Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Krásný plakát s vizuálem sedmdesátkové domácí klasiky od Ester Krumbachové pojmenované Vražda Ing. Čerta sice hned několikrát měnil soupisku, ale dvě kapely, díky nimž má podvratně raubířskou pointu, tu vždy byly. Nevíš které? Přemýšlej.
Začátek večera je trochu záhada — myslím, že ani organizátoři přesně nevěděli, kdo vlastně bude hrát v kapele TRICATEL a co to bude za styl. Prostě Radkovi věří, že když něco založí, tak to bude vždycky dávat smysl. Tímto premiérovým koncertem je sestava odhalena světu a už víme, že je v kapele celá polovina LILIxELBE a polovina CONTROLLED EXISTENCE. Což dává dohromady tři členy.
A co to je? Grindcore? Powerviolence? Chaotický brutalismus? Od každého trochu? Je to vlastně jedno. TRICATEL přišli, spustil se nálet a přesně za osm minut a třicet sekund bylo vymalováno. Vzhledem k tomu, že zpěvák Atila byl s kapelou na jedné zkoušce, musím smeknout klobouk. A co bude dál? Jenom vítr! Ne — spíš vichřice! METHKRIEG jsou poctivě oddrhnutá d-beatová pumpa, která nepolevuje v přímočarém útoku na rychle se plnící Sedmičku. Také trojice. Tentokrát i s basou. Dva různé vokály a tvrdohlavá oddanost stylu, který se u nás moc nehraje. Navíc se zajímavým tematickým záběrem — pervitinem v náckovské armádě.
Ťuk ťuk, kdo tam? Anti-emo kapela, která má u mikrofonu tu nejdůstojnější emopatku v celém Slezsku. Možná nemá vyzyvatele ani na Moravě. Za poslední rok jsem HUMANITY IS FUN viděl třikrát a pokaždé to bylo super. Ta kapela navíc roste s každým jedním koncertem. Fakt rád vzpomínám na jejich „telecí léta“ před pár měsíci na koncertu v obci Baška za Frýdkem-Místkem. Slezáci se od té doby vyšvihli — zvukově i prezentací. Nazvučení je trochu složitější, zpěvák Skulda už nemá svůj noiseový udělátor, nicméně přibyl tu například sampler. Zvuk jak víno, všemu je rozumět, což se u špinavého powerviolence, které si rádo sem tam odběhne do sféry noisecore, dost cení. Skvostná kombinace pomalých pasáží typu válec a dravých rychlých rubanic. A pak samozřejmě ty skvostné texty: „Kdyby nebyly války, to by nebyl ani crust. A to bys chtěl?“ Tesat do kamene.
Míříme do finále. MOŽNOST VOLBY? Já nevím, za mě tohle málokdy nefungovalo. Tím méně u kapely typu GRIDE. Už mám taky blíž k padesátce než ke čtyřicítce, takže člověka občas přepadnou nostalgické nálady a rád si zavzpomíná na to, „jaké to bylo“, ale tento set nepadl na úrodnou půdu a nespokojené povzbuzování k pogu tomu nepomohlo. KOSTOHRYZ jsou úplně jiná liga, ačkoliv tu ze sestavy MOŽNOSTI VOLBY? zůstávají hned tři členové. Jak to popsat? Znáte GENGHIS TRON? Myslím tím jejich rozverné začátky. Tak toho je tam trochu, ale furt je tam i opravdu hodně svého. Math-grindcoreová synth jízda, která mě vystřelila z bot. Kdykoliv se tu někdo pokoušel o podobně ujetou extrémní muziku, bylo to až příliš. Tady to funguje. Je to splašené tak akorát, má to hodně zajímavé zvukové textury a samozřejmě super bicí kterým vévodí čertův styl. Jehu překvapivě skvěle u kytary a Bobr u synťáků a saxofonu. A Petr se samozřejmě opírá o mikrofon, jak je vidět z obrázků v galerii. Udělej si domácí úkol a pusť si je.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
