Čtvrtý díl si orámujeme slovenskou scénou. Prvním zpovídaným bude multiinstrumentalista hrající například v SMALL TOWN LIFE, FVCK_KVLT a také sound inženýr v bratislavském studiu Pulp – Jakub Spiszak. Posledním je metalový bubeník punkové kapely z druhé strany Slovenska Rané Link, který zatlouká v kapele MY O VLKOCH. U slovenských hranic ale zůstaneme i s další respondentkou naší ankety, kterou je Blanka Kissová, jež je jednou z nejaktivnějších lidí ve Slezsku.

Dále nás čeká silná trojka z Radia Wave mapující všechny barvy zajímavé kytarové a někdy i nekytarové hudby: Šaman, Banán a Viktor Palák. Jen málokdo vidí víc koncertů než člověk, jenž jezdí turné s kapelami jako tour manager, takže se hodně těším i na tipy Adély Stichové z Nomads of Prague a kapely FRAU ZWEI.

A samozřejmě nás zajímá i hlas mladší generace, takže osloveni byli bratři v triku LACK OF INTEREST – Matěj Zach, který momentálně řve v jihočeských FRANTAxJIZVA a dělá koncerty pod hlavičkou Nuff Said Booking, a fenomén domácí scény, který začal vydávat hudbu i vlastní fanzin ještě před tím, než dostal občanku – xdekonstruktorx a.k.a. Tomáš Vacek. Nikoho mladšího už tu mít nemůžeme.

Ptáme se samozřejmě i ostřílených harcovníků scény, a právě proto tu máme Berryho, který toho dělá opravdu spoustu – od vydávání hudby, přes videoobčastník Sklizeň, po psaní do Telepatie. Je tedy rozhodně z čeho vybírat tipy. 

Jakub Spiszak (SMALL TOWN LIFE, FVCK_KVLT, Pulp Studio)

Jaký je tvůj hudební TOP 5 pro rok 2025?

THE ARMED – The Future Is Here And Everything Needs To Be Destroyed

„Best Kept Secret“ tvrdé hudby. Příliš noisy pro klasické indie publikum, příliš žánrově pestré pro puristy. Pro mě už několik let nejzajímavější kapela na světě, která mi přesně sedla do nálady a od té doby mě zatím nic nestrhlo natolik. Jejich poslední album velmi přímočaře a rázně manifestuje momentální svět a zvukově se vrací k jejich dřívějším albům. Co skladba, to zajímavá exekuce nápadů, pacing, který nenudí, a produkce, kterou si člověk musí postupně otevírat. Když to udělá, najde tam něco výjimečného, co nikdo na světě nedělá. To je ale silné tvrzení, co? :D

GEESE – Getting Killed

Jejich dřívější alba se kolem mě mihla bez hlubšího zásahu, ale při Getting Killed ve mně něco zarezonovalo. Hudebně tam slyším všechno od Velvet Underground, Television, Richarda Hella, Strokes až po Car Seat Headrest a spolu s deadpan projevem zpěváka Camerona Wintera a jeho občas absurdní, ale skvělou lyrikou jsem si při každé delší cestě otočil tento album aspoň jednou od jeho vydání.

NINAJIRACHI – I Love My Computer

Tento rok jsem se nějak vyhýbal kytarám a naplno se projevily i moje patetické tendence a selektivní láska k elektronice. Nemám sice extra přehled, ale bavila mě hlavně nálada, zajímavá produkce a popové hooks, které prostě mám rád. Dobrý album.

MSPAINT – No Separation EP

Těším se, co tato kapela ještě vytáhne. Zajímavý take na hardcore a také svým způsobem jedinečný sound.

DEFTONES – Private Music, TURNSTILE – Never Enough, VIAGRA BOYS – Viagra Boys

Jaký je tvůj koncertní TOP 3 pro rok 2025?

CHARLI XCX / Sziget

Moje guilty pleasure, za které se už vůbec necítím guilty. Až jsem překvapený, jak to fungovalo. Na stagi nic kromě Charli a live kamer s velmi šikovným střihem. Celá show působila jako videoklip, který vás vtáhl dovnitř.

QUEENS OF THE STONE AGE a IGGY POP / Pohoda

Ruka v ruce, protože jsem je viděl v jeden den. QOTSA – nejvíc tight live kapela s nejlepšími songy. Nemám co dodat.

Iggyho Popa jsem se trošku bál, že bude působit jako Sex Pistols. Nic takového se nekonalo a měl jsem pocit, jako bych se díval na to samé jako v roce 1971. Šílená energie, setlist hlavně z alb Raw Power, Funhouse a The Idiot. Když jsem viděl, že v kapele hraje kromě Uriana Hackneyho i Charli Moothart od Tya Segalla, odletěl mi dekel.

TOUCHÉ AMORÉ / MeetFactory

TA jsem viděl jen jednou, v roce 2013. Tento koncert zahráli se zaskakujícím bubeníkem Samem Bossonem a hrálo jim to dokonce lépe než s mým drummer herem z dětství Eliottem Babinem. Výborný koncert bez slabého místa. Ale abych byl objektivní — jsem až příliš fanboy, že?

Jaký je tvůj filmový nebo seriálový top z roku 2025?

One Battle After Another – timing bohužel sedl až příliš dobře.

Blanka Kissová (klub Futra, THE OWLS, MARNE, PICTURE STORMS, SVOLOČ, MALAMISHKA)

TOP 5 alb za 2025:

Absolutní jednička pro mě letos bylo nové album AFTERMATH od BLACK TAR JESUS. Asi nějak racionálně nejsem s to vysvětlit proč, ale všechny písničky na něm mi sedly do mé letošní nálady, která byla celá ve snaze zpomalit, najít zpět určitou rovnováhu a promyslet si, co je pro mě důležité a které cesty jsou pro mě slepé a zbytečné. Slyším tam melancholii, ale s velkou špetkou naděje. Skladby mi připomínají líné léto, vlnící se vzduch a chvějící se trávu, ale také poklidně padající vločky a uklidňující mráz zimních dní.

Další čtyři bez pořadí:

• IAN – Come On Everybody, Let's Do Nothing!

• SCHOOL DRUGS – Funeral Arrangements

• ATOMIC CANDY CREEPS – II.

• VČERA BYLO POZDĚ – Svědomí kouše jako pitbull

TOP 3 koncerty:

Na většinu koncertů se dostanu logicky do Futry, takže takhle:

• FUTILE MOURNING + DESOLAT + ANURRN + CIVILIAN THROWER

• Deset let kapely DNO (+ ZMAR, NULAJEDNANULANULA, NERVY, EMPTY HALL OF FAME): za absolutně neskutečnou atmosféru + hudbu

• PAGE 99 v Kabinetu múz

TOP filmy / seriály:

Tady jsem asi trochu v pasti, úplně si nejsem jistá, že mě cokoliv, co v roce 2025 vyšlo, nějak extrémně zaujalo (nemohla by tam být otázka na knížky???). A Kafku jsem ještě neviděla, to si tak nějak myslím, že by mě bavilo… myslím… tedy

Tak asi takto: Mickey 17 – to bylo vcelku fajn.

No, tak na tomhle budu muset ještě zapracovat – předsevzetí na rok 2026: koukat na víc aktuálních filmů.

Jan "Šaman" Šamánek (Radio Wave, V0NT, TALK=TROUBLE, NERVY)

Alba:

STOMACH – Low Demon

Roky jsem neslyšel tak zajímavý doom sludge jako od těchhle dvou chlápků z WEEKEND NACHOS. Hnusnej, bahenní, skřípavej zvuk, kterej jde srovnat možná tak s polozapomenutým zvukem THE TOLL, sólového projektu Willa Killingswortha. Ten je mimochodem podepsaný právě i pod zvukem LOW DEMON. STOMACH k velké desce na Edge Day přidali ještě EP To The Positive Youth, které názvem odkazuje k MONSTER X… a není to náhoda.

WECHSELBALG – Der Tod Fliegt Über’s Land

O tomhle projektu vlastně nevím vůbec nic. Každopádně mě chytnul jejich dřevní, neotesaný, epický black metal, který mě hodil o 15 let dozadu, kdy jsem hltal Leech nebo Weakling.

FREDERIKKE HOFFMEIER (PUCE MARY) – The Girl With The Needle OST

Soundtrack k temnému feťáckému filmu funguje jako samostatná deska naprosto perfektně. PUCE MARY potvrzuje, že dávno nedělá jen primitivní performativní noise, ale že má extrémní talent, a to ji hodně odlišuje od zbytku scény.

DIMITAR – Betl

Vždycky, když jsem viděl Dimitara (Adámek z Or/Tábor/Oswaldovi) hrát, tak jsem z toho měl husinu. Skvěle umí pracovat s tichem. Na podzim bez jakéhokoliv proma vypustil novou nahrávku a je to zas super. Jestli hledáte někoho, kdo jde ve stopách minimalismu Oldřicha Janoty, tak doporučuju.

FREDDY RUPPERT – It’s In The Rafters Now

Výjimečně silná deska, kterou rozhodně doporučuju pouštět rovnou s video doprovodem. Nebo ještě lépe – vidět to naživo i s projekcí. Freddy se ponořil do hodně hlubokejch synth/noise vod a vyrovnává se s úmrtím otce.

Koncerty:

SCIMITAR / Punctum
FREDDY RUPPERT – křest It’s In The Rafters Now / Punctum
STERÖID / 007

Filmy / Seriály:

Rogue Heroes – Takovej nenáročnej válečnej biják, ale skvěle udělanej. Nová série ještě lepší než ta první.

Warfare – Afghánistán, zmar a nervy.

Away Days – Novej dokumentární projekt Jake Hanrahana (Popular Front) a Johnnyho Pickupa. První díl o favelovejch gangách byl epickej. Jsem zvědavej na zbytek.

Milan „Banán“ Trachta (50M ZNAK, THULSA, Modeláři – Radio Wave)

Hudba:

1. BETON ARMÉ – Renaissance
2. TURNSTILE – Never Enough
3. G.U.T.S. – Skatespiracy
4. MAVIS STAPLES – Sad and Beautiful World
5. BLACK EYER – Hostile Design

Koncerty:

NECKS – Palác Akropolis
MOGWAI – LMB
KARATE – MeetFactory

Film: Raději zešílet v divočině

Viktor Palák (Modeláři – Radio Wave)

Jaký je tvůj hudební TOP 5 pro rok 2025?

AGRICULTURE – The Spiritual Sound

Disonantní radosti. Black metal pro nezabedněné.

ANNA VON HAUSSWOLFF – Iconoclasts

Záběr i intenzita švédské hudebnice zůstávají obdivuhodné, podobně jako CHELSEA WOLFE ji mám raději v těch tvrdších polohách, duety s IGGYM POPEM a ETHEL CAIN mě ale přesvědčily i o síle její křehké stránky.

BUCHTY/NOUZE – jednou ahoj

Místo, které v mém fanouškovském srdci zbylo po Or, bylo zaplněno. Co Bar Metro spojí…

KATATONIA – Nightmares as Extensions of the Waking State

Občas se za to stále stydí, ale metalisti jsou romantické duše a jen málo kapel to v nich dokáže probouzet tak dobře jako Katatonia.

TURNSTILE – Never Enough

Kluby s potem na zdech hardcoru sluší, ale proč ne velké sály, kde se moshuje až ke zvukaři? Real shit pro další generace.

Jaký je tvůj koncertní TOP 3 pro rok 2025?

Tři koncerty z různých scén. XIU XIU a jejich hudební reinterpretace Mazací hlavy, kterou představili v galerii DOX jako doprovodný program k výstavě výtvarného díla Davida Lynche. Sólově jsem je loni viděl i v Brně, kde před nimi hrála neméně skvělá Kee Avil. Nejlepší kapela na světě, plánuju kérku. FKA TWIGS mi svůj pražský koncert otrávila tanečky s jeho přesunutím, zážitek to ale nakonec byl. „You’re a stranger, so you’re perfect.“ Sporadicky koncertující australští strýcové PORTAL potvrdili svou pověst, krásně zhovadilí byli i předskakující IMPETUOUS RITUAL s hudbou špinavě chorobnou tak, že by měla být zaznamenávána výhradně na telefony se zapnutým bleskem a poté odeslána faxem.

Jaký je tvůj filmový nebo seriálový top z roku 2025?

Protože vyhlížím jeho českou distribuci, tak nebudu rozebírat svůj největší zážitek – celovečerák PILLION debutujícího Harryho Lightona (pokud jste ho zaregistrovali, tak nejspíše díky jedné z jeho stars Alexanderu Skarsgårdovi, který film propaguje ve fantastických outfitech). A místo toho zmíním film ZODIAC: FILM, KTERÝ NEBYL, ve kterém britský režisér Charlie Shackleton s mimořádným fištrónem (pardon, tohle psal Werich) zachycuje svou fascinaci fenoménem true crime. Když nezískal práva ke knize o dodnes nevysvětlených vraždách, rozhodl se natočit film o tom, jak by jeho film vypadal, kdyby ta práva získal.

Adéla Stichová (FRAU ZWEI, Nomads of Prague)

Hudební TOP 5 – zahraniční scéna

CLIPPING. – Dead Channel Sky
DIE SPITZ – Something to Consume
KAE TEMPEST – Self Titled
KANGDING RAY – Sirat OST
TURNSTILE – Never Enough

Hudební TOP 5 – domácí scéna

BUCHTY / NOUZE – jednou ahoj
LVMEN – Amen
PODJEŠTĚDSKÝ OKULTISTA – Bratři a sestry
TOMÁŠ NIESNER – adventus mmxxv
VČERA BYLO POZDĚ – Svědomí kouše jako pitbul

Koncertní TOP 3

INTER ARMA – Void Fest
LISA GERRARD & JULES MAXWELL – Kongresové centrum Praha
REZN – Brutal Assault

Filmový/seriálový TOP

Adolescent (seriál)
Sirat (film)

foto: Klára Škrabalová

Matěj Zach (FRANTAxJIZVA, Nuff Said booking)

TOP alba:

SHITBRAINS/EPMD

Tady není moc o čem. Minulej rok se pro mě osobně nesl hlavně ve znamení fastcoru a tenhle release je takovej pomyslnej vrchol toho všeho. Hlavně teda Shitbrains strana splitka.

DEAD AND DRIPPING – Nefarious Scintillations

Tímto bych chtěl poděkovat Danovi. Dan mi totiž připomněl, že jsem si tohle album chtěl pustit a bez něj by nejspíš zůstalo viset nedotčený a neposlechnutý v mým Bandcamp wishlistu. Pro změnu se jedná o brutal death metal, ale ne jen tak ledajakej. Dead and Dripping to totiž dělají po vzoru Mortal Decay a dělají to sakra dobře. Zkrátka vlivy jsou jasný, ale originalitu si to pořád zachovává.

PISSGRAVE – Malignant Worthlessness

Přesně takhle nějak si představuju deathgrind. Nahrávka mi dokonce přijde o něco čitelnější než předchozí věci od Pissgrave, což vnímám jako plus. Jinak je to ale přesně to, co jsem od kluků čekal. Rychlý, hnusný a přímočarý, bez jakýhokoliv prostoru k výdechu a k tomu všemu s coverem, ze kterýho se kdekomu udělá nevolno.

ONE OF NINE – Dawn of the Iron Shadow

Album, co jsem objevil úplně na poslední chvíli, než jsem tohle celý začal psát. Jakožto člověk, co o sobě veřejně prohlašuje, že black metal spíš nemusí, musím prohlásit, že tohle mě fakt sundalo a musím uznat, že občas ho asi fakt můžu. Dokonce i přítelkyně, která black poslouchá dost, uznala, že to je fakt dobrý, takže na tom asi něco bude. To celý je navíc zabalený Tolkien tématikou.

LICKSPIT/CRIPPLED FOX

A konečně na závěr i něco českýho. Byť mě baví obě strany splitka, tak Lickspit jednoznačně vedou. Thrashcore v jejich podání má totiž víc elánu než kdejakej mladej band, a to je s ohledem na věk všech zúčastněných rozhodně jedno obrovský plus.

Koncertní TOP:

TO VIOLENTLY VOMIT (US DISGORGE)

Stejně jako u top alba je to tady naprosto bez diskuze. Nejenom, že se jedná o naprostý titány scény a pro mě tak trochu splněnej sen, Disgorge navíc i přes post pouhýho supportu svým výkonem předčili všechny ostatní kapely večera včetně headlinera. To všechno navíc jenom v sestavě kytara, vokál a bicí.

Unreal Tournament 5

Unreal je něco, co by si podle mě měl zažít kdokoliv, koho jenom trochu zajímá hardcore. Kapely tu sice neodehrály bezchybný sety, ale to ani není to, o čem tahle akce je. Tady jde především o komunitu, o to se potkat a společně si užít večer, jak to jenom jde, a to je něco, co se klukům z Unreal crew daří na jedničku. Tenhle jednodenní festival je prostě a jednoduše takovej můj safe space a jedno z mála míst, kde mám pocit, že tam opravdu patřím. Upřímně si ani nevybavím moment, kdy jsem z akce odcházel tak moc nabitej pozitivní energií jako po posledním Unreal Tournamentu.

BLOOD INCANTATION

Absolute Elsewhere je deska, která mi neskutečně přirostla k srdci. Z části díky tomu, že v dobu jejího releasu jsem byl v naprosto ideálním rozpoložení pro kombinaci death metalu a space rocku, a z části i proto, protože je to prostě fakt dobrý album. Slyšet ho celý naživo pro mě teda byl pochopitelně obrovskej zážitek.

Film/seriál:

Sbormistr

První, co mi automaticky skočí do hlavy, když se řekne film/seriál roku. Z části je to rozhodně kvůli tomu, že novou filmovou a seriálovou tvorbu moc nehltám a spíš furt dokola točím starší počiny, co mám prostě rád. Zároveň je to ale určitě zasloužený i kvalitou snímku. Hrozně rád bych tu napsal, že se v kině jednalo o zážitek hezký, kvůli tématice, kterou film rozebírá, se toho radši zdržím a zaměním to za to, že to byl zážitek velmi silný.

Tomáš Vacek (B.R.A.A.N.A, Věžáky Records, Sklovina)

TOP 5 alb:

AUTOR – Kommen und Gehen

První LP vídeňské post-punkové jistoty Autor mě tenhle rok asi zasáhlo úplně nejvíc. Pronikavé vokály a naprosto výborná rytmická sekce v kombinaci s totálně skvělou kytarou dávají dohromady naprosto brutální jedenadvacetiminutovou nahrávku, kterou si dávám skoro každej tejden – a pořád se neomrzela ;). Oproti svému předchůdci NEKTAR si všímám, že songy jsou o kus líp strukturované a album jede v o něco pomalejším tempu (i když výjimky se najdou), díky čemuž líp vynikne výborně znějící kytara. Texty jsem si byl pořád línej přeložit, pěvecký projev je každopádně brutálně přesvědčivý.

NO POINTS – Weekend Warrior

Přejíždění smyčcem po stopách pneumatik na formulové dráze a smrad přepatcheného modularu. Synťák a basa se potkali, aby se vrátili do dětských let, kde na gauči s bedlivým zaujetím sledovali každou zatáčku Grand Prix. Aby rokovali o těch, co do cíle nikdy nedojeli. A jejich jazykem je pořádně dunivý, heavy a hutný ambient. No Points jsem měl tu čest vidět live třikrát, pokaždé to byly neskutečně silné zážitky. Jejich atmosféru věrně přenesli i na debutovou nahrávku Weekend Warrior. Nejvíc asi vzpomínám právě na release party k téhle nahrávce venku v Petrohradské. Nacházel jsem se na podivné hranici, kdy jsem nedokázal pořádně rozeznat, jaký zvuk byl z okolí a jaký z koncertu. Živě si vybavuju, jak modular začal znít jako kapky deště a já se pořád rozhlížel, kde to tady do prdele prší? Těžkej bigbít.

FREDDY RUPPERT – It’s in the Rafters Now

Upřímně, o téhle nahrávce se hodně těžko mluví. Brutální, intimní výpověď o smutku a přijímání ztráty nejbližších. Hodně challenging poslech, obzvlášť s filmem, ke kterému album slouží coby soundtrack. S každou další Freddyho nahrávkou jsem v totálním opojení, údivu a trochu příjemném znepokojení (což primárně platí u desky The Inner Room). Důrazně doporučuju projet si celou jeho diskografii – čeká vás těžko zpracovatelný zážitek.

GERINC – Reklamáció

Objeveno náhodou během tradění kazet. Boží melodický anarcho-punk ze stáje špičkového budapešťského punkového labelu Szégyen Kazzeták vás osloví kouzelnými riffy. Hodně dobrá pogovačka. A jako vždy u tohohle vydavatelství – boží album cover.

GxUxTxS – Skatespiracy

Konečně hardcore punk, jak má být. Kdyby si odpustili ten hate na egg punk, mám to na žebříčku výš :).

TOP 3 shows:

SHOVEL DANCE COLLECTIVE – Libeňská synagoga

Naprosto famózní britská skvadra hrající dronové variace folklorních skladeb ze své domoviny. V libeňské synagoze to těžce rezonovalo celým prostorem, desku jsem si koupil za prachy, co jsem dostal na obědy. Těch pár dní o hladu stálo za to.

ALASDAIR ROBERTS A FREDRIK RASTEN – Punctum

Tahle hudba je vlastně přesně pro mě. Alasdair Roberts je týpek, co momentálně působí v CURRENT 93 a za svůj život si prošel spoustou různých country-ish, folkových a drone kapel. S o pár let mladším Fredrikem Rastenem, který dělal vždycky spíš víc experimentální věci, spolu hrajou – stejně jako Shovel Dance Collective – dronové aranže lidových britských skladeb. Oproti nim jdou ale v repetitivnosti ještě dál. Naprostej hoďku trvající šamanismus a Tomáš Niesner jako support?! No ty vole!

LA PROSPERITÉ – Sun Wu Kung

Emo je pro mě těžce důležité. Ať už jde o francouzské nebo německé věci, žádný jiný žánr víc neovlivnil to, jak přemýšlím nad věcmi, životem, vztahy a politikou. Bohužel jsem ale z generace, která koncerty všech těchhle možných výborných kapel, které mi toho tolik předaly, promeškala. Proto mi vystoupení La Prosperité vehnalo slzy do očí. Bylo to brutálně upřímné, drsné, teď a tady… wow.

Fimový TOP:

Zvolit si jenom jeden filmový top je dost těžké, napadá mě hrozně moc věcí – ať už za mě nejdůležitější dokument poslední doby Louis Theroux: The Settlers, nebo třeba Letní škola, 2001. Když se ale hluboce zamyslím, film, co na mě zanechal největší impact, byla hororová sága Weapons, která si mě získala jedním z nejlepších storytellingů, co jsem za poslední dobu v žánru viděl. Je to násilné, ale všechno ve zdravém slova smyslu, všeho je tak akorát a přitom to buduje naprosto výtečnou atmosféru. Zároveň asi nejvíc uspokojující smrt záporáka ve filmu vůbec – a jedna z nejvtipnějších závěrečných scén vůbec. Vřele doporučuju, jestli se vám líbil poslední Creggerův film Barbarian, nebo jste fandové hororů Jordana Peela.

František Březina (Magick Disk Musick, Sklizeň (BCTV), Vinyl Disk Musick, Telepatie, Doba Jeho)

TOP 5 pro rok 2025:

1. TESTAMENT – Para Bellum
2. CORONER – Dissonance Theory
3. INNOXIA CORPORA – Králi zmaru
4. B4 – Mazut
5. MASTER'S HAMMER – Maldorör Disco

Pod pomyslnou čarou, ale ve skutečnosti mým albem roku je MDM titul TRNY & ŽILETKY – Je nutné zabít beránka. Pochopitelně.

Koncertní TOP 3 pro rok 2025:

1. KING DIAMOND – 08|06|2025 @ PLZEŇ – důkaz: YouTube
2. KREATOR – 07|06|2025 @ PLZEŇ – důkaz: YouTube
3. CARCASS – 28|06|2025 @ SPÁLENÉ POŘÍČÍ

Pod pomyslnou čarou je kompletní 15. a poslední ročník Magick Musick 2025 konaný 20.–21. 6. (POSTEA – ARAN SATAN – LYSSA – DELEO OMNE – ENTRAPPED – SELFEXILE – ASMODEUS – MORTIFILIA – BRÜNNER TODESMARSCH).

Filmový nebo seriálový top/doporučení z roku 2025?:

Tady jsem se zasekl nejvíc, protože filmy a seriály beru jen jako úplný okraj a nemám už žádnou kapacitu dlouhodobě si pamatovat názvy, tudíž jsem většinu musel zpětně dohledávat, ale alespoň jsem tuhle oblast sobě nějak utřídil.

Filmy 2025:

1. Jedna bitva za druhou
2. Frankenstein
3. Sny o vlacích
4. Hříšníci
5. V zajetí démonů 4: Poslední rituály

Seriály 2025:

1. Kdysi dávno v Americe
2. Adolescent
3. Vraždy v Åre

Hudební filmy 2025:

1. Světec z pekla (triple DVD box)
2. Depeche Mode: M

…a anarchopunkový bonus, který bych tu jinak nemohl zmínit, protože vyšel v roce 2023 a viděl jsem jej v kině na konci roku 2024. Nicméně kategorie must see!

3. Crass: The Sound of Free Speech

René „Regzo“ Link (MY O VLKOCH)

Veľmi zaujímavá úloha – retrospektívne sa obzrieť za minulým rokom a vybrať to najlepšie. Mimo vlastných koncertov som navštívil akcie žánrovo od metalu a jeho odnoží, cez undergroundový rap až po komerčnú hudbu. Zoznamy budú bez poradia.

Jaký je tvůj hudební TOP 5 pro rok 2025?

NOVELISTS – Coda

Prvý album, ktorý odspievala nová speváčka Camille. Metalcore s progresívnym okorenením, jemné linky dofarbované harsh vokálom. 10 songov vkusne doplnených elektronickými samplami na každodenné počúvanie. Živé podanie v Bratislave mi spôsobilo kývanie hlavou, lebo netancujem.

WHITECHAPEL – Hymns in Dissonance

Návrat kapely ku koreňom – nasratý, ťažký old school deathcore s démonickými témami. 43 minút búšiacich bez možnosti vydýchnutia. Oproti pomalšiemu a melodickejšiemu The Valley príjemná zmena, vhodná na dvíhanie železa.

MISS MAY I – Pray For Silence

Singel ma vrátil 15 rokov naspäť do času, keď som Miss May I objavil. Prvý týždeň po vydaní mi hral aspoň raz denne.

ZUZANA MIKULCOVÁ + BENE – Duša

Singel je koprodukcia speváčky Zuzany Mikulcovej a rapera Beneho (Modré Hory). Nosná linka je hypersenzitivita prelínaná životom oboch – dušou bicykla cyklistického projektu CykLOVE Zuzany a Beneho láskou ku káve.

BLACK LIGHT – As the Ember Dies

Kamoši z Black Light ukuchtili dospelý album. Ostali verní thrashu, poňali ho svojským spôsobom – žiadna 4×4 odrhovačka, 11 skladieb bez opakujúceho sa vzorca.

Jaký je tvůj koncertní TOP 3 pro rok 2025?

Collosseum – Košice – DARK FUNERAL, FLESHGOD APOCALYPSE, EX DEO, KAMI NO IKARI

Akcia v domácom Collosseu, na ktorú som sa chystal kvôli Fleshgod Apocalypse. Klub bol solídne naplnený od prvej kapely. Francúzi Kami No Ikari odpálili večer prísnym melodickým deathcorom. Moje srdce zaplesalo pri ťažkých breakdownoch a orchestrálnych pasážach. Kanadskí Ex Deo priniesli do Collossea príbehy starovekého Ríma, podporené technickým strojom – James Payne za bicími. Za tónov Mozartovej Malej nočnej hudby sa na pódium začala pripravovať moja srdcovka. Fleshgod priniesli show prepracovanú do posledného detailu. Svetelné efekty dotvárali dramatickú atmosféru k opernému spevu Veronicy. Eugenovo chirurgicky presné hranie mi vytočilo fúzy. Celý koncert som sa vznášal od šťastia. Záver večera ma úprimne prekvapil, lebo Dark Funeral som dovtedy nepočul, ale švédsky chlad ma zmrazil do morku kostí.

Tabačka, Fabrik Space – Košice – TEMNÝ RUDO + RNZ + zzsleep

Melancholický večer, kde sa prelínala mizantropia a temné beaty. Prešovský zzsleep ma veľmi neoslovil, beaty mi prišli príliš jednoduché oproti zvyšku večera. Na mesto si sadla hmla a RNZ zapálil klub svojim „Pyčo, som späť“. Klub nasával spoveď z najtemnejších kútov hlavy do ťažkých beatov, vydupávajúcich vedomie z tela. Srdcovka, ktorá mi pomohla preklenúť veľa zlého (2 800 minút za minulý rok, album Gehena sa nevošiel do TOP 5).

Collosseum – Košice – TERROR, DEATH BEFORE DISHONOR, RISK IT, LAST HOPE

Nakladačka amerického hardcore ma zadupala do podlahy podniku od prvej kapely po poslednú. Špeciálne zahrial pri srdiečku príhovor Scotta Vogela z Terroru o vzájomnej podpore na lokálnej hudobnej scéne. Hudba nie je súťaž o to, kto bude najlepší – hudba má spájať.

Jaký je tvůj filmový/seriálový top z roku 2025?

Brutalista

Vďaka Večeru najlepších filmov a seriálov s Petrom Konečným som si zapísal do zoznamu filmov, ktoré chcem vidieť, Brutalistu. Prvotné informácie o „must see“ filme, ktorý mal našliapnuté na filmovú udalosť roka, sa potvrdili. 215 minút dlhý film s prestávkou uprostred ma prilepil k sedačke v kine. Film sleduje život architekta Lászla Tótha od roku 1947. Po prvotnej eufórii z emigrácie do Ameriky prichádza krutá realita budovania amerického sna v chudobe. Jeho štetcom sú betón a čisté línie, ktoré prežili vojnu. Bohatý priemyselník je očarený renovovanou pracovňou a najme Lászla na postavenie veľkého inštitútu pre miestnych. Vnútorný boj s démonmi utápa v práci na betónovom monštre pre mamonárskeho mecenáša.