Ve Švédsku mají dojem, že melodického power metalu není nikdy dost. A tak je tu další kapela, tentokrát se světlovlasou valkýrou za mikrofonem. Slečna má umělecké jméno Eira Shadowborne, kapela je skrytá pod vrstvou líčidel a v kápích a v sestavě jsou všichni uvedeni pod přitroublými pseudonymy. Tak trochu to připomíná model GHOST, který je centrovaný na ústřední postavu a ostatní jsou tam jen do počtu. Jenže u SHADOWBORNE tomu tak není. Tahle „Helena a její chlapci“ je jen věc image. Při trochu hledání lze za kapelou objevit dvojici letitých a v žánru zkušených hudebníků, kytaristy Kristoffera Göbela a Christoffera Borga a bratra druhého kytaristy, bubeníka Felixe Borga. Tvůrčí otisk obou kytaristů lze najít v několika podobně orientovaných kapelách, přičemž aktivní status mají ART NATION a SIX FOOT SIX. Obě kapely se pohybují od hard rocku po power metal, přičemž ta první se snaží být více AOR a ta druhá má hutnější, temnější charakter svého projevu. Nyní do toho pánové vrazili čepel trochu ostřejší a vzhledově výraznější. Je to komerční kalkul? Nepochybně. Obě jejich další kapely jsou dobré a vydaly několik solidních alb, ale trh s touto hudbou je natolik přesycený, že na to museli jít jinak. Pěkná dívčina a chytlavé refrény, jinak to nejde.

Album samotné však nezačíná nijak slavně. „High and Low“ je tuctová věc, která spíše připomíná dávné časy STRATOVARIUS. Naštěstí se to záhy zlepší a čtvrtá položka, „Custodians“, už je výborný, našlapaný power metal a Eira předvede i svou drsnější vokální polohu (pro intimnější zpěv si poslechněte něco od její druhé kapely PAGAN FURY). Eira (vlastním jménem Arven Latour) je docela dobrá zpěvačka, sice to není Floor Jansen, ale solidní, charismatický hlas má. Není překvapivé, že podobný produkt vychází u Scarlet Records. A ti si chtěli propagaci desky posichrovat kvalitními videy. Obě oficiální videa („Wolf and the Queen“ a „Heaven's Falling (Dragons' Hymn)“ má na svědomí Patric Ullaeus, který natáčel videa pro strašnou spoustu kapel (IN FLAMES, AMARANTHE, DIMMU BORGIR…). Seznam jeho práce je na wikipedii. Videa jsou to generická, o tom žádná, ale nemalá investice to od vydavatele určitě byla. Singl „Heaven's Falling (Dragons' Hymn)“ je nicméně velmi povedená skladba. I přes zjevný kalkul autoři hudby umí napsat dobré písně, které dovedou oslovit. I bych jim ten úspěch přál. Škoda, že jim nikdo nevymluvil ten otřesný obal alba.

„The Wall“ je schématická skladba, jak jen je možno. Základem je ovšem dobrý a vlezlý refrén a to je splněno na výbornou. Začne se krátkou pasáží z refrénu a pak už se jede klasické schéma, kdy po druhé sloce následuje delší verze refrénu. Nezbytné kytarové sólo je jako z časů, kdy byli HELLOWEEN ještě mladíci. Následuje refrén jen za doprovodu bicích a poté pořádně hřmotná verze téhož. Bylo by to otravné, kdyby ta skladba nebyla tak hrozně chytlavá. Za svou chválu se jistě budu zpovídat před agrární komisí, ale snad to nějak ututlám. „Raven“ před koncem alba přijde s nezvykle hutnými riffy a temnou atmosférou. Ale tou dobou již kapela stejně nikoho nepřesvědčí, že je zaměřena především na mainstrem. Škoda, protože tahle skladba patří k nejlepším momentům alba. Komu by se tato poloha líbila, najde ji na albech SIX FOOT SIX, kde páni skladatelé provozuji přesně takovéto hutné metalové řemeslo. Závěrečná baladická „End of the World“ už je spíše do počtu.

Závěrem jen shrnu, že tuto hudbu by mohli ocenit ti posluchači, kteří mají rádi odkaz STRATOVARIUS, AVANTASIA a dalších kapel. Líbí se jim nenáročné, chytlavé melodie a vcelku příjemný dívčí zpěv. Je to komerční kalkul, nepochybně, ale kvůli tomu to člověk nemusí předem odsoudit. Skladatelé umí i jiný druh hudby, což je vidět na jejich dalších projektech. Tenhle je takový nejveselejší a nejchytlavější.