THREAT SIGNAL jsou jako přízrak. Jednou za čas vydají desku a pak se po nich na dlouhá léta slehne zem. Od té předchozí dělí letošní novinku více než 8 let, což svádí k domněnkám, že kapela už poněkolikáté restartuje svoji kariéru. V jejím počátku byla považovaná za velikou naději moderního metalu poloviny nového milénia, aby se tyto nakonec příliš nenaplnily.

Kanadská kapela však nehodlá nic vzdávat, a tak tady máme její páté album za více než 20 let (přerušované) existence. Stylově se od desky „Disconnect“ z roku 2017 toho zase příliš mnoho nemění. Skupina zůstává věrna melodické formě metalcore a tu také předvádí takříkajíc s aplikací všech doporučovaných mustrů pro tento styl. Takže vládnou ostré kytarové riffy, uřvaný vokál a masivní dávka melodických refrénů. „Modernizačním“ prvkem jsou pak četné breakdowny, které dnes zkrátka v těchto sférách frčí.

Odehráno je to naprosto zkušeně, skoro by se chtělo říct že až rutinně, ale i v této konstelaci lze v „Revelations“ stále nemálo z původního talentu těchto Kanaďanů. Ten cit pro různá specifika tohoto žánru tady prostě je v natolik slušném množství, že z toho vznikají velmi slušné skladby, které hodně slušně fungují hlavně v refrénech, při jejichž skládání THREAT SIGNAL tentokrát políbila dostatečně inspirující múza.

ČTĚTE TAKÉ

THREAT SIGNAL - Disconnect

Je to již věru pár let, co THREAT SIGNAL svým debutem „Under Reprisal“ dokázali zabodovat i na těchto stránkách. Chytlavá moderní metalová kolekce však zároveň i prozrazovala jistou krátkodechost počínání tehdy čerstvé hvězdičky ve stáji vydavatelství Nuclear Blast, aby dění následující dalo těmto obavám zapravdu. Kanadská skupina pak vydala několik (přesněji řečeno dvě) průměrných desek, načež se po ní slehla zem.

THREAT SIGNAL - Disconnect

Je to již věru pár let, co THREAT SIGNAL svým debutem „Under Reprisal“ dokázali zabodovat i na těchto stránkách. Chytlavá moderní metalová kolekce však zároveň i prozrazovala jistou krátkodechost počínání tehdy čerstvé hvězdičky ve stáji vydavatelství Nuclear Blast...

Vlastně nelze neocenit chuť a elán, s jakými se tato kapela v takových časových rozestupech pouští do restartů své kariéry i za předpokladu, že přízeň mladšího publika, jemuž je podobná muzika primárně určená, je v těchto sférách vrtkavá. O ní se letos pětice z Ontaria pokouší zdařilou sbírkou, která se sice nevyhnula ani generickým postupům a která se zároveň i trochu ohlíží do minulosti, která ale při tom všem dokáže působit dostatečně důstojným dojmem.