Hned na úvod musím přiznat, že ve vodách hardcore se pohybuji spíš opatrně než suverénně. Tenhle žánr mě vždy míjel natolik, že i přes opakované pokusy, ať už šlo o desky zavedených jmen, objevování nováčků nebo živou zkušenost na koncertech a festivalech, jsme si k sobě nikdy nenašli skutečně pevnou cestu. Nejde o žádný apriorní odpor, spíš o to, že nedokážu docenit kvality, které jiní považují za samozřejmé. A i to je v pořádku. O to víc jsem ale zbystřil ve chvíli, kdy se na scéně objevila domácí hardcore hydra s vazbami na jména jako PIGSTY, MINCING FURY nebo ANAALIA. Tam už to pro mne mělo smysl nastražit uši a dát poslechu férovou šanci.

Třetí řadovku vyškovská smečka nahrála logicky v legendárním Davos Studiu pod dohledem Otyna, rovněž známého z PIGSTY a MELANCHOLY PESSIMISM. A je to samozřejmě znát. Zvuk je syrový, živočišný, ale přitom čitelný a na domácí poměry nadstandardně ošetřený. Nahrávka tak stojí na pevném základě, který kapele umožňuje rozehrát vše podstatné bez zbytečných kompromisů. Jinými slovy má se od čeho odrazit a ten odraz je dostatečně razantní.

CROUCH staví na několika pilířích, které se v jejich tvorbě přirozeně prolínají. Houpavé moshující riffy střídají uvolněnější pasáže, občas se mihne i nenápadný výlet mimo žánrové mantinely. Celek působí promyšleně a funkčně, skladby mají tah, nenudí a s každým dalším poslechem odhalují hitové momenty, které mají potenciál fungovat i v živém prostředí. Není těžké si představit, jak si je publikum v narvaném klubu bere za své.

Právě tady se ale zároveň skrývá největší nevyužitý potenciál. Kapela jako by zatím jen opatrně našlapovala kolem možností, které jí nabízí minulost jednotlivých členů. V jejich dřívějších extrémnějších projektech se skrývá materiál pro mnohem odvážnější přesahy a právě ty by mohly výsledný tvar posunout z poctivého žánrového standardu do něčeho osobitějšího. Rychlé bicí, které se na desce objevují jen sporadicky, v těchto momentech jasně dominují a vyčnívají nad zbytkem materiálu. A člověk si nutně říká proč jich není víc.

CROUCH mají evidentně jak nápady, tak hráčské schopnosti na to, aby šli dál a víc riskovali. Pokud se jim podaří víc otevřít těmto extrémnějším polohám a nebát se je organicky zapracovat do svého základu, může z toho vyrůst něco, co přesáhne hranice domácí hardcore scény a osloví širší spektrum posluchačů. Potenciál na to rozhodně mají, teď jde jen o to, jestli se ho rozhodnou naplno využít.