Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když se sejde stará parta, většinou to znamená vzpomínání na staré dobré časy, v nichž byl svět o tolik lepší, než je dnes (a on byl, nebo ne, co říkáte?). Když se sejde stará parta muzikantů, znamená to totéž v bledě modrém, jen k tomu vzpomínání si také s patřičným gustem zahrají. No, a když se sejde stará parta z ACCEPT, vznikne z toho ještě navíc nahrávka, za kterou se nemusí vůbec stydět a klidně jí i vydat jako řádné studiové album.
Je jasné, že trojice Udo Dirkschneider, Peter Baltes a Stefan Kaufmann, oscilující aktuálně tu více a tu méně okolo sedmdesáti let věku, má acceptovský heavy metal nejen v krvi, ale i v DNA. A jelikož má také stále výraznou chuť tvořit, nemohlo to po posledním řadovém albu kapely prvně jmenovaného zpěváka U.D.O. „Touchdown“ (2023) a úspěšných „covidových“ singlech projektu DIRKSCHNEIDER & THE OLD GANG, shrnutých na EP „Arise“ (2021), dopadnout jinak.
Úder na solingenskou strunu je na debutu „Babylon“ vlastně tak razantní, že by album klidně mohlo vyjít pod hlavičkou právě zmíněných U.D.O. Své vlastní kořeny zkrátka nezapřeš ani omylem. A jestli se má nahrávka alespoň něčím velmi malým odlišovat od tradiční produkce zmiňovaného tria, pak snad jedině tím, že se na něm podílí i ženský element, totiž zpěvačka Manuela Bibert. Krom toho vlastně ještě také docela připomíná pět let staré album „We Are One“, které tehdy dirkschneiderovci stvořili s německým vojenským orchestrem Musikkorps der Bundeswehr, a které bylo podobně občas také trochu méně urputné a občas více vsázelo na melodii. Nenechte se však zmýlit – ve většině alba (namátkou snad ty nejzvučnější kusy typu „It Takes Two To Tango“, „Hellbreaker“, „Metal Sons“, „Batter The Power“ nebo zamyšlené balady „Blindfolded“) prostě posloucháte U.D.O. (nebo vlastně i ACCEPT, vyberte si), ať si to chcete připustit nebo ne, a co je ještě důležitější, tentokráte znovu a pro jednou v poměrně solidní formě.
Když se totiž sejde stará parta z ACCEPT, může se velmi lehce stát, že z toho vznikne nahrávka, za kterou se nemusí vůbec stydět, přesně jako v případě „Babylon“.
1. It Takes Two To Tango
[video] 2. Babylon
[video] 3. Hellbreaker
[video] 4. Time To Listen
[video] 5. Strangers In Paradise
[video] 6. Dead Man's Hand
7. The Law Of A Madman
8. Metal Sons
9. Propaganda
10. Blindfold
11. Batter The Power
12. Beyond The End Of Time
Diskografie
Babylon (2025) Arising (EP) (2021)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 3. října 2025 Vydavatel: Reigning Phoenix Music Stopáž: 61:09
Původně jsem chtěl nové MASTER´S HAMMER, jakkoliv jsou nakonec chytlaví, zpochybnit s tím, že by bývalo lepší vydat je jako AIRBRUSHER. Jenže pak jsem si AIRBRUSHER pustil znovu a... počkat? Takže nakonec podepisuji bez ohledu na to, až jak František.
Rottingchristos šéfopulos albumos čerstvos! Opäť nezávislý počin, voľne k šíreniu. Hutná polhodinka neprináša nič nové, spočiatku sa recykluje, neskôr prídu rytmy a nálady, vďaka ktorým to neznie len ako odpad z RCH. Príjemná vec k zimnému slnovratu!
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Jsem teprve na začátku a zatím velká spokojenost, i když to může působit jen jako variace na původní téma. Atmosféra skvělá, plus cením odvahu tvůrců – už po prvním díle víte že neblafují a dokáží překvapovat.
Evidentně rozděluje posluchače na ty, jež tvorbu znají a očekávali něco jiného, a na ty, kteří jejich kouzlo objevují až v poslední době a u kterých album slaví úspěch. Osobně se řadím k nováčkům, kteří si mohou jejich tvorbu užít bez předsudků.
Hezky masitý a neslazený post BM drsný jako Atlantik dorážející na skaliska Irska, odkud pochází kapelník Callan Hoy. Perfektní souhra energických kytar, dynamické rytmické sekce a hezky fyzické produkce. Svižně letících 35 minut hrubě evokativní muziky.
Možno sa k tomuto 2CD doplnku dosky „Wild God“ (2004) budem vracať častejšie než k nej samotnej: veď je tu 8 z 10 skladieb zo štúdiovky, obohatených o injekciu živej energie, ktorou sú koncerty BAD SEEDS povestné. Chýba len obvykle obligátna „Mercy Seat“.