TONES OF DECAY 2026 - Poslední slovo

Reaper
24. dubna 2026
1
7 Min.

Reaper
24. dubna 2026

1
7 Min.

Obsáhlý zpravodajský set ohledně letošního ročníku TONES OF DECAY ještě uzavřeme shrnutím a několika málo komentáři na adresu z našeho pohledu nejúspěšnějších účastníků. Fotoreportingovou smetanu už poměrně důkladně slízl kolega Dalas a já se pokusím okomentovat zbylou mléčnou sedlinu na dně festivalového krajáče. Pojďme tedy na to a společně vymlaťme poslední zbytky zrna z domácí žánrové události roku. Letošní soupiska byla zcela určitě ta nejvíce lákavá v historii TONES OF DECAY, zejména druhý den znamenal pro vyznavače deathmetalové kultury doslova a do písmene královskou hostinu.

Výskyt zlověstných entit jako jsou DEAD CONGREGATION a KRYPTS u nás rozhodně nemůžeme pozorovat každou druhou sobotu v měsíci. Kromě zásadních headlinerů se na soupisku dostala i kvalitní střední třída nebo celá řada nováčků (často však dirigovaných starými harcovníky z oboru). První den měl být díky účasti CORPUS OFFAL a zejména pak OBLITERATION velmi důstojnou předehrou před očekávanou sobotou, která měla na pódium Meet Factory doručit největší lákadla festivalu. Nutno podotknout, že se tak úplně nestalo, a to výhradně kvůli přetrvávajícím problémům se zvukem. Prakticky ani jedna kapela nebyla ozvučena ideálně, OBLITERATION prošli s odřenýma ušima, zahajovací set HARROWED byl problémem, vystoupení CORPUS OFFAL (pohrobci CEREBRAL ROT) pak učiněnou katastrofou.

Chápu, že personální obstrukce hodily pořadatelům do mixážního pultu vidle, nicméně tak nějak automaticky předpokládám, že náhrada by měla být schopna plnohodnotně zaskočit a případné technické nedostatky v co nejrychlejším možném čase odstranit. Představme si, že jsem třeba skladník Ludva z Třince a pořídil jsem si pouze jednodenní lístek, neb mám v sobotu směnu, kterou mi vedoucí válcovny odmítl přeložit. Kdybych po strastiplné cestě dorazil do Prahy a byl svědkem takového zvukového martyria, lístek na další ročník TONES OF DECAY už si určitě nekoupím. Druhý den se naštěstí karta obrátila a celkový dojem nakonec převážila na tu pozitivní stranu spektra. Být to obráceně, tedy v pátek jasno a v sobotu totálně zataženo, byl by to mnohem větší problém – jak pro příznivce, tak pro samotné organizátory. Naštěstí se tak nestalo.

MORSCH

Pojďme ale k příjemnějším tématům. Velkým plusem byla návštěvnost. Letošní klání sice vyprodáno nebylo, ale nebylo k tomu úplně daleko. Ideální situace, jak dostatečně vnímat sílu deathmetalové komunity a současně se netísnit v sále jako diváci na stadionu v Hillsborough v dubnu 1989. Věřme, že silná účast hojně podpořená přílivem příznivců extrémních hodnot ze zahraničí pomohla vytvořit dostatečné podmínky pro organizaci dalšího ročníku. Na obecenstvu mě trochu překvapila jeho vybíravost. Prakticky kdykoli jsem vyšel ven před klub těsně před koncem setu (činil jsem tak výjimečně), setkal jsem se s ohromným počtem návštěvníků, přesněji v počtu 100+ a více, kteří zde nerušeně okusovali hamburgery a popíjeli pivko, přestože uvnitř rezonovala hudba jejich srdce.

Gastro samozřejmě na Michelina nebylo, ale kuřecí stripsy s pálivou omáčkou mně, narozdíl od nejmenovaného redaktora spřáteleného magazínu, prospěly bez výhrad. Pozitivně hodnotím i kategorii nápojů, kde dominoval standardní mok z Budějovic a pro ty náročnější tu naštěstí byl lektvar od Matušky. Inu, k lepší hudbě lepší pivo prostě patří. Co se merchandise týče, vládla spokojenost. V nabídce bylo dost vzorků od vystupujících, ale i od kapel, které se festivalu přímo neúčastnily. Závěrem musím vyzvednout spád festivalu a dodržení časového harmonogramu přesně na minutu. Všechny kapely dostávají v rámci TONES OF DECAY stejnou šanci; je jedno, zda zrovna hrají nováčci HARROWED nebo hlavní hvězdy DEAD CONGREGATION. Pro každého bez rozdílu rovných čtyřicet minut, pak následuje dvacetiminutová přestavba. Díky tomu (a díky skvělé hudbě) vám ten den hezky uteče, i když před sebou máte třeba osm kapel. Moc se mi tenhle dramaturgický vzorec zamlouvá.

VASTUM

Pokud se budeme bavit o nejlepších sestavách festivalu, bez nějakého většího rozmýšlení pálím následující šestici: OBLITERATION, MORSCH, NEKROMANTHEON, VASTUM, KRYPTS a DEAD CONGREGATION. První jmenovaní byli o parník nejlepší kapelou pátku a i přes ne úplně dokonalé zvukové podmínky dokázali vystřihnout přísný deathmetalový set, kterému nechyběla hrubost, technika ani pověstná norská odtažitost. V pomalých pasážích byl zvuk čistší a díky tomu jsme si mohli vychutnat instrumentální skills, které mají OBLITERATION na velmi vysoké úrovni. Reklama na to, jak hrát old school, a přesto nevypadat jako totální vykopávka ze začátku devadesátek.

První sobotní kapela MORSCH měla na festivalu odškrtnout políčko rezervované pro ritual cavernous death/doom metal. A povedlo se jí to náramně. Němci zatím mají na svém kontě pouze sedmnáct minut trvající EP, hráli však přidělených čtyřicet. Nové album, či alespoň další EP, by tedy mělo být na cestě. Vzhledem k náplni setu MORSCH by se mělo jednat o pomalejší materiál, který kombinuje jeskynní primitivnost NEKUS se strašidelnou atmosférou SPECTRAL VOICE. Dokonalá kombinace, která ve spojení s vynikajícím, krásně čitelným zvukem, vyzněla přesně tak, jak jsem si představoval. Němci totiž byli mým tajným tipem a očekávání, která jsem do nich vkládal, dokázali ještě překonat. NEKROMANTHEON jsou z poloviny OBLITERATION (oba dva členové ale mají v každé kapele rozdílné úlohy). Ale ze 100% se věnují úplně jinému žánru, konkrétně thrash metalu. Musím se opakovat a i v tomto případě prohlásit něco o tom, že i když hrají těžký old school, působí svěže a tak nějak „současně“. Prostě čerpáte z fondu osmdesátkového thrashe a přesto vám nečouhá sláma z bot jako průměrnému zemědělci z Arkansasu. Tahle žánrová odbočka se skutečně povedla a před hlavním deathmetalovým blokem sympaticky odlehčila sírou nasycenou atmosféru.

KRYPTS

Americká sestava VASTUM dorazila bez své zásadní persony - kytaristky, vokalistky a skladatelky Leily Abdul-Rauf. Ženský element tak na celém festivalu kompletně chyběl. Nicméně druhý vokalista Daniel Butler neměl problém strhnout veškerou pozornost na sebe. Pokud bychom hodnotili agilitu a alfa-auru všech vokalistů, Dan by jednoznačně bral zlato. I po hudební stránce to bylo v pořádku. Mohlo to však být o krapet více intenzivní. VASTUM nejsou žádní technici ani skladatelé, co jen tak bokem vystudovali matfyz a nabídli standardní citace INCANTATION nebo hrubších AUTOPSY. Střednětempý válec odvedl slušnou práci a mimo jiné potěšil i zařazením agresivně-kousavé „Vomitous“ ze zatím posední desky „Inward To Gethsemane“ (evidentně paralela s „Onward To Golgotha“, debutem INCANTATION). No a pak už přišel opravdový výběr z těch nejlepších hroznů – KRYPTS a DEAD CONGREGATION. Prvně jmenovaní přišli na pódium, zahalili se mlhou a jali se diktovat ultimátní přednášku na téma „Nezastupitelná úloha death/doom metalu v jednadvacátém století“. Pokud znáte nahrávky Finů, jistě víte, že zcela zásadní složkou jejich tvorby je atmosféra podpořená temnou melodikou. KRYPTS jsou dostatečně hrubozrnní, zároveň však umí hezky harmonicky meditovat.

V Meet Factory však postavili své vystoupení na mocné death/doomové klenbě a vyzněli majestátněji a současně mnohem drsněji než z desek. Melodická stránka poodstoupila o krok dozadu a na nebohé posluchače tak po čtyřicet minut s hukotem padaly riffy masivnější než polena ze sekvoje. Monstrózní set výjimečný jak svou zcela pohlcující atmosférou, tak destruktivním dopadem. KRYPTS dokonale zatáhli oblohu a mezi přihlížející nepustili jediný paprsek světla. DEAD CONGREGATION. I přes pouhé dvě řadové desky na kontě naprosto zásadní žánrová ikona, navíc pověstná bezchybnou live prezentací. Jasná první hvězda festivalu a současně i hlavní důvod, proč se do Meet Factory vydat. Řekové na čele s lysým frontmanem Anastasisem Valtsanisem vtrhli na pódium jako velká voda. Už jejich první nápor musel donutit všechny přítomné si jasně uvědomit, že v téhle disciplíně prostě existují určité úrovně. Jsou tu dobré live kapely, jsou tu i vynikající live kapely a pak jsou tu DEAD CONGREGATION. Intenzita, instrumentální jistota (excelentní výkon za bicí soupravou v podání ostříhaného Vasilise Nanose) a kompoziční kvalita v jednom dokonalém balení. Tady vůbec nebylo co řešit, zaplněný sál sledoval, jak to vypadá, když v Oxfordu získáte doktorát z death metalu a dokážete ho živě prodat i s přidanou hodnotou. Strhující vystoupení a vrchol TONES OF DECAY 2026 nemohl být lepší.

DEAD CONGREGATION

Jako celek není možné hodnotit TONES OF DECAY jinak než pozitivně, a to i přes ten nešťastný páteční škraloup. Hlavní festivalový den přinesl důraznou nápravu a zprvu hořké dojmy nakonec dokázal zvrátit. Velké poděkování patří organizátorům - uspořádat takový festival není žádná legrace a řešit nečekané problémy na poslední chvíli už vůbec ne. Příští ročník završí první pětiletku a my věřme, že k tomuto výročí nám pořadatelé nachystají překvapení z kategorie zásadních. Mě by se například líbili CRUCIAMENTUM, kteří to z Británie nemají daleko a jejich zatím poslední deska „Obsidian Refractions“ je naprostým skvostem v oboru art/OSDM. Stejně tak by se mi zamlouvalo, aby mě i týden po festivalu ve snech strašil Eli Wendler a jeho bratři ve zbrani atmosférického death/doom metalu, tedy SPECTRAL VOICE. No a aby těch „tipů“ nebylo málo, na scénu se nám vrací jedno naprosto zásadní jméno, jehož vliv na obskurní deathmetalovou scénu byl podobný, jako ten ze strany DEAD CONGREGATION. Na mysli mám samozřejmě comeback FUNEBRARUM, kteří 29.5.2026 po dlouhých sedmnácti (!) letech vydají novou sbírku „Beckoning The Void Of Eternal Silence“. Nechme se však překvapit, jsem si jist, že i příští line-up bude velmi silný. Už teď se na něj moc těšíme.

Fotografie: Dalas

HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED HARROWED INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING INGROWING CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL CORPUS OFFAL OBLITERATION OBLITERATION OBLITERATION OBLITERATION OBLITERATION OBLITERATION OBLITERATION UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG UNDERGANG SIEGE COLUMN SIEGE COLUMN SIEGE COLUMN SIEGE COLUMN SIEGE COLUMN MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH MORSCH ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE ALTAR OF GORE NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON NEKROMANTHEON CRYPTWORM CRYPTWORM CRYPTWORM CRYPTWORM CRYPTWORM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM VASTUM KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS KRYPTS DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION DEAD CONGREGATION TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK TORTURE RACK Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra

Diskuse: 1 příspěvek

DALŠÍ INFORMACE

tonesofdecay.com

SADNESS - Spring 2025

Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.

RIP
včera

BLOOD INCANTATION - All Gates Open (Original Motion Picture Soundtrack)

Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.

Schizmo
včera

KLIMT 1918 - Àmor

Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.

Dalas
včera

KHEMMIS - Khemmis

V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.

Dalas
včera

TARJA - Frisson Noir

Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.

Manatar
včera

BOARDS OF CANADA - Inferno

Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.

RIP
před 2 dny

SOLIPSISM - Pedagogy For The Existentially Exhausted

Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!