Když se sejde stará parta, většinou to znamená vzpomínání na staré dobré časy, v nichž byl svět o tolik lepší, než je dnes (a on byl, nebo ne, co říkáte?). Když se sejde stará parta muzikantů, znamená to totéž v bledě modrém, jen k tomu vzpomínání si také s patřičným gustem zahrají. No, a když se sejde stará parta z ACCEPT, vznikne z toho ještě navíc nahrávka, za kterou se nemusí vůbec stydět a klidně jí i vydat jako řádné studiové album.

Je jasné, že trojice Udo Dirkschneider, Peter Baltes a Stefan Kaufmann, oscilující aktuálně tu více a tu méně okolo sedmdesáti let věku, má acceptovský heavy metal nejen v krvi, ale i v DNA. A jelikož má také stále výraznou chuť tvořit, nemohlo to po posledním řadovém albu kapely prvně jmenovaného zpěváka U.D.O. „Touchdown“ (2023) a úspěšných „covidových“ singlech projektu DIRKSCHNEIDER & THE OLD GANG, shrnutých na EP „Arise“ (2021), dopadnout jinak.

Úder na solingenskou strunu je na debutu „Babylon“ vlastně tak razantní, že by album klidně mohlo vyjít pod hlavičkou právě zmíněných U.D.O. Své vlastní kořeny zkrátka nezapřeš ani omylem. A jestli se má nahrávka alespoň něčím velmi malým odlišovat od tradiční produkce zmiňovaného tria, pak snad jedině tím, že se na něm podílí i ženský element, totiž zpěvačka Manuela Bibert. Krom toho vlastně ještě také docela připomíná pět let staré album „We Are One“, které tehdy dirkschneiderovci stvořili s německým vojenským orchestrem Musikkorps der Bundeswehr, a které bylo podobně občas také trochu méně urputné a občas více vsázelo na melodii. Nenechte se však zmýlit – ve většině alba (namátkou snad ty nejzvučnější kusy typu „It Takes Two To Tango“, „Hellbreaker“, „Metal Sons“, „Batter The Power“ nebo zamyšlené balady „Blindfolded“) prostě posloucháte U.D.O. (nebo vlastně i ACCEPT, vyberte si), ať si to chcete připustit nebo ne, a co je ještě důležitější, tentokráte znovu a pro jednou v poměrně solidní formě.

Když se totiž sejde stará parta z ACCEPT, může se velmi lehce stát, že z toho vznikne nahrávka, za kterou se nemusí vůbec stydět, přesně jako v případě „Babylon“.