Udělat drobnou odbočku, která lehce prokreslí charaktery zlodějské supiny Potkanů, ke kterým byste tak získali nějaký vztah, jenž následně zúročí čtvrtá série Zaklínače, byl na první pohled dobrý nápad. Zakomponování zaklínače Brehena, kterého můžeme znát z příběhu o Strize z knihy Bouřková Sezóna, byl vlastně také celkem dobrý nápad. A představit tu postavu, kterou chtějí tvůrci více vybudovat pro finále, vlastně také dává smysl. Pak je tu pár věcí, které smysl nedávají. Například dát tento obrys projektu nezkušenému týmu, který k předloze nemá žádný vztah.

Už jen to, že celý film začíná, pro neznalce originálu, spoilerem je hodně zvláštní. Tvůrci nechávají Leo Bonharta vyprávět příběh, který by ani neměl znát. Už tedy ten úvodní koncept toho, jak je celé vyprávění rámováno a pojato, mi nedává smysl.

Naopak celkem chápu, že studio z původně plánované minisérie nakonec udělalo film, který má jen osmdesát minut. Asi si ani nedokážeme představit, jak řídká mizérie to před tím byla. A mě to opravdu trhá srdce. Zaklínač mohl být další Hrou o trůny. Svět se silným „lórem“, ve kterém se mohlo odvyprávět mnoho skvělých příběhů. Potkani k tomu možná na začátku v základním konceptu měli nakročeno. Následně ale uklouzli a vyváleli se v laciné netflixovské kejdě, jejíž filmařské i produkční kvality lze srovnávat s devadesátkovými televizními fantasy, jakými byli Xena nebo Herkules. Že přeháním? Fakt ne.

Šetřilo se, kde se dá. Kostýmy i masky jsou o několik levelů horší než v poslední řadě Zaklínače. Vědma Orla s lenonkami vypadá jako postava, která by se spíše hodila do pohádky typu Řachanda. Bert Brigden, jeden z hlavních záporáků, má zas hrozně podivně udělanou rudou skvrnu na obličeji, je tu člověk s maskou dopplera u které si nejsem jist, jestli má být v rámci filmu poznatelné, že to není doppler. Pak je tu Zaklínač, kterému ani nesehnali žluté čočky, což nechápu, protože šarlatánka Orla má alespoň jednu.

Příběh je naprosto triviální a některé věci, které by v něm měly být překvapením, odhalíte hned na první dobrou. K žádnému ze skupiny Potkanů jsem si díky tomu nevytvořil nějaký hlubší vztah. Jediné, co tak mohu brát na „milost“, je Leo Bonhart, který si tu opět všechny scény krade pro sebe. Jeho dominance je o to větší, že tady není žádný jiný výrazný herec a žádný jiný dobře napsaný a vyprofilovaný charakter. Dolph Lundgren se sice snaží, ale co si budeme povídat. On byl po herecké stránce vždycky dřevo.

Potkani: Příběh ze světa Zaklínače měl být zajímavým rozšířením univerza, které by prohloubilo charaktery a připravilo půdu pro další dějové linie. Bohužel se z ambiciózního konceptu stala laciná podívaná s mizernou produkční kvalitou, slabým scénářem a nulovým emocionálním dopadem. Místo napínavého příběhu a silných postav dostáváme lacinou fantasy, která se k odkazu Sapkowského ani nepřiblížila. Jediným světlým bodem zůstává Leo Bonhart, ale to je zoufale málo na to, aby film obstál. Výsledek? Promarněná příležitost, která fanouškům spíše zlomí srdce.