Holandská kapela SAD WHISPERINGS o sobě dala znát loni pětiskladbovým EP „Strategy of Tension“. Jenže pokud se chceme podívat více do její historie, budeme se muset vypravit až do raných devadesátých, respektive konce osmdesátých let, kdy samotné počátky byly v deathmetalové kapele DESECRATE. Od roku 1992 pod jménem SAD WHISPERINGS se profilovali jako death/doom uskupení s projevem ne nepodobným tehdy ještě obhroublým a neučesaným albům PARADISE LOST. Jejich jediné album z té doby „Sensitive to Autumn“ vyšlo v roce 1993 s opravdu otřesným obalem i na poměry té doby. Poté se jim zřejmě nedařilo najít vydavatele, o čemž svědčí větší množství demo snímků a o deset let později ukončení činnosti. Ještě nějakou dobu pokračovali pod jménem THE BLEEDING, ale to už nic nevydali a časem to zabalili. K obnovení činnosti došlo v roce 2023. Jediné jméno, které výše uvedený historický exkurz spojuje, je zpěvák a kytarista Alexander van Leeuwen, autor hudby i textů, přičemž další dva hráči na strunné nástroje s ním spolupracují už od oné starší inkarnace kapely. V roce 2023 také vydali své demo nahrávky z devadesátých let na kompilaci „Return to Autumn“.
Na nahrávkách z těch dob je patrné, že se hudebně drží pomalejšího death/doomu s důrazem na ponurou atmosféru. Leč různé vedlejší projekty kapelníka i jeho kolegů ukazují, že death je jejich srdci velmi blízký. SAD WHISPERINGS ve své podobě z roku 2026 mají k ryze smrtícímu kovu mnohem blíže než kdy dřív. Ona škatulka death/doom už ani zcela neodpovídá. Stále si udržují onen chmurný háv, jenže jejich současná hudba je mnohem drsnějšího ražení.

Úvodní skladba „Heart of Darkness“ jako by navazovala na starší tvorbu a posluchače uvedla do temného světa postaveného na hutných, těžkých riffech a pomalejším tempu. Současně je i slyšet poměrně líbivý klávesový motiv. Od druhé položky, kterou je skladba „Strategy of Tension“ z loňského stejnojmenného EP, je už neoddiskutovatelné, že kapela výrazně přitvrdila. Většina písní na albu je postavených na rychlých riffech, které jsou vystřídány pomalejšími pasážemi, kde je větší důraz na tíživou atmosféru. Skladby si tak v sobě nesou obě hlavní ingredience současné tváře těchto Holanďanů. Ve „Strategy of Tension“ mají klávesy zajímavě hororový zvuk. Ostatně klávesista Premnath Gonesh jinak působí v black metalových kapelách s podtitulem symphonic či epic (AZARYAHU, SLECHTVALK). Žádné symfonické pasáže na tomto albu nejsou, ale onen charakteristický projev černých kláves tu a tam skrze hradbu kytar rohy vystrčí.
Prostředek alba zprostředkovaný skladbami „Shadow Work“ a „Forever War“ je smrtící kov, nekompromisní a drtivý, stará škola v novém zvukovém kabátě. Chvílemi polevují, aby umožnily posluchači se nadechnout, ale umožní nádech pouze do těžkého a zatuhlého vzduchu plného prachu a sazí, který plíce spíš rozdrásá, než aby přinesl úlevu a osvěžení. Nosný riff ve „Forever War“ je ovšem prvotřídní záležitost. Zvlášť v samotném závěru, kdy se neustále opakuje a zpomaluje. „The Angry Hermit“ je členitější věcí, která se z prvotní rubanice postupně přenese do jedné z nejpůsobivějších věcí na albu zahalené do svíravé temné atmosféry. Závěr alba v podobě skladby „Mystique“ s mystickými klávesovými rejstříky a pomalejší „Estranged“, která se citelně odvolává na doomové kořeny kapely, je už trochu rozvláčnější a zemitější, ovšem o to víc vynikne ponurá atmosféra
Je tak nasnadě otázka, proč si ponechali své jméno, když o smutný šepot už dávno nejde? Leda by šlo o smutný řev z rozervaného hrdla na pozadí mnohdy rychlé rytmiky. Ale je jasné, že k této kapele mají sentimentální vztah a pokračovat pod jiným jménem se jim nechtělo. SAD WHISPERINGS dvacátých let tohoto století jsou však partou pro příznivce tvrdších metalových žánrů, než tomu bylo před třiceti lety. Na dávné historii už dnes nesejde, aktuální album je velmi dobrý materiál, který si své příznivce bezpochyby najde.