Poslední dva měsíce zaútočily na naše kina dva filmy úzce spjaté se současnou japonskou manga a anime vlnou. Tím prvním byl Demon Slayer: Kimetsu no Yaiba Infinity Castle a tím druhým Chainsaw Man – Film: Reze Arc. Oba dva projekty dostávají naprosto skvělá hodnocení na csfd, kdy čísla verdiktů atakují hranici magických devadesáti procent. Jako fanoušek komiksové i televizní verze Chainsaw Mana jsem si nemohl film nechat ujít. A hned na počátku musím konstatovat, že i jako fanoušek naprosto nechápu tak vysoká hodnocení.

Dnes ráno jsem se vrátil z Tokia, takže návštěva kina s titulem, kterým byla vytapetovaná všechna japonská multikina, mi přišla jako velmi dobrý nápad ke ztlumení kulturního šoku. Doma jsem si ještě prolistoval komiks a připomenul děj z první řady seriálu z roku 2022. Všechny karty tedy hrály pro to, abych odcházel z kinosálu naprosto spokojen.

Tak trochu jsem očekával, že režisér Tacuja Jošihara, který byl spolupodepsán už pod seriálem, přijde s něčím, co bude mít alespoň trochu nějakou přidanou hodnotu pro velké plátno. Ať už zvukově nebo graficky. To se bohužel nestalo. A nestalo se ani to, že by byl příběh podobně překvapující a fascinující jako u první řady seriálu. Film navíc dost počítá s tím, že prostředí a charaktery znáte a moc se nesoustředí na vysvětlování světa nebo nějaké zevrubnější představení postav. Nezasvěcení se tak budou chytat jen zčásti a mnoho detailů jim unikne. CHAINSAW MAN - FILM: REZE ARC je prostě jen pokračováním seriálu. Dalších pár epizod, které tvoří nějaký ucelenější, i když ne zcela uzavřený blok. A ačkoliv se změnil produkční tým a je znát, že si tvůrci dali po grafické stránce trochu více záležet, na velké plátno to stále nestačí. Film stál v přepočtu něco málo přes 4 miliony dolarů a je to bohužel trochu vidět. Je na první pohled o něco hezčí než televizní seriál, ale v bojových scénách příliš moc hektický a chaotický. Prostě to nestačí.

Děj se soustředí na hlavního hrdinu Denjiho - šestnáctiletého kluka, který žil po většinu života v ústraní a díky tomu má výrazně nevyvinuté jakékoliv sociální skills. Holky vnímá silně lascivně, povětšinou jako sexuální objekty, a ve většině vztahů si počíná hodně neobratným způsobem. Nicméně to o něm víme už od první série seriálu a film se ho v tomto ohledu snaží lehce prohloubit a vytyčit mu cestu, v níž začíná více přemýšlet o tom, jaký život do nynějška žil, případně co od života chce v budoucnu. Tyto motivy zkoumá skrze Reze. Holku, kterou potká a začne se s ní sbližovat. Začíná tak hořkosladká romance, která je už od první chvíle něčím podezřelá.

Denjiho prací je stále zabíjení démonů ve speciální složce japonské policie. Mění se to, že jeho parťačka Power je od něj odtržena a on dostává do tandemu nového kolegu. Ten je tu spíše do počtu; s jeho postavou se příliš nepracuje a z velké míry se využívá hlavně jeho schopnosti přeměnit se ve žraloka, což v některých scénách působí dost bizarně i v rámci mantinelů tak ujetého a šíleného světa, jako je tento. Jestliže první část filmu je spíše onou romancí, tak ta druhá se zvrhává do akčního cirkusu, který se snaží po všech stránkách působit velkolepěji.

Celkově je tu méně nadhledu a více vážnějších témat. Vyprávění do značné míry hodně potlačuje všechny ostatní postavy. Ty se v ději objevují a občas dokonce zasáhnou do příběhu celkem významným způsobem. Jedná se ale o jednotky minut času, ve kterých není prostor na jakékoliv hlubší rozvedení jejich charakterů.

Už v rámci seriálu jsem chválil hudbu od Kensuke Ušia a to mohu opět jen podtrhnout. Kensuke pracuje skvěle jak s jednoduchými minimalistickými klavírními motivy, tak se spojením noiseindustriálu a metalu. Vše skvěle zapadá do scén a podtrhuje jejich vyznění.

Sečteno podtrženo, Pokud jste nečetli mangu nebo neviděli seriál, budete asi lehce ztraceni. A přijde mi, že já jsem jeden z mála fanoušků Chainsaw Mana, který z filmu díky výše zmíněnému nehýří superlativy a nadšením. Je to fajn delší epizoda, která však rozhodně není něčím, co by mělo v rámci kina nějakou výraznou přidanou hodnotu.