Po našlapaném září nebyl ani říjen 2025 chudý na výrazné nahrávky. Naopak zde vyšlo snad ještě více alb, o kterých se vedly debaty, ať už to byli na scénu se vracející CORONER, věhlasní TESTAMENT, nebo podařené desky od AN ABSTRACT ILLUSION, PSYCHONAUT či EVOKEN. Ale i na tento článek zbylo několik větších jmen, třeba AUTHOR & PUNISHER nebo INTERNAL BLEEDING. A samozřejmě zase žádná stylová omezení, od industriálu přejdeme před death a black až k odlehčenějším stylům.

Samostatné recenze:
AEPHANEMER - Utopie, AFSKY - Faellesskab, AN ABSTRACT ILLUSION - The Sleeping City, BORN DIVIDED - Chronicle Of A Shipwreck, CONJURER - Unself, CORONER - Dissonance Theory, DEATH HAS SPOKEN - Elegy, DIRKSCHNEIDER & THE OLD GANG - Babylon, DISSONA - Receptor, ELDFÖDD - Risen From The Flames, EMPIRE DROWNS - Endless Nights, EVOKEN - Mendacium, FRAYLE - Heretics & Lullabies, GREYHAVEN - Keep It Quiet, HOODED MENACE - Lachrymose Monuments Of Obscuration, HOWLING GIANT - Crucible & Ruin, KHAN - That Fair And Warlike Form // Return To Dust, MALAKHIM - And In Our Hearts The Devil Sings, ORBIT CULTURE - Death Above Life, PSYCHONAUT - World Maker, REMINA - The Silver Sea, SUNKEN - Lykke, SUTRATMA - Adrift, TESTAMENT - Para Bellum, THE ACACIA STRAIN - You Are Safe From God Here, THAUMATURGY - Pestilential Hymns, TRNY & ŽILETKY - Je nutné zabít beránka.

AUTHOR & PUNISHER - Nocturnal Birding
BLINDFOLDED AND LED TO THE WOODS - The Hardest Thing About Being God Is That No One Believes me
TERZIJ DE HORDE - Our Breath Is Not Ours Alone
GIOBIA - X-ÆON
INTERNAL BLEEDING - Settle All Scores
TOMBS - Feral Darkness
THE LUNAR EFFECT - Fortune's Always Hiding
GAZPACHO - Magic 8-Ball

CUSS - Leave Me the Same
KIRK WINDSTEIN - Ethereal Waves
MODDER - Destroying Ourselves For A Place In The Sun
THRICE - Horizons/West
STONEBIRDS - Perpetual Wasteland
OUTLAW - Opus Mortis

AUTHOR & PUNISHER - Nocturnal Birding

Všichni co znají tvorbu Tristana Stonea ví, že industriál nemusí být jen studeně strojový, ale je možné jeho výrazovými prostředky přinášet i tvorbu se silným emotivním nábojem. To Tristan dokazuje i na nejnovější desce. Přesto jako by jeho mechanická hudba plynula o poznání přirozeněji a uvolněněji. Spolu s údernější dravostí se totiž projevuje i značná přímočarost, takže se chvílemi dostáváme až do ladně houpavých postupů, které podporují kytarové riffy Douga Sabolicka. Již na předchozích albech AUTHOR & PUNISHER se objevovali hosté, ale Doug je prvním vlastně plnohodnotným členem projektu a jeho příspěvek je rozhodně znát, vytváří totiž hutnou plnost a masivnost hudebního základu. Atmosféru nad tím pak tvoří typické industriální ducání a zvukové balasty, které umí Tristan šikovně navrstvit do robustně působících struktur. Přirozená intenzita „Nocturnal Birding“ možná pramení i z toho, že se prý nechal Stone inspirovat skutečnými ptačími zpěvy, což převedeno do industriálního metalu zákonitě musí vytvářet zajímavé vzorce. Další silný počin, který dokazuje, že jméno AUTHOR & PUNISHER zůstává na stylové scéně dominantním pojmem.

authorandpunisher.bandcamp.com

Relapse Records / 3. října 2025 / Další informace

ČTĚTE TAKÉ

AUTHOR & PUNISHER - Krüller

Nikdy bych si nemyslel, že nějaká deska vycházející z industriálu dokáže znít tak civilně, emotivně, svým způsobem i přístupně a současně naprosto vzdáleně tomu, jak většina lidí chápe hudbu. Strojní inženýr Tristan Shone ze San Diega, který stojí za projektem AUTHOR & PUNISHER, mě s každým dalším albem nepřestává udivovat. Než se dostanu k hudbě samotné, nedá mi to, než nepřiblížit základní koncept tohoto projektu.

AUTHOR & PUNISHER - Krüller

Nikdy bych si nemyslel, že nějaká deska vycházející z industriálu dokáže znít tak civilně, emotivně, svým způsobem i přístupně a současně naprosto vzdáleně tomu, jak většina lidí chápe hudbu.

BLINDFOLDED AND LED TO THE WOODS - The Hardest Thing About Being God Is That No One Believes me

Death metal má dnes mnoho podob a někdy jsou jednotlivé verze spíše jako samostatné subžánry. Aktuálně asi nejvíce táhne technický a disonantní extrém, ale současně nedá mnoho fanoušků dopustit na klasický old school. Novozélandská parta s přitroublým názvem, který odkazuje na staré doby, kdy se textově projevovali s humorným nadhledem, dnes z určité části jede na trendu disonantní současnosti. V jejich hudbě se ale projevují i deathcore tendence, které jim hlavně v jejich začátcích nebyly cizí. Současně skupina nezavrhuje ani klasickou riffařinu, kterou ale často proměňuje na splašené záchvaty a do toho vstupují ještě eklektické výdutě zasahující až kamsi k extravaganci IMPERIAL TRIUMPHANT. Vše navíc prezentováno s technickou precizností. Tahle deska mi příjemně zamotala hlavu, že mi následné poslouchání něčeho jiného přišlo až banální. Sem se budu zřejmě vracet často.

www.metal-archives.com/bands/Blindfolded_and_Led_to_the_Woods/3540459402
balttw.bandcamp.com/album

Prosthetic Records / 10. října 2025 / Další informace

TERZIJ DE HORDE - Our Breath Is Not Ours Alone

Holanďané TERZIJ DE HORDE se na svém třetím albu pustili do posluchačů s pořádnou dávkou energie a vlastně je to nespoutaná blacková jízda s razantním punkovým tempem. Skupina si nehraje na nějaké odlehčené post black melodie, i když ani melodická stránka se úplně neztrácí. Ta je ale prezentovány se správným tlakem a tak přestože je tahle parta často do post black škatulky zařazována, bere naopak dravou blackovou podstatu jako základ a doplňuje ji hardcore intenzitou. Zajímavý stylový mix oplývá napětím a atmosféru skladeb pánové šponují hlavně díky velké dávce naléhavosti, která z jejich tvorby sálá. Místy přímočaré jízdy pak skupina trochu zašmodrchává změnami temp, disonantními vstupy a mnohými zběsilými výbuchy švitořících kytar, které žene vpřed neúprosná rytmika. „Our Breath Is Not Ours Alone“ je drtivý hudební dopad, který za sebou zanechává zdevastovanou krajinu.

www.metal-archives.com/bands/Terzij_de_Horde/3540305837
terzijdehorde.bandcamp.com

Church Road Records / 10. října 2025 / Další informace

GIOBIA - X-ÆON

Italové GIOBIA (správněji GIÖBIA), dnes již vlastně legenda psychedelického rocku, odpálili své šesté album razantně a možná i trochu nestandardně pro jejich současnou tvář. První půlka alba totiž nabízí hutnější a vyhrocenější skladby. Úvodní „Voodoo Experience“ zachází až do temných zákoutí shoegaze a sludge. „The Death of the Crows“, jediná skladba se skutečným vokálem, má zase silný přímočarý gothic rockový vibe. I kvůli ducající strojové rytmice a zvonivě jednoduchému klávesovému motivu je to hodně netypická skladba. „1976“ už ale odplouvá do klasických raně floydovských poloh, které měla skupina vždy ráda. Vzpomeňme třeba desku „Plasmatic Idol“ (2020), jeden ze zásadních počinů GIOBIA. „X-ÆON“ je ale albem dvou tváří a tou hlavní a stěžejní je pro mě druhá část, tedy čtyřdílná kosmicky neuchopitelná traktace „La Mort de la Terre“. Zde se skupina halí do elektrizující abstraktní mlhy a svou space rock psychotickou instrumentaci dovádí až k snovým imaginacím. Výrazný podíl na náladě má klávesačka Melissa Crema, jejíž syntezátory často přebírají dominanci a tvoří atmosféru. Zde už je to jako výlet mimo realitu, kde je prostor pro fantazii.

giobiagiobia.bandcamp.com

Heavy Psych Sounds / 17. října 2025 / Další informace

INTERNAL BLEEDING - Settle All Scores

Klasici newyorského death metalu stále jedou svou a na aktuální desce jako by se i trochu vraceli ke své syrovější minulosti. Ve vydařené zvukové podobě tak máme tu čest se slam stylem většinou ve středních tempech, který je náležitě hutný a valivý. INTERNAL BLEEDING hezky kombinují klasický old school s dunivými breakdowny a jako bych cítil i větší podíl hardcore tendencí. Snad za to může i nový zpěvák Steve Worley, který přišel ze SACRIFICIAL SLAUGHTER. Má správně agresivní projev a často důrazně „odsekává“ své fráze. Ale i mnohé přímočaře dusající riffy to naznačují. Možná je „Settle All Scores“ trochu moc přehledné a přímočaré album, přesto se správnou dávkou brutální groove energie.

www.metal-archives.com/bands/Internal_Bleeding/1117
bandcamp.com

Maggot Stomp / 17. října 2025 / Další informace

Čtěte také:
      INTERNAL BLEEDING - Corrupting Influence

TOMBS - Feral Darkness

Hodně dusivé je další album těchto amerických pardálů. Umí prostě svou hudbou vytvořit náležitě devastující atmosféru a nestydí se k tomu využívat různorodých stylových metod. Vždy tam měli něco z black metalu, post metalu i sludge, na „Feral Darkness“ slyším ale občas i zajímavé doommetalové tendence, slyš třeba valivé pasáže v „Granite Sky“. Výslednou emocionální stránku to samozřejmě posiluje a posouvá do truchlivější polohy. Deska ale nese ve své pochmurnosti i melodickou složku a především vzletné chóry proráží zachmuřenou atmosféru a hezky provzdušňují aranže. Ty jsou ale hodně navrstvené a zvukově temné, až se pod tím hlukovým nánosem trochu utápí hrubé vokály. To samozřejmě tvoří specifickou atmosféru až hororových kulis, ale jde to považovat i za slabinu mixu. Možná i z tohoto důvodu se zdá, že TOMBS stvořili svou nejpochmurnější desku. Za zmínku stojí i zajímavě vedené čistější vokály ve skladbě „The Sun Sets“, které jako by v sobě nesly cosi z gothicrockové teatrálnosti.

www.metal-archives.com/bands/Tombs/3540372249
tombscult.bandcamp.com

Redefining Darkness Records / 17. října 2025 / Další informace

THE LUNAR EFFECT - Fortune's Always Hiding

Již svou předchozí deskou „Sounds Of Green & Blue“ mě tahle britská parta přesvědčila, že umí dělat parádní nadstylové retro, které vychází ze stonerrockých základů s grunge nádechem. Na nové desce jdou THE LUNAR EFFECT ještě dál a objevují se nádherné reminiscence na sedmdesátky. Jsou to až Zeppelinovské melodie překryté modernější devadesátkovou fasádou. Hard rock s metalovým důrazem i baladická psychedelie. Nejvýrazněji ale působí kousky odkazující ke klasické rockové historii. Například při skladbě „Stay with Me“ jsem si prostě nemohl nevzpomenout na stejnojmennou skladbu z roku 1971 od FACES, kde tehdy působil Rod Stewart. Ne, není to její cover, ale ty asociace mi prostě automaticky naskočily. Hudba THE LUNAR EFFECT zkrátka navozuje pocit provázanosti s touto hlubokou minulostí. Třeba balada „I Disappear“, kousek zastřený tou nejemotivnější aurou starých rockových balad oné doby. Až jsem přemýšlel, zda to není nějaký předělaný klasický kousek. Ale zřejmě ne. THE LUNAR EFFECT zkrátka dokážou tvořit hudbu tak silně dobově autentickou, takže je vlastně škoda, že neměli šanci v té době žít. Protože tehdy by se jejich hudba snadno stala pojmem a možná bychom je dnes měli kdesi mezi starými klasiky v síni slávy.

thelunareffect.bandcamp.com

Svart Records / 24. října 2025 / Další informace

GAZPACHO - Magic 8-Ball

Norové se ani na své dvanácté studiové desce nezpronevěřují emotivnímu rockovému narativu, který je jim celou jejich kariéru vlastní. „Magic 8-Ball“ je jejich další kvalitní dílo někde na pomezí neoprog a post rocku se specificky nezaměnitelným vokálem. Právě osobitý hlasový projev Jan-Henrik Ohmeho je spolu se silně nosným klavírem hlavním prvkem tvořícím atmosféru skladeb. Přesto jako by bylo album trochu jiné, než GAZPACHO předváděli v minulosti. Je totiž sice výrazově podobné, přesto obsahově lehce odlišné. Občas zde totiž GAZPACHO vystupují ze svého alternativně emocionálního mustru a pouští se do až vlídných poprockových aranží. Tato větší „písničkovost“ je zřejmě hlavní prvek, díky kterému se deska odlišuje od covidového „Fireworker“ i od jejich asi nejlepších počinů v podobě hudebně semknutějšího a temnějšího alba „Molok“ či na můj vkus možná příliš melancholického „Demon“. Norové teď jako by do své hudby přidali trochu více světla a některé skladby tak získali optimističtější vyznění, což na jedné straně album obohacuje, nicméně tím GAZPACHO vystupují ze své typické náladovosti a podle mě lehce narušují emotivní konzistenci alba. I z tohoto důvodu není podle mě „Magic 8-Ball“ jejich nejsilnější počin, ale i tak to stačí na působivou kolekci, ke které se rád vrátím.

gazpachoband.bandcamp.com

Kscope Music / 31. října 2025 / Další informace

Čtěte také:
      GAZPACHO - Missa Atropos

Pod čarou:

CUSS - Leave Me the Same (2025 CUSS / 3. října 2025 / Další informace)
Slušný post grunge se zajímavou atmosférou. Potřebovalo by to ale výraznější vokál a ani snaha o stylizaci do cobainovské polohy moc nepomáhá.
wearecuss.bandcamp.com/album

KIRK WINDSTEIN - Ethereal Waves (Perseverance Media Group / 3. října 2025 / Další informace)
Hlavní postava amerických CROWBAR vydala své druhé sólové album a je to hudba vracející se až kamsi k sabbatovským principům starého tradičního doomu. Občas připomene i retro hrátky krajanů CLUTCH. Škoda, že je to většinu času trochu moc utahané bez energie. Cover "Eleanor Rigby" od THE BEATLES to nezachrání.
kirkwindsteinnola.bandcamp.com

MODDER - Destroying Ourselves For A Place In The Sun (House Of Lov / 3. října 2025 / Další informace)
Další důkaz toho, jak silná je belgická scéna v oblasti sludge/post/doom metalových stylů. Tentokrát instrumentální dávka hutnější valivé, ale i energické hudby hezky rezonuje s posledním albem krajanů PSYCHONAUT.
modder.bandcamp.com

THRICE - Horizons/West (Epitaph / 3. října 2025 / Další informace)
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mně to vůbec nevadí.
officialthrice.bandcamp.com

STONEBIRDS - Perpetual Wasteland (Ripple Music / 10. října 2025 / Další informace)
Příjemně melodická, dostatečně hutná a místy i agresivní verze stoner doom metalu, kde to plyne tak nějak samozřejmě a logicky, což v tomto případě není na škodu.
stonebirdsarestone.bandcamp.com

OUTLAW - Opus Mortis (AOP Records / 31. října 2025 / Další informace)
Brazilci relokovaní v Německu mastící black/death skandinávského střihu. Člověku by se nad tím chtělo jen zakroutit hlavou, ale když ono to vůbec nezní špatně. Nějaký světoborný materiál nečekejte, jede to v klasických šablonách, ale má to své kouzlo.
outlaw218.bandcamp.com