Únosem dvojice rukojmích započal sled nešťastných událostí, které vyústily ve smrt jednoho z nich v důsledku zpackané policejní akce. V roce 1988 došlo v německém městě Gladbeck k bankovní loupeži, jejíž další průběh sledovala díky televizním kamerám celá tehdejší Německá spolková republika. Ze stejného města pochází i čtveřice slyšící na jméno TEUTONIC SLAUGHTER, která se zároveň rozhodla tyto takřka 40 let staré události připomenout na svém třetím albu. To otevírá právě dokumentární formou odvyprávěný celý průběh loupeže až po ono nešťastné završení.

Německá kapela se svojí další řadovou deskou připomíná po dlouhých 8 letech, ale v jejím případě to na žádné velké žánrové zemětřesení nevypadá. Stylový úvod s důsledným přednesen příběhu jednoho medializovaného zločinu zároveň patřičně navodí atmosféru celé nahrávky. Přestože se tak album zpočátku tváří, ve výsledku se nejedná o koncepční nahrávku. Jejím jediným, avšak zcela určujícím konceptem je věrnost letitým formám thrash metalu. Jeho energii, nasazení a nekompromisnímu pojetí. V tomto ohledu německá čtveřice plní normy takříkajíc na sto procent. Počínaje úvodním songem „Hostage“ jasně nastolí tempo celého alba, aby jej pak už jen zkušeně udržovala po celou jeho hrací dobu.

Osmero skladeb (včetně již zmiňovaného „Intra“) neohromí technickými finesami či nadměrným množstvím not. Jak už ze žánrového zařazení plyne, nejdůležitější je zde uvěřitelnost podání, energie a zásoba slušných skladeb. Ani v jednom parametru TEUTONIC SLAUGHTER nestrádají. Upřímný zápal pro věc se zde potkává jednak se slušnou produkcí, která netlačí za každou cenu na retro pilu, a stejně tak s rezervoárem podařených nápadů a potažmo celých skladeb. Rytmicky to sice nejsou žádné žně nepředvídatelnosti – jede se víceméně podle jednoho vysokorychlostního mustru, ale s každou další skladbou se skupině daří přilévat více a více oleje do ohně, díky čemuž energetická hodnota nahrávky postupně nabírá na síle. V tomto případě se menší úroveň kompoziční pestrosti jeví jako jedna z nejsilnějších položek alba „Cheap Food“.

S dalšími poslechy se však postupně odkrývají i na první poslech méně nápadné nuance a posluchač ocení i příjemné melodické nápady či líbivá kytarová sóla. Titulní skladba je dokonalou esencí prapůvodních atributů thrash metalu. Za asistence vysokorychlostních bicích a jejích neúnavných dvojkopáků si „odštěkané“ deklamace ve slokách vystačí s nekomplikovaným a důrazným refrénem, opakujícím v podstatě pouze název skladby. Žádné spletitosti, naopak hezky důrazně k jádru věci. V tomto ohledu německá kapela trefuje terč spolehlivě v každé ze zde zastoupených skladeb. Co na tom, že tento si před sebe postavila v dostatečně bezpečné vzdálenosti, aby jej neminula. Nepochybuji o tom, že mnozí jiní by na jejím místě netrefili ani jeho okraj. Zas tak jednoduché to s drhnutím old school thrash metalu přeci jen není.

TEUTONIC SLAUGHTER natočili stylovou a energií nabitou desku, která si z thrashmetalových tradic bere to nejlepší a pokud možno i to nejstarší. Jejich pojetí tohoto žánru se plně odkazuje k jeho počátkům, datovaným někam do poloviny osmdesátých let, kdy v něm ještě nebyl prostor pro exhibice a krkolomnou techniku. V případě této kapely tomu však, na rozdíl od žánrových průkopníků z před čtyř dekád, není kvůli nedostatku muzikantského umu - ten koneckonců předvádí ve velmi slušné formě i na této nahrávce, ale především v důsledku vlastní volby. Volby drhnout muziku časů dávno minulých, které tady však s námi i díky takovýmto kapelám stále přežívají. A to je dobře!