hudba plná barev, emocí a různorodosti. Zřejmě tomu napomohly i změny a rozšíření sestavy.
summerofhate.bandcamp.com
Tee Pee Records / 30. ledna 2026 / Další informace
BIG BIG TRAIN - Woodcut
BIG BIG TRAIN umí dělat příjemný progresivní rock, ale jejich albům většinou chybí nějaký ten drobek k tomu, aby se daly označit za výborné. Snad je to i díky značné konzervativnosti, kterou skupina ve svých skladbách dodržuje a jako by se pánové báli i jen trochu zaexperimentovat. Nicméně už se Britové blýskli i hodně povedenými alby, viz třeba již starší, ale i z dnešního pohledu výrazné „English Electric“ (2012). A u mě zabodovali i s minulou deskou „The Likes of Us“, na které zaskakoval za zesnulého Davida Longdona nový zpěvák Alberto Bravin. Ten své kvality ukazuje i na novém albu „Woodcut“. A nejen to, evidentně se stal již plnohodnotným členem skupiny a zapojil se i do tvůrčího procesu.
Na nové desce jako by BIG BIG TRAIN kombinovali prvky z celé své dlouhé minulosti. Pouští se do načančaných orchestrálních ploch, pomalu bloudí v roztěkaném muzicírování, ale též se snaží tvořit přívětivé melodické vzorce a vstřícně písničkové skladby. Často je zdůrazňováno, že je „Woodcut“ prvním skutečně konceptuálním albem skupiny, ale pro vlastní hudbu to podle mě důležité není. BIG BIG TRAIN už z principu vždy tvořili jakési hudební příběhy a v tom se nový materiál neliší. Opět je to precizně dotažená hudba s plnými aranžemi, ve kterých se neztrácí podíl klávesových partů, ale ani smyčců, dechů a pro skupinu typického melotronu. I díky tomu je „Woodcut“ albem bohatým a dokonale proaranžovaným, takže je možno jej považovat za zdařilé pokračování předchozí bohaté tvorby skupiny.
bigbigtrain.bandcamp.com
InsideOutMusic / 6. února 2026 / Další informace
JACK HARLON & THE DEAD CROWS - Inexorable Opposites
Australané JACK HARLON & THE DEAD CROWS jsou relativně známí svým retrozaměřením na temný hardrock a psychedelickou progresi. V jejich hudbě má místo blues, doom i stoner rock a místy se projevují znatelné postrockové tendence. Z nového alba je především v úvodu cítit dunivá tvrdost a v některých okamžicích tak můžeme mít pocit, že posloucháme dokonce doommetalovou skupinu. Do pozadí trochu ustoupily country vlivy z minulosti. Australané to ale jinde kompenzují vzdušnějšími aranžemi a elektrizující melodikou, která kromě toho, že vytváří masivní retroefekt, nabízí silnou atmosféru hypnotických nálad. Zvukově jako bychom se také propadali do minulosti a jistá špinavější neuhlazenost v tomto smyslu rozhodně není na škodu. Skladbám dodává pseudoautenticitu a album nás tak přesvědčivě bere na výlet proti proudu času. Tuhá melancholie zjemňuje pocit kontrastů mezi extatickým křepčením a zasněným rozjímáním. „Inexorable Opposites“ je hmota, která mění tvary a barvy stejně jako rozdrážděná chobotnice a já při poslechu jen čekám, kdy se na mě vyvalí oslepující černý inkoust. Sugestivní album. Jedinou výtku si dovolím ke zvukové podobě vokálů, které jsou na můj vkus až příliš naechované a zkreslené, až je to prvek trochu rušivý.
www.metal-archives.com/bands/Jack_Harlon_%26_the_Dead_Crows/3540462733
jackharlon-dawsonthedeadcrows.bandcamp.com
Magnetic Eye Records / 6. února 2026 / Další informace
KAL-EL - Astral Voyager, Vol. 2
Když se Norská parta KAL-EL na bandcamp charakterizuje jako „nevlastní syn hard rocku a heavy metalu, často s náznaky psychedelického i blues rocku a také doom metalu“, zapomíná na stoner metal, který z dvoudílné ságy „Astral Voyager“ prosakuje všemi póry. Jinak jejich vlastní popis sedí. Těžký dunivý základ nese fantaskní sci-fi nadstavbu a dlouhé kompozice se rozbíhají mnoha směry, aby se nakonec vrátili k základním valivým stoner/doomovým principům. Objevují se bluesově odlehčené prvky i temně melodické sabbathovské nálady a nezapomíná se ani na klasické retrorockové či metalové postupy. Závěrečná skladba „Asteroid“ u mě vyvolala i asociace s TYPE O NEGATIVE.
KAL-EL umí perfektně pracovat s rytmy a tak se ani v dlouhých vleklých pasážích neobjevují sebemenší náznaky monotónnosti. Neustále se něco děje a motivy se převalují a proměňují v často až hypnotických smyčkách. Dominanci navíc proměnlivě přebírají silové riffy, vlídné melodie či výrazné vokální linky. V hudbě těchto Norů se tak působivě kombinuje hutnost doom metalu s lehkostí rockových stylů. Skupina, kterou jsem objevil až nyní, funguje již čtrnáct let a zřejmě tedy podniknu cestu proti proudu času její diskografií. Je celkem bohatá.
www.metal-archives.com/bands/Kal-El/3540416246
kal-el.bandcamp.com
Majestic Mountain Records / Blues Funeral Recordings / 20. března 2026 / Další informace