Máme tady druhý díl našeho speciálu o slovenské scéně 2025. Pojďme se podívat na zoubek těm nejzajímavějším nahrávkám, které vznikly za levým břehem řeky Moravy. Tentokrát se zaměříme na tři desky. Na mušce máme košické trio FROM THE DEPTHS OF MEXICO, které přichází s hluboce atmosférickou instrumentální výpravou „Aether“, AUTUMN NOSTALGIE rozvíjejí svůj emotivní post-black metal na niterné a soudržné „Metanoia“ a experimentální kolektiv DRŤ nabízí na „Oči bez bielok“ stylově odvážnou, až úzkostně aktuální mozaiku výrazů. Tři rozdílné světy, tři silné výpovědi. Pokud byste měli zájem o další tipy, určitě se podívejte i na první díl našeho miniseriálu.

FROM THE DEPTHS OF MEXICO - Aether

Album „Aether“ od košické trojice FROM THE DEPTHS OF MEXICO představuje mimořádně propracovanou atmosférickou cestu skrze instrumentální postrock. Deska stojí na vrstevnatých kytarových motivech a melancholickém étosu. Ve srovnání s předchozí nahrávkou „Guadalupe Cartel“ kapela rozšiřuje svůj zvuk směrem k jemnější dramaturgii a hlubší atmosféře. Zatímco starší materiál působil syrověji a neotesaněji, „Aether“ pracuje s tichem, odstupem a zvukovou symbolikou. Velký posun od minulé desky se pak udál ve zvuku, který je čistší a robustnější než v minulosti.

Pětiletá tvůrčí pauza mezi oběma deskami je znát. Skladby jsou mnohem detailněji vystavěné a celkový koncept působí soudržněji a emotivněji i zahloubaněji. Je tu navíc cítit chemie mezi hudebníky. Často jsem při poslouchání měl pocit, že jde o dialog mezi čtyřmi lidmi, kteří prostě jen nepoužívají slova, ale svoje nástroje. V kontextu slovenské kytarové scény tak výrazně vyčnívají schopností budovat hlubokou atmosféru bez vokálů. Stylově je pro desku typické citlivé balancování mezi post rockovou jemností, která ojediněle přerůstá v post metalovou hutnost s důrazem na emotivní vyprávění prostřednictvím zvuku. „Aether“ potvrzuje, že FROM THE DEPTHS OF MEXICO patří spolu THE ILLS k tomu nejzajímavějšímu z kapel, které se nějak snaží kroužit kolem postrockového žánru. 

AUTUMN NOSTALGIE - Metanoia

Novinka nikam neuhýbá od cesty vytyčené minulými alby. Jedná se stále o melancholický, silně atmosferický post–black metal, lehce křísnutý blackgazem, který kapela rozvíjí už od svého debutu. Deska si zachovává typické postupy žánru, pozvolna rozvíjené melodické linie, vrstvené kytarové plochy a atmosféru stojící na hraně mezi zádumčivostí a smutkem. „Metanoia“ působí soudržně a organicky, přičemž skladby plynou v jednotném náladovém proudu, aniž by sklouzávaly k monotónnosti. Tento dojem podporuje i práce s jemnými ambientními prvky na jedné straně a charakteristický, emotivně vyhrocený vokál, který dodává hudbě určitou syrovost a intenzitu.

Zároveň deska ukazuje vyšší úroveň vyzrálosti a detailní hudební práce. Navazuje na předchozí tvorbu bez radikálních změn, ale přináší silnější skladatelskou jistotu, promyšlenější dynamiku a atmosféru, která posluchače vede od jemných, téměř meditačních pasáží až k hutnějším a dramatičtějším momentům. Celkově jde o dílo, které nejen rozvíjí identitu kapely, ale i o krok zdokonaluje všechny atributy včetně zvuku. 

DRŤ - Oči bez bielok

Album "Oči bez bielok" od žánrově těžce uchopitelného projektu DRŤ představuje výrazný posun v jejich tvorbě. EP působí kompaktněji a hudebně dotaženěji než předchozí materiál. Došlo k redukci nástrojů, což paradoxně přineslo plnější a jednotnější zvuk. Ačkoliv je album stylově soudržné, pohybujeme se na poměrně rozsáhlém kolbišti stylů, které DRŤ absorbuje, drtí a výslednou hmotu následně zpracovává v osobitě pojatý styl. Najdete tu prvky noiserocku, postpunku, freejazzu i polyrytmické kousky. Nad tím vším klouže lehce teatrální vokál Zuzany Husárové. A možná tam mám občas osobní problém s tím, že mi její přehrávaný výraz a emocionální vyhrocenost ne vždy sedne.

Instrumentálně se tu skvěle doplňují barytonový saxofon s klávesy. Ačkoliv občas vyvolávají poněkud rozjuchaný cirkusový dojem, tak se nad celým albem vznáší i temný odér, který prýští z mnoha textů. Ať už jde o sociální kritiku, politická témata nebo současné války. "Oči bez bielok" tak představuje aktuální, stylově originální a výrazově mimořádné dílo, které posouvá DRŤ mezi pilíře současné alternativní slovenské scény.