Druhé díly k velmi úspěšným animákům v poslední době moc nezářily. Dvojka V hlavě byla solidním pokračováním, ale přišla o ten "wow" efekt, a pokračování Odvážné Vaiany bylo o level slabší než první díl. Kasovním trhákem posledních týdnů se v kinech stal druhý díl Zootropolis, který nám Walt Disney Studios naservírovaly po dlouhých devíti letech čekání. Jednička vynikala hlavně velmi kreativním světem, ve kterém se do osobností zvířat, žijících v jednom městě, promítaly jejich zvířecí vlastnosti. Osobně ji řadím k tomu nejzdařilejšímu, co za poslední dekádu v animovaných filmech vzniklo. Mělo to skvělé tempo, spoustu vtípků jak pro děti, tak pro dospělé, dobrou chemii mezi hlavní dvojicí postav, skvělou hudbu a moc hezkou animaci.

Děj pokračování se odehrává vlastně hned vzápětí, co skončila jednička. Hlavní dvojice Judy Hopkavá a její parťák lišák Nick se pouští do dalšího případu, ale tentokrát to skončí fiaskem. Jejich akce, kdy začnou v rámci svého vyšetřování jednat na vlastní pěst, se rychle láme v katastrofu, a příběh dostává poměrně zběsilé tempo. Ačkoliv samotný kriminální příběh není nic objevného, snaží se neustále překvapovat a postupně odhalovat, co se v Zootropolis vlastně děje. Celkem přirozeným způsobem sem tvůrci přinášejí téma mezidruhového rasismu, rodinných traumat i nějakého druhového vyloučení. V Zootropolis totiž nesmí žít hadi – a možná jste postřehli, že had je jednou z hlavních postav dvojky.

Zas a znovu se musím rozplývat nad nápady animátorů a vlastně i nad způsobem animace jako takové. Jde o detailní práci, ve které je hodně cítit, že si tvůrci dali záležet na charakteristice každého zvířecího druhu. Všechno tu sedí dokonale – od hadích šupin, srsti, až po chování jednotlivých druhů. To mi vlastně přijde na Zootropolis nejzábavnější a vždy je tu ukryto nesčetně referencí. Například to, že hlavní hrdina Nick vypadá jako Robin Hood ze sedmdesátkového animáku. Velmi cením citelnou snahu pracovat s velikostí zvířat a proporčně se co nejméně vzdálit od toho, jaké jsou rozdíly jednotlivých druhů ve skutečnosti. To s sebou nese také spoustu humoru. Drobnosti, jako je například to, že v originále jednotlivá zvířata mluví s akcentem své země, si také všimnete.

Ohledně dabingu se Zootropolis také vyblbla. Najdete tu opravdové hvězdy, žádné umělce z druhé ligy – například Idrise Elbu nebo Dannyho Treja. Hlavní hudební postavu Gazely si opět střihla Shakira, která i nazpívala titulní píseň. Výrazně se sem propisuje i to, že film vznikal tak, že se nejdříve vytvořil zvuk – tedy herci namluvili svoje party – a pak následně animace.

Velmi zábavnou složkou jsou "easter eggy" na nějaké další filmy, ať už jde o Osvícení od Kubricka, seriál Breaking Bad, Mlčení jehňátek nebo na skvělý animák Ratatouille. Vedle toho tu jsou drobná firemní pomrknutí – Uber se tu jmenuje Zuber – nebo popkulturní fenomény jako je nevadský festival Burning Man. Všechny tyto na první pohled detaily tu zmiňuji hlavně proto, že mě neuvěřitelně bavily. Další věcí je to, že jsou filmem prošity velmi zhusta.

Kolem zvířecího města, kde spolu masožravci i býložravci žijí v míru, bych sice měl pár otázek, protože to vypadá, že pokud tygr sežere gazelu, je to zločin, ale ryby se tu baštit mohou. To samé se týká hmyzu, ale to možná přemýšlím až příliš nahlas.

Opravdu hodně mě tu baví hudba, která je stejně nápaditá jako obraz. A není se čemu divit – Michael Giacchino je univerzálně talentovaný člověk. Vedle posledního Batmana a Spidermanů stojí například za animovaným megahitem Coco.

Obecně vzato jde o obrovský úspěch. Pokračování Zootropolis si hned první víkend připsalo částku 556 milionů dolarů a jedná se tak o nejúspěšnější animovanou premiéru historie. Celý projekt se zaplatil ve dvou dnech. Obecně jde o film, který v úspěšnosti první nasazený víkend přeskočili jen čtyři další blockbustery, mezi nimi například poslední Avengers.

Po všech stránkách jde o poctivě udělaný animák pro celou rodinu. Příběh nenudí, je tu nějaké to poselství ohledně přijetí odlišností, rasismu a s tím souvisejících systémových křivd, případně práce s předsudky. Největší slabinou je asi kriminální zápletka, která je jen lehce nadprůměrná. Jde o důstojné pokračování, které kreativně rozvíjí svět a jde v něm více do hloubky. Tvůrci se nespokojili s tím jen oprášit a lehce variovat jedničku. Chtějí vám ze světa ukázat maximum možného – a to se povedlo. Těším se na trojku.