Tenhle seriál není pro každého. Má hodně zvláštní animaci, hektické tempo a velmi specifický styl vyprávění. Nicméně už dlouho mě žádný podobný seriál nedokázal rozesmát tak, jako to dokázal Život ve zkratce, nebo spíše přiléhavěji „Long Story Short“.

Jedná se o časosběrnou rodinnou komedii, která hodně čerpá ze skutečného života režiséra a scénáristy v jedné osobě – Raphaela Bob-Waksberga. Celý koncept zatím desetidílné série ve zkratkovitých úsecích mapuje život americké židovské rodiny. Zpracovává celé dekády, v nichž ukazuje události, které formují rodinné vztahy. Přitom se neustále skáče v čase. Začátek epizody je „někdy“, prostředek „jindy“ a konec zase v úplně jiném období. Vždy to má ale své opodstatnění – díky tomu můžete vidět například to, jak některá událost z dětství ovlivní vztahy lidí v dospělosti.

To, co tu funguje naprosto bravurně, je rodinná dynamika. Například hned první epizoda. Zde nejstarší syn veze představit svoji novou přítelkyni celé rodině, která se chystá na obřad Bar Mitzvah svého nejmladšího syna. To je židovská událost ve které muž nábožensky vstupuje do dospělosti. Obě situace samostatně jsou velmi napjaté, plné emocí, které mohou vyhřeznout na povrch. Spojení je ale naprosto geniální – kolotoč drobných minipříběhů, které vám dokonale zaklapnou, když se na to podíváte podruhé, protože budete lépe orientovaní ve všech vztazích.

Raphael Bob-Waksberg přivádí na svět pětičlennou rodinu, která se miluje, jen si to dává najevo trochu zvláštním způsobem. Staví jim do cesty celou řadu překážek, které musí zdolávat – a vždy je u toho spousta zábavy. Do tohoto koktejlu přidává i aktuální témata, jako je pandemie koronaviru nebo otázka židovské identity v současných Spojených státech.

Nejdříve jsem byl trochu zmatený z neustálého skákání v čase, ale velmi rychle jsem pochopil, že právě díky němu tu postavy dokáží odvyprávět své životy s naprosto výjimečnou grácií. V druhé části vám prostě každá další epizoda více a více zasazuje věci do kontextu a vy začnete všechny členy této domácnosti milovat. A hlavně začnete mít nezvladatelný hlad po jejich dalších rodinných patáliích. Bude vám záležet na tom, co se s nimi stane, a bude vás zajímat, proč jsou právě takoví, jací jsou.

Celkově je to rychlé, chytré a naprosto plné vtipů, a vlastně i nějaké rodinné melancholie a absurdnosti situací, které přináší život sám. Na tvůrci je hodně vidět, jak dobře má odpozorované rodinné dynamiky. Nedivil bych se, kdyby postavy v seriálu měly opravdu reálný předobraz v jeho nejbližším okolí. Jednotlivé charaktery mají navíc poměrně vyrovnaný prostor – z ústřední šestice nelze říci, že by některá byla „hlavnější“.

Ačkoliv jde o seriál, u kterého se budete skvěle bavit, jeho tempo vyžaduje fakt pozornost. Hektičnost dialogů, nechronologické vyprávění a rychlost vám nedovolí se při sledování věnovat něčemu dalšímu. Když tomu ale pozornost dáte, odmění vás. Jsou to krátké příběhy s dlouhým chuťovým ocasem.