Rok se s rokem přesně na den sešel a všichni příznivci, pamětníci a fanoušci tuzemské kovové legendy TÖRR mohli znovu slavit historii zcela unikátním vystoupením. Po jedinečném loňském koncertu v pražském chrámu všeho metalového KD Barikádníků, kde si pohrobek (jinak dosud stále žijících) TÖRR, kapela HENYCH 666, připomněla 33 let od vydání jedinečného alba „Institut klinické smrti“ jeho kompletním přehráním, totiž dotyční, vedeni totožnou ideou, nachystali prakticky stejně pojatý večer, tentokrát však zasvěcený debutu „Armageddon“. Kdo dočetl až sem, nemá nejspíš k právě konstatovaným faktům žádné otázky, kdo je má (a rovněž dočetl až sem, což se ovšem nedá příliš předpokládat), nechť si příslušné vzdělání doplní třeba zde.

„Armageddon“ totiž letos slaví neuvěřitelných 35 let a to zkrátka za nějakou tu vzpomínku stojí. Obzvlášť, když za jeho unikátností stojí stejná trojice muzikantů, jako za jmenovaným druhým albem, z níž jeden nás ovšem bohužel v mezičase nadobro opustil. Ano, řeč je o jedinečném umělci Danielu „Šakalovi“ Švarcovi, který smutně skonal 19. prosince 2024, tedy dva měsíce po zmíněném oslavném koncertu na „Barče“, jehož hudební génius se nesmazatelně podepsal na prvních třech albech TÖRRu.

Změna místa události mohla působit tak, že tentokráte si pořadatelé nevěří tolik, jako vloni, kdy šlo navíc o myšlenku kompletně novou a ještě nepakovanou (což však nakonec nebyl ten pravý důvod, jak jsem se později dozvěděl). I tak byl ale Lucerna Music Bar velmi slušně zaplněn, nemluvě samozřejmě o tom, že ještě o pražský kus dál to rozbalila konkurence z největších, neboť v holešovické hale vedle dalších vystoupili v ten večer i ARCH ENEMY. „Armageddon“ je nicméně v mnoha domácích kovových srdcích zapsán nesmazatelně a tak se jeho kompletní koncertní premiéře dostalo odpovídající kulisy.

Rozehřátí publika připadlo děčínským FLESHLESS, jimž se až podezřele rychle povedlo zaplnit v death metalu ostře sledované místo za bicí baterií. S novým maďarským bicmenem Cseresnyésem Balázsem jedou jako dobře namazaný šicí stroj a v malé Lucerně to bylo znát nejen ve chvílích, kdy zazněla třeba úplná novinka „Voluntary Lobotomy“. Znamenalo to tedy velmi sympatické vystoupení, plné jejich svojského mixu smrti a melodie, který vynikl o to víc, oč se jej tentokráte podařilo pěkně nazvučit.  

Vrchol večera, jak jinak, odstartovalo mrazivé intro „Chrám smrti“, bez nějž si samozřejmě „Armageddon“ již nelze představit, a jeho autor Ota Balage (NOVÁ RŮŽE, BSP) si tak zcela po právu stále připisuje i nějaké to pomyslné procentíčko z podílu na úspěchu alba. A když se vzápětí rozjel „Žal“, bylo to rovnou velmi, velmi metalově a nostalgicky intenzivní. „Role“ Šakala se totiž znovu ujal kytarista Aleš Hampl, který se v ní zjevně cítí jako ryba ve vodě, a příslušné zpěvové pasáže dává s velkým přehledem a slyšitelnou snahou o skutečně co nejvěrohodnější podání. Nebýt všech těch křížků na zádech mnoha přítomných včetně Vlasty Henycha („Všechny si vás z před těch pětatřiceti let pamatuju, tenkrát vám bylo tak šestnáct, co?“), bylo by to skutečně jako v nějakém tom jedenadevadesátém roce na koncertní šňůře TÖRR.

Nechybělo nic z hracího pořadí „Armageddonu“, včetně totálního kultu „Smlouva s peklem“, a zazněl i kompletní titulní kus, protentokráte nespláchnutý do záchodu jako na původní nahrávce. Mimochodem přesně tak, jak je tomu i na aktuální reedici alba, která nedávno vyšla u Warner Music, a kde jako bonus naleznete legendární singl „Válka s nebem“/„Armageddon“, který měl tehdá navazovat na album samotné a titulní skladbu obsahovat celou. Jenže z nějakých důvodů už pak nikdy nevyšel a spekulovalo se dokonce o tom, že se nahrávka jako taková úplně ztratila. Neztratila a tak ji tady máme, včetně skutečně unikátní verze, v níž „Armageddon“ samozřejmě zpívá právě Šakal. Dalším milým momentem v této souvislosti byly následné chvíle, kdy reedici přišel pokřtít samotný Petr Janda, který byl kdysi dávno rovněž u toho, když se věci okolo TÖRR dávaly do toho nejsprávnějšího pohybu.

Zbytek toho báječného představení s parádním zvukem obstaraly další časem prověřené kusy TÖRRu a milé drobnůstky jako „Melodie poslední“, nikde studiově nezaznamenaný Šakalův kus ještě z dob FATY MORGANY, nebo „Countess Bathory“ od VENOM, které pochopitelně nikoho z přihlížejících nemohly nechat v klidu. Hodina a půl ve společnosti toho nejlepšího z úsvitu československého metalu tím pádem utekla jako voda a zanechala po sobě slunce v metalové duši všech, kteří ten večer dorazili. Žhavé, stále ještě trochu spalující tím pozdně osmdesátkovým žárem, hřejivé a pořád nesmírně životodárné. Kéž by i další kroky a život HENYCH 666 byly přesně takové.

Setlist: Chrám smrti (intro), Žal, Vrať se ke psům, Smlouva s peklem, Samota v smrti, Král Mor, Lady Madeline, Zlej sen, Posedlá, Padlý chtíč, Válka s nebem, Armageddon, Melodie poslední, Kult ohně, Seru krev, Countess Bathory, Zakrev, Chcípni o kus dál, Předčasný pohřeb, Kladivo na čarodějnice, Made In Hell