Belgičané PSYCHONAUT jsou součástí zajímavé hudební scény, kterou jsem popsal v článku "HIPPOTRAKTOR - Rozhodně žádné agro". A byť zde na sebe možná strhávají pozornost personálně propojení a stylově přímočařejší HIPPOTRAKTOR, jsou to právě PSYCHONAUT, kolem kterých se vše točí a jejichž producent Chiaran Verheyden (jinak i kytarista HIPPOTRAKTOR) je pomyslným pilířem scény, díky kterému i tvorba PSYCHONAUT šplhá do výšin. Sevřenost dané komunity pak dokresluje i fakt, že obal alba "World Maker" stvořit přítel skupiny Sam Coussens ze sludgedoomových POTHAMUS. Uf, možná trochu zašmodrchaný úvod, ale nevím jak to popsat výstižněji. Každopádně třetí album PSYCHONAUT se ukazuje jako počin, kterým se Belgičané hlásí o své místo v první lize post metalu. Tahle jejich deska totiž roztáhla své světotvorné výhonky do rozměrů nebývale širokých a z dřívější stylové definice vytrysklo cosi nadžánrově bohatého a barevného. Post metal zůstal, ani psychedelie se neztratila, ba naopak, tento aspekt ještě posílil a chvějivě se tetelící postupy převládají nad vstřícněji se tvářící metalovou a melodickou složkou. Velká část materiálu se navíc zahalila do zajímavého paradoxu, kdy zdánlivě melancholicky se tvářící pasáže nesou současně zneklidňující a do značné míry temný podtón. Viz třeba chvějivé intermezzo "Origins", plné rytmických zvratů a progresivně divokých kytarových linek. Přesto je to skladba nesoucí dusivou atmosféru i psychedelickou roztěkanost, což vrcholí v divoké extázi, která nemá daleko do bláznivých mathcore kreací.

Ale pojďme hezky od začátku. Trio hudebníků složené z kytaristy a zpěváka Stefana de Graefa, basáka a zpěváka Thomase Michielse a bubeníka Harma Peterse tvořilo své třetí album během období, které bylo pro skupinu plné osobních událostí. Narození De Graefova syna střídaly vážné nemoci v rodinách hudebníků a tak vznik materiálu jistě poznamenaly i tyto emotivní prvky. Na albu jsou ostatně právě nálady tím základním elementem, samozřejmě společně s bravurně složenou a odprezentovanou hudbou, která je plná moderní progrese. Ta se ale podřizuje právě náladám a podpírá jednotlivé skladby. Důležitým prvkem je i fakt, že skupina netlačí své instrumentální schopnosti do popředí a využívá je účelně k vrstvení motivů, ale také je nechává rozplynout do vzdušných aranží bez zbytečných exhibicí. Tyto polohy prezentuje hned úvodní skladba "World Maker", která spolu se závěrečnou "Endless Erosion" rámuje album klidnější melancholií, tvoří emotivní vstup do hudebního děje a na konci zase uvolněný výstup. Skupina jako by si posluchače připravovala a naznačovala, kam bude směřovat. Nicméně hned druhá skladba "Endless Currents" ukazuje, že se rozhodně nepropadneme do unylých nebo jednotvárných kulis. Rozjedou se zde hravé rytmy a progresivně kudrnatá rytmika postrkuje vpřed až do agresivního vyvrcholení. Ostře až djentově razantní kytara v závěru je burcující a kromě energické útočnosti nese i nervózní podtón.

Třetí skladba "You Are the Sky..." a vlastně i pátá "And You Came With Searing Light" trochu připomene Francouze GOJIRA jednak zajímavě stavěnými repetitivními riffy, tak do agresivních poloh se vydávajícím vokálem. A pokud budu pokračovat v přirovnáních, rozechvěle štěbetající postupy v "And You Came With Searing Light" mi připomněly i Australany ALCHEMIST a jejich originálně znějící album "Organasm". Jako bych tam prostě slyšel i ty vlivy world music. Čtvrtý kousek "...Everything Else is Just the Weather" je psychedelicky rozvláčný a nebál bych se zde použít i jméno PINK FLOYD. Přestože jsou PSYCHONAUT ve svém projevu veskrze moderní, evidentně se neotáčí zády ani k dávné minulosti a tak se v jejich hudbě najdou i podobné inspirace. Jen se nedočkáme tak silné melodické výraznosti, kterou oplývalo vrcholné období zmíněných PINK FLOYD, spíše se zde topíme v hůře uchopitelných psychedelických polohách. Což dokladuje i většina skladby "Origins", která je pomyslným středem s hezky rostoucí a gradující strukturou.

Tím jsme se přehoupli do druhé půlky alba, která v ničem nezaostává. Opět je plná kontrastů a dokladuje mnohotvárnost, kterou album oplývá. I ve skladbě "All In Time" se kombinují vokální polohy a ten de Graefův drsný kontrastně doplňuje převažující melodický zpěv. I díky tomu, že se o vokály de Graef a Michiels podělují, je tato složka alba pestrá, a to je tu ještě hostující ženský hlas, ale k tomu se ještě dostanu. Další skladba "Stargazer" je prý inspirovaná narozením syna Stefana de Graefa a obsahuje kontrasty mezi jemností a masivní silou, chvílemi až pompézní postupy nesou podobné vibrace, které známe třeba od Američanů TOOL. Ano, i tohle přirovnání mě při poslechu "World Maker" napadlo. Uvolňující mezihra "All Was Quiet" pak navozuje atmosféru pro závěrečnou "Endless Erosion". Ta přináší zklidnění a odvádí posluchače k pomyslnému východu. Tím je dokonána komplexní stylová koláž, jež může chvílemi připomínat hudební bludiště, kterým se posluchač musí prodrat. Skladby totiž nejsou prvoplánově hitové a mohlo by se zdát, že jsou trochu komplikovanější na vstřebání. Přesto pro mě nebylo složité se do desky dostat. Možná díky připravenosti z poslechu předchozích alb skupiny, ale zřejmě je to podpořeno i faktem, že ona náladově psychedelická složka je současně přirozeně plynoucí.

ČTĚTE TAKÉ

HIPPOTRAKTOR - Rozhodně žádné agro

Belgie a slušný metal je spojení, které je možno použít bez uzardění s vědomím, že snad každý fanoušek daného stylu nějakou tu dobrou belgickou partu zná. Ať už zmíníme kapely jdoucí z drsných oblastí black metalu či hardcore jako třeba AMENRA nebo OATHBREAKER, ze sludge/doom kulis vystupující POTHAMUS, chrliče svérázných alb DÉHÀ, retro stoner rockové GNOME, instrumentálně postrockové WANHEDA či neotřelé AMOUR...

HIPPOTRAKTOR - Rozhodně žádné agro

Belgie a slušný metal je spojení, které je možno použít bez uzardění s vědomím, že snad každý fanoušek daného stylu nějakou tu dobrou belgickou partu zná. Ať už zmíníme kapely jdoucí z drsných oblastí black metalu či hardcore jako třeba AMENRA nebo OATHBREAKER...

Přestože jsem psal o tom, že skupina své instrumentální výkony podřizuje náladovému vyznění skladeb, rozhodně to neznamená, že by se trio drželo příliš při zemi. Logické a vláčně přirozené pasáže dokáže rozčísnout i náročnějšími postupy, které vytváří příjemné zlomy a kontrasty. Až mrazivé jsou například psychedelické vyhrávky v závěru "Stargazer" nebo najazzlá kytara v "...Everything Else is Just the Weather". Pestrost tak nahrávce rozhodně nechybí, naopak je co do temp a formy hodně proměnlivá a variabilita vycházející z vlastního materiálu je podpořena i vstupy hostů. Tak jako se na minulém albu objevila zpěvačka Stefanie Mannaerts, ani na "World Maker" PSYCHONAUT nezapomněli okořenit svoji produkci ženským elementem. Tentokrát jím je Anthe Huybrechts, která svým hlasem doplnila hned trojici skladeb. Většinou jsou její příspěvky nenápadné, ale například v již zmíněné "Origins" silně vyniknou a spolu s dalším doplňkem v podobě indických bubínků tabla tvoří z této skladby osvěžující kousek opět odkazující až kamsi k world music. A nesmíme zapomenout ani na příspěvek producenta Chiarana Verheydena, který obohatil titulní skladbu pomocí Rhodesových varhan.

Samostatnou kapitolou je pak rytmika, která je v mnoha ohledech nosným prvkem skladeb a často i nejprogresivnější složkou. Využívání polyrytmiky a střídání metra podporuje dynamiku zvuku, který je citlivě produkčně ošetřen. Basové linky jsou rovnocenným partnerem pro kytarové řádění a vlastně i musí, aby "pouhé" trio hudebníků dokázalo vytvořit dostatečně plný sound. Ten je místy správně surový, ale současně i jemně vybalancovaný, tak aby vynikly veškeré hráčské finesy. Ale hudba Belgičanů není jen o technice a dokonalém zpracování, je především o nepopsatelném neklidu a napětí, které i ty nejdrsnější polohy nesou. To je podle mě to nejdůležitější, co v případě progresivního metalu dělí silné nahrávky od pouhé instrumentální ekvilibristiky. Za ní se PSYCHONAUT naštěstí nehoní, umí i ustoupit až do elementárně klidné formy a posluchače jen zlehka hladit přirozeně plynoucími tóny. Tohle vybalancování výrazných až dominantních postupů s přirozenou ladností je jedním z prvků, které dělají z alba "World Maker" úchvatné dílo. V mém případě jedno z nejlepších roku 2025.