SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poslední měsíc roku bývá tradičně chudší na příděl nových desek, přesto se zde pravidelně objevují i až výjimečná díla. Ta mívají pak tu smůlu, že často v předvánočním období trochu zapadnou či je prostě nestihneme naposlouchat, většinou ani zrecenzovat. Tentokrát to postihlo Angličany LYCHGATE, kteří tak vlastně ani nemohli dostat šanci na umístění při celkovém hodnocení roku 2025. A že by si to podle mě za své nové album zasloužili. Bohužel se jim na našich stránkách nedostalo prakticky žádné pozornosti, tak se to zkusím vynahradit alespoň zde. Budou prostě hlavní položkou v prosincové nadílce, která je jinak poněkud chudší. Ale ne slabší, protože je v ní například i další nezaslouženě přehlížená položka v podobě lahůdkové technické deathové řezničiny projektu SIDIAN. Ale celkově se seznam zajímavých desek, které jsem se rozhodl naposlouchat, protentokrát nezaplnil mírou obvyklou.
Samostatné recenze:
CALIBOS - Padlý král, NECROCOCK - Truchlohry, ROTTEN SOUND - Mass Extinction, SVNTARER - Exitus Triumphalis, THE FALL OF MOTHER EARTH - Fragments Of Dawn, THOMAS RAGGI - Masquerade.
BLOOD RED THRONE - Siltskin
ENTHRONED - Ashspawn
SATOR - The Dying Light
CHAOS OVER COSMOS - The Hypercosmic Paradox
LYCHGATE - Precipice
SIDIAN - Where Our Silence Comes To Die
JESTER MAJESTY - Infinite Measure, Finite Existence
VICTIM - Nuclear Nightmare
RAJ SANTOS - The Grid
FLESHVESSEL - Obstinacy: Sisyphean Dreams Unfolded
THE HARBINGER - Gates of Hell (EP)
ULVER - Neverland
Norské drtiče BLOOD RED THRONE jsme na našich stránkách hodně zanedbávali. Ano, drhli vždy tak trochu tradiční deathovou řezničinu, ale mezi jejich jedenácti předchozími deskami se najdou i slušné kousky. Ať už v úvodním období jejich působení, třeba „Affiliated with the Suffering“ (2003) jsem kdysi vnímal jako skvělé, nebo i později se povedlo třeba album „Fit to Kill“ (2019). Dvanáctá deska „Siltskin“ pokračuje v konzistentním trendu skupiny a nabízí tradiční old school deathovou nálož severského ražení. Takže se kromě typických riffů dočkáme i houpavě dusajících vyhrávek, nějaké té melodičtější esence a především elegantních kytarových sól. Ale přestože zde dominuje především švédská škola (BLOODBATH, DISMEMBER nebo i ENTOMBED), BLOOD RED THRONE do toho šikovně míchají i drsnější vlivy zpoza velké louže (CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS). Prostě deska pro milovníky komplexního death metalu.
www.metal-archives.com/bands/Blood_Red_Throne/808
bandcamp.com
Soulseller / 5. prosince 2025 / Další informace
Belgičané ENTHRONED táhnou svou blackmetalovou káru již více jak třicet let a drží se stále své klasické fazóny. S novými počiny se neozývají příliš často. „Ashspawn“ je pouhým druhým albem za posledních více jak deset let. Ale po předchozí nevýrazné desce se jim povedlo stvořit mnohem energičtější materiál. Skladby mají slušné tempo, jsou divočejší a místy až nebezpečně zuřivé, současně se správně temnou atmosférou. Je to hudba vycházející ze stylové tradice, žádné snahy o odbočku se v tomto případě posluchač nedočká, na žádný post black se tu nehraje. Jen esence pravé zdánlivě přímočaré stylovosti. Ale je to hudba nadmíru funkční se vším co k ní patří, tedy plná intenzivních bicích včetně blast beatů, zběsilých kytarových riffů a temně démonické atmosféry. Za zmínku stojí i výrazné a přesvědčivé vokály. „Ashspawn“ je poctivé blackové album, které sice přináší především dobře řemeslně odvedenou práci, ale i díky tomu mu nechybí ta správná černá nálada.
www.metal-archives.com/bands/Enthroned/1153
enthroned.bandcamp.com
Season of Mist / 5. prosince 2025 / Další informace
Po předchozím temném a nutno konstatovat i vydařeném albu „Cleansing Ritual“ se Italové SATOR ještě více ponořili do nervní sludge bažiny a stvořili album plné silově se řítících riffů, psychedelické emotivnosti, ale i dynamických proměn. Deska je plná kontrastů mezi razantními kupředu se řítícími riffy a psychedelií reprezentovanou „kvákavě“ modulovanými postupy a nervně znepokojivým pískáním. Bojuje zde temně valivá nezadržitelnost s burcující naléhavostí a dráždivou vypjatostí, takže to v některých chvílích působí až protivně. Poslech „The Dying Light“ tedy není zrovna příjemná procházka růžovým sadem, skladby vytváří dojem těžkých mraků nad zpustošenou krajinou, posluchač musí snášet nehostinné zvukové prostředí a očekávat i lijáky a blesky. SATOR tím ale vytváří autentickou atmosféru apokalypsy a zmaru, což podporuje i vydařeně hutný zvuk. Symbiotické spojení doomové nálady a sludge obhroublosti vytváří syntézu vzrušujícího hudebního obsahu, kterému dává konečnou fazónu zoufale nekompromisní vokál. Náročné, ale díky tomu i osobité album.
www.metal-archives.com/bands/Sator/3540393706
bandcamp.com
Dusktone / 12. prosince 2025 / Další informace
Projekt CHAOS OVER COSMOS je vlastně výlučná záležitost kytaristy Rafala Bowmana, který zde prezentuje svou oblibu v technické death/djent produkci. Své schopnosti dostatečně předvedl na minulé desce „A Dream If Ever There Was One“, která se dá považovat za dosavadní vrchol jeho tvorby. Aktuální „The Hypercosmic Paradox“ totiž lehce zaostává. Jedním z důvodů může být i nulový tvůrčí posun. Rafal jako by opakoval a recykloval své nutno uznat až zběsilé kytarové kreace, které místy svou rychlostí přechází až do frenetického tydlikání, což je stále velmi působivé a desce se díky tomu nedá upřít šťavnatá energie a až nezadržitelný drive. Jen to tentokrát trochu přehnal s programovanou částí kompozic a syntetickým zvukem. To co bylo na minulé desce sympatické, tedy úmyslně přiznané elektronické bicí, jež vytvářely zajímavě industriální nádech, nabralo na „The Hypercosmic Paradox“ podle mě trochu teatrálně přehnanou úroveň. I vlastní zvuk kytar působí dost synteticky. Navíc se tentokrát příliš nepovedly hostující vokály. Na předchozím počinu byly osvěžující a fungovaly skvěle, zde jsou jen fádně brutální a svým způsobem vyrušující. Přesto se jedná o zajímavou desku, která i díky střídmé stopáži příjemně profičí a svou výbušností dokáže hezky vyburcovat.
www.metal-archives.com/bands/Chaos_over_Cosmos/3540444137
chaosovercosmos.bandcamp.com
Self released / 15. prosince 2025 / Další informace
Kreativní potenciál party zkušených hudebníků prezentujících se pod hlavičkou LYCHGATE se projevil již na předchozích albech a v oblasti avantgardně pojatého black/doom metalu se jednalo o vyčnívající díla. Angličané zde nepůsobili příliš přístupně a jejich hudba byla více než jasným hudebním vyjádřením jakousi uměleckou imaginací a hůře uchopitelnou abstrakcí. Každé album ale bylo trochu jiné a lehce odlišná je i aktuální deska „Precipice“. LYCHGATE sice neubrali na svém avantgardním projevu, viz třeba monumentální varhanní party ve skladbě „Renunciation“ nebo další klavírní vložky, ale co se skladatelského přístupu týče, je materiál již trochu přehlednější a skupina pokročila o kus dál k přirozeněji se vyvíjejícím strukturám. Stále to není jednoduchý poslech především v prvních okamžicích, ale skladby se tentokrát celkem rychle vyklubou a není tak obtížné se do nich dostat. A co je hlavní, album s dalšími poslechy postupně roste a pokud se v něm najdete, není v podstatě možné, aby vás omrzelo. To je síla bohatosti a plnosti, kterou jak po stránce výrazových prostředků, tak s ohledem na skladatelskou invenci, skladby obsahují. Je to hudba plná dynamiky a nápaditých proměn od temně důrazné blackové pompy až po vzdušné artové rozjímání. Prostě jedno z nejlepších alb roku 2025, které bohužel trochu doplatilo na fakt, že vyšlo těsně před koncem roku.
www.metal-archives.com/bands/Lychgate/3540362549
lychgate.bandcamp.com
Debemur Morti Productions / 19. prosince 2025 / Další informace
Přestože od smrti basáka Dannyho Farhouda už uběhl nějaký čas, jeho blízký přítel Wyatt Sharp se s tím dle vlastních slov bude vypořádávat ještě dlouho. A jedním ze způsobů je i debut jeho projektu SIDIAN, který se současně rozhodl albem „Where Our Silence Comes To Die“ uzavřít a zřejmě se tak překlenout přes minulost. Album ale není žádným smutečním naříkáním, spíše divokým ventilem nahromaděných emocí a Wyatt zde své vize a emoce prezentuje jemu vlastním způsobem. Je to technický deathový uragán prošpikovaný expresivní lyrikou. Mísí se zde vyhrocené dissodeath pasáže s klasičtějším progresivním přístupem, ale nechybí ani melodie a uvolněnější „bědování“. Sharp vše navíc prezentuje instrumentálně suverénním způsobem a i produkčně je deska výborně ošetřena. Až se nechce věřit, že takto variabilní a komplexní produkt je dílem jediného člověka. Není zde totiž místo pro úzkoprsé hranice, motivy a postupy se rozlétají do prostoru a vytváří až monumentální skladby prošpikované nádhernými okamžiky. Ať už je to divoký disonantní rozjezd v prvních okamžicích alba, elegantní kytarové sólo v závěru „Albatross“, zběsilé výbuchy v „Manic. Crash. Flood.“, melancholická pasáž též v již zmíněné „Albatross“ nebo různorodé vokální projevy, vždy je to něco extra a deska je ve výsledku lahůdkovým progresivním počinem.
www.metal-archives.com/bands/Sidian/3540451287
sidianmusic.bandcamp.com
Rebel Pyro Musick / 26. prosince 2025 / Další informace
JESTER MAJESTY - Infinite Measure, Finite Existence (Xtreem Music / 4. prosince 2025 / Další informace)
Tohle progres thrashové album v sobě skrývá značný potenciál. Bohužel ho potápí slabé vokály, kterým nepomáhá ani zvukové kouzlení, jež jim nakonec dělá medvědí službu.
jestermajesty.bandcamp.com
VICTIM - Nuclear Nightmare (Pure Music Addiction Records / 6. prosince 2025 / Další informace)
Oldschool thrash metal jako vypreparovaný z osmdesátek. Se snad až přílišnou dokonalostí se zde prezentují dobové kulisy stylu a místy jako bych poslouchal mix starých KREATOR a METALLICA. Je to dokonalý historický falzifikát, který by měl problém odhalit i zkušený archeolog.
victim666.bandcamp.com
RAJ SANTOS - The Grid (String Theory Records / 8. prosince 2025 / Další informace)
Na albu tohoto kytaristy se podílel bubeník Dirk Verbeuren (MEGADETH), ale také třeba Tye Trujillo (SUICIDAL TENDENCIES). Je to příjemná hudba zřejmě hlavně pro vyznavače instrumentálních kytarovek.
FLESHVESSEL - Obstinacy: Sisyphean Dreams Unfolded (I, Voidhanger Records / 12. prosince 2025 / Další informace)
Metalová orchestrální avantgarda za každou cenu, tak by se dala charakterizovat hudba této party z Chicaga. Na rozdíl od LYCHGATE je to hodně na efekt, hlavně ty vokály jsou místy nepříjemně přitažené za vlasy. Ale najde se i hodně zajímavých momentů.
bandcamp.com
THE HARBINGER - Gates of Hell (EP) (Inverse Records / 12. prosince 2025 / Další informace)
Správně hutný death/doom, kombinace temné atmosféry, náladových melodií a svižnějších postupů, tak jak to často bývá finským partám vlastní.
theharbingermetal.bandcamp.com
ULVER - Neverland (House of Mythology / 31. prosince 2025 / Další informace)
Silvestrovské vydání ULVER přináší poněkud těžší materiál - myšleno ohledně jeho přijetí mnohými dřívějšími fanoušky. Norové se již definitivně odtrhli od svých kořenů a „Neverland“ je potřeba brát jako dílo úplně jiné kategorie. Rozvleklý ambient a synthwave už je prostě mimo metal a rock, což by tolik nevadilo. Horší je fakt, že je to současně i nuda.
ulver.bandcamp.com
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





