I mrazivý únorový večer může být příjemný, pokud je doprovázen například vhodným hudebním doprovodem. Pro tento čas se tak hodila návštěva koncertu severských uskupení OMNIUM GATHERUM a IN MOURNING, doprovázených americkými smrťáky FALLUJAH. OMNIUM GATHERUM se vrací rok a měsíc poté, co v Praze odehráli poslední koncert, ale o tom později. Všechny kapely už u nás hrály a všechny tři loni vydaly nová alba, na jejichž propagaci jedou letošní evropské turné. Prostory Rock Café nejsou veliké, ale nakonec bylo toto místo zvoleno příhodně. Bylo plno, ale ne našlapáno, takže spokojení mohli být fanoušci i kapely. Fotky jsou nekvalitní a mají pouze dokumentační nikoliv estetický účel.

IN MOURNING

První na řadě byli Švédové IN MOURNING. Vzhledem k tomu, že si tato kapela libuje v dlouhých kompozicích, tak její setlist nemůže obsahovat mnoho položek. Volili tak mezi představením nové desky a průřezem historií. Volba padla na první možnost. Pomineme-li intro, byly tři z pěti skladeb z novinky „The Immortal“. Pozice basisty byla v kapele vždy poněkud nestálá, a ani pro toto turné svého hráče na tlusté struny nemají. Té role se ujal Mikko Kivistö z OMNIUM GATHERUM. Všichni tři kytaristi však přítomni byli, a tak se z reproduktorů hrnula masa hutných riffů. Frontman je samozřejmě Tobias Netzell, ale zpívali všichni tři, o to hutnější hudební požitek to byl.

Na úvod zazněla „Song of the Cranes“. Výrazně atmosférická „Silver Crescent“ v sobě kombinuje technický death a doom. Je to vynikající členitá skladba, jejíž zařazení mě i trochu překvapilo. Ale mezi vším tím rychlým death metalem, který se teprve chystal, to bylo velmi příjemné pohlazení od severských chmurných emocí. Zřejmě se tato kapela chtěla předvést coby výborní muzikanti a interpreti svých komplexnějších věcí než působit jen jako rozcvička pro pozdější headbanging. A to se rozhodně podařilo. Z oněch třech kapel byla právě ta první nejvíce poslechovou záležitostí. Předchozí řadovka měla strohý černobílý obal, přesto byla plná barevné emotivní hudby a dost možná byla i jedna z nejlepších v jejich historii. Obsahovala výborné skladby včetně monumentální „Thornwalker“.

Závěrečný opus „Colossus“ je ze staršího období, kdy byla tato parta plná nadšení a z jejich tvorby prýštil gejzír nápadů. Z období, kdy se profilovali více progresivním směrem. Na závěr to je možná trochu komplikovaná věc, jenže je fanouškům dobře známa, a to bylo to hlavní. IN MOURNING nejsou žádná ořezávátka a když se do svých nástrojů opřou, dokážou spustit pořádný vichr a pořádně zacloumat masami černě oděných posluchačů. Současně tím i připravili půdu pro nadcházející hurikán. Byl čas si trochu oddechnout, svlažit hrdlo a najít si nějaké madlo, sloup či alespoň snížit těžiště v postoji.

Setlist (upraveno dle setlist.fm): The Immortal, Song of the Cranes, Silver Crescent, The Sojourner, Thornwalker, Colossus

FALLUJAH

Američani FALLUJAH na poli technického death metalu mají své pevné místo a bývají přirovnáváni ke kapelám jako THE FACELESS, se kterými svého času hrál i současný basák Evan Brewer; ten však na turné chybí. Pro jejich sklon k melodiím pak není od věci, aby si střihli společný večer se severskými kapelami a pražské podzemí tak rozvibrovali dunivým americkým deathem vycházejícím z masivního zvuku kytar a brutálně rychlých bicích, které musely otřásat základy budov až někam k náplavce. Chybějícího basistu nahradil záznam a basa tak byla zvukově trochu utopená. Těžiště jejich koncertu bylo nové album „Xenotaph“, ze kterého seskládali polovinu setu. To vzhledem ke kvalitě desky nebylo ke škodě. Jak ostatně v recenzi desky zmiňoval Dalas, má jít o jejich nejlepší album od dob „The Flesh Prevails“. Druhá polovina setu byla pak pochopitelně průřez minulostí. Ke slovu se tak dostaly kousky z alb „Empyrean“ nebo „Dreamless“. Dostalo se i na letitou věc „Sapphire“ ze zmíněného druhého alba. Kdo nečekal energický útok této party, mohl mít chvílema problémy se stabilitou. Ti připravení si pak mohli vychutnávat i jejich četné instrumentální vyhrávky. Zpěvák Kyle Schaefer je v kapele teprve krátce, ale je to sympaťák a obě hlasové polohy dával solidně. Ač FALLUJAH sklidili solidní ohlas, ze tří kapel byl přeci jen nejslabší. Bylo znát, že v sále byla většina lidí, ke kterým jsem se řadil i já, natěšená především na první a poslední kapelu. Největší nápor večera jsme tedy přežili. Následující uskupení se sice k deathovému odkazu hlásí, ale pro své melancholické melodie je to přeci jen klidnější hudební kapitola.

Setlist: In Stars We Drown, Kaleidoscopic Waves, Radiant Ascension, Amber Gaze, Eden's Lament, Labyrinth of Stone, The Obsidian Architect, Sapphire, The Void Alone, Xenotaph

OMNIUM GATHERUM

Finové OMNIUM GATHERUM měli loni výročí vydání desky „Beyond“, a tak jí hráli celou. Bylo to společné turné s INSOMNIUM, kteří pro změnu oslavovali „Shadows Of The Dying Sun“. Pro Marka Vanhalu to byla dvojitá oslava - „Shadows Of The Dying Sun“ bylo jeho první album s INSOMNIUM, což pochopitelně následně ovlivnilo jeho původní i novou kapelu. To byla však jen krátká vzpomínka na loňský koncert. Letošní turné už jede kapela se standardním setlistem. S kapelou bohužel nejede turné zpěvák Jukka Pelkonen, kterému byl nedávno diagnostikován lymfom a musí podstoupit léčbu. Za mikrofonem jej na evropském turné zaskakuje Henry Hämäläinen (HALYSIS, SHADE EMPIRE). Je to smutné. Jukkův chraplák je charakteristickým prvkem kapely, ale Henry je zkušený zpěvák a kvalitu hudby tak udržel. Současně je i dostatečně živelný a charismatický frontman. Škoda absence Jukky, ale Henry byl opravdu dobrej. Další pilíř kapely, klávesista Aapo Koivisto, je naštěstí na svém místě a se svou „robustní“ postavou je nepřehlédnutelný. Aapo Koivisto by se k nám měl vrátit za asi dva měsíce se svou druhou kapelou MARIANAS REST, kteří v lednu vydali výborné album „The Bereaved“.

Vystoupení odstartovali dle očekávání singlem „The Last Hero“ z aktuální desky. Následovala vzpomínka na album „The Burning Cold“, na které Markus Vanhala vybočil z přímočaré dráhy a pustil se do komplexnější tvorby. Pro koncert však zvolil údernou skvělou věc „Gods Go First“. Už tyto první dva otvíráky ukázaly, jak je kapela v současné podobě rozjetá a funguje jako dobře promazaný stroj. Ústřední postava je sice kapelník Markus Vanhala, ale je to i uskupení výrazných osobností. Jako je i zmíněný basista Mikko Kivistö, který si část scény dokáže uzmout pro sebe. I bubeník Atte Pesonen, který je v kapele od alba „Origins“ a má image mladého floutka, si v přestávkách získal publikum. Od loňska se do živé sestavy vrátil i dřívější kytarista Joonas Koto, aby byl ansámbl v plném počtu. Všichni v obligátních vestičkách s emblémem kapely, pochopitelně. Skladba „Slasher“ vyšla v roce 2023 na EP a tak šlo o poněkud méně známou záležitost, při které četní posluchači trochu pátrali v paměti. Zpět na aktuální vlnu nás kapela vrátila s chytlavou „The Darkest City“. Ta je jedna z těch nových písní, kde kompoziční úlety Marka Vanhaly do osmdesátých let jsou doslova hmatatelné, stejně tak o něco později zahraná „Walking Ghost Phase“. „Frontiers“ z „šedého“ alba připomněla, že jsme stále ještě na koncertě finského death metalu (byť vzhledem k materiálu na novém albu s hodně přimhouřenýma očima).

Zvolnění přišlo se skladbou „The Unknowing“ a bylo to tak první vzpomenutí na vynikající desku „Beyond“. Opětovné roztočení na plné obrátky zastala povedená nová věc „My Pain“, která dle mého očekávání zní naživo moc dobře. „Ignite the Flame“ byla poslední záležitostí z aktuální desky. Při jejím poslechu na desce mě ani nenapadlo, jak skvěle naživo bude fungovat. Předcházelo jí krátké Markovo povídání a představení Aapy Koivisty. Celkem tak zaznělo pět skladeb z alba „May The Bridges We Burn Light The Way“. Na tom je vidět, že kapela novému materiálu věří. Možná je nová deska více hitová a „vtíravá“, ale naživo zní přesvědčivě, což bylo znát u všech zahraných skladeb. Toho večera zaznělo mnoho solidních riffů, ale bez „Skyline“ by to přeci jen bylo neúplné. Byl to čas pro poctivé hoblování a pohazování kšticemi.

Předehra „Luoto“ naznačila další ohlédnutí se za albem „Beyond“ v podobě úderné „New Dynamic“ (a také blížící se konec koncertu). Prsty kapelníka se rozeběhly po vysokých strunách a spustila se známá melodie. A na samotný závěr trochu té severské melodie a sborových refrénů v „New World Shadows“ – a pochopitelně Vanhalova kvílivá kytara, která nám ještě chvíli bude pískat v hlavách při noční cestě Prahou.

Setlist: Intro, The Last Hero, Gods Go First, Slasher, The Darkest City, Frontiers, Walking Ghost Phase, The Unknowing, My Pain, Reckoning, Ignite the Flame, Skyline, Luoto, New Dynamic, New World Shadows, Road Closed Ahead (outro)

Fotografie: autor