THERMALITY jsou mladá švédská kapela, o které tu byla řeč před rokem. Aktuální album je už třetí v pořadí. Jedou tedy v módu "co rok, to nová deska". To by mohlo naznačovat tvůrčí přetlak. Pokud se takový přetlak nese na vlně vlastní invence, pak je vše v pořádku. Jenže to není úplně případ této kapely. Již na minulých počinech bylo patrno, že základy jejich hudby jsou zakořeněné v göteborgském deathu. To je dobrý základ, na kterém se dá stavět, byť je to ve Švédsku silně konkurenční prostředí, kde vyniknout již není snadné. Nicméně i přes mládí těchto muzikantů byla fošna „The Final Hours“ slušným počinem a osobně jsem byl zvědav, jak na ní dokážou navázat. Inu, navázali na předchozí desku vlastně velmi dobře a logicky, ovšem z jejich pohledu. Ušima posluchače, který tuto scénu sleduje a slyšel už velkou spoustu desek, to až to úplně radostný poslech nakonec není. Ale vezměme to popořádku.

První deska byla slušný start, druhá budování pozic, která současně naznačila potenciál třímající v této kapele. Jak to tedy vypadá s tou třetí? První skladba, „Friction“ v sobě odkaz göteborgského metalu nijak nepopírá. Výrazně melodický refrén je posilněn mohutným sborovým „óóóóóóó“. Naznačuje to snad, že se tihle Švédové poohlížejí po epickém metalu? Tato návnada však zůstane viset naprázdno a už od druhé skladby „Helix“ je patrno, že se zhlédli jinde. A pokud vám to ani v této skladbě nebude povědomé, tak naprosté odkopání a svlečení se z kůže jakékoliv přetvářky přichází se třetí položkou „Brainstorm“. Už jen ten krátký elektronický úvod je všeříkající. Sice kytaru v rukou nedrží Björn Gelotte a nezpívá Anders Fridén, ale jejich vliv je citelný. O minulém albu jsem se zmiňoval víceméně pozitivně. Hudebně jasně citovalo své vzory a dalo by se říct, že se nacházelo v myšlenkovém rozpoložení, ve kterém se slavná trojka göteborgského metalu nacházela ke konci devadesátých let. Byla tedy otázka, jakým směrem se vydají. Jeden by očekával, že budou pilovat svůj styl a instrumentální zručnost na turné a postupem času nashromáždí materiál na nové album, na kterém se budou chtít předvést ve vyzrálejší formě. Jenže THERMALITY to vzali zkratkou. Vývoj, který IN FLAMES trval nějakých deset let, stihli oni za rok. Ono je bohužel jednodušší vydat se po vyšlapané pěšině. V minulé recenzi jsem psal: „Pro příště se trochu méně vyhřívat v plamenech a více se vydat vlastním směrem.“. Jenže on nastal pravý opak. Ona původně zjevná inspirace je nyní někdy až doslovná citace. „Concept 42“ není špatná deska, nakonec se poslouchá docela dobře. Jenže je dost neoriginální a těžko očekávat, že se na severské scéně nějak zapíše. Škoda, potenciál tam byl.