Když nemůžete jet na Killtown Death Fest, musí holt festival přijet za vámi. Je to samozřejmě poměrně nadsazené přirovnání, ale co se hlavních hvězd týče, nepokulhává zas tak dramaticky. Pravda je taková, že jsme s kolegou Dalasem zvažovali cestu do Kodaně, nicméně nakonec z toho sešlo. Naštěstí u nás disponujeme odvážnými organizátory, jako jsou Heartnoize Promotion (kteří přivezou maximálně okrajovou exotiku z Austrálie v podobě PORTAL a IMPETUOUS RITUAL) nebo sám voják v poli Žlababa, který si vzal na triko velmi zajímavou dvojici CEREMONIAL BLOODBATH a ANTEDILUVIAN. Zejména druzí jmenovaní jsou exkluzivní záležitostí, a jelikož současně patří mezi mé oblíbence, nepřipouštěl jsem si jinou možnost, než sednout do auta a nadšeně vyrazit nahoru na kopec do Sedmičky. Nutno podotknout, že ono nadšení se mnou mnoho lidí nesdílelo. Těsně před začátkem vystoupení CEREMONIAL BLOODBATH totiž počítadlo na vstupu ukazovalo asi jen pětadvacet nešťastníků, později dorazili další, nicméně celkové číslo zcela určitě nepřesáhlo čtyři desítky. Velice skromná návštěva, nezbývá než doufat, že Žlababa si vydělal alespoň na pár piv.

Obě kapely byly z Kanady, v obou případech okupovala bicí soupravu žena a do třetice všeho dobrého, obě vystoupení byla nejsilnější ve svých samotných závěrech. Komorní večer zahajují CEREMONIAL BLOODBATH z Vancouveru. Za bicími vysedávala Anju Singh, poměrně kreativní multiinstrumentalistka, kterou už jsme letos mohli u nás jednou pozorovat, konkrétně pak ve firemním dresu GRAVE INFESTATION. Ve srovnání s touto kapelou jsou CEREMONIAL BLOODBATH přeci jen extrémnější entitou, berou si sice podobné inspirace ze špinavého, opuchlého OSDM, nicméně ten hojně očazují černým plamenem, přihazují warmetalový chaos (starší tvorba) nebo patřičně mocné death/doom přesahy. Je to sympatická kombinace, která živě vcelku funguje, zejména pak v delších a členitějších kompozicích, kde kapela působila hodně přesvědčivě. Zvuk celkem v pořádku, občas bylo nutno změnit pozici a zkusit jiné místo, ale ve středu blíže pódiu to fungovalo asi nejlépe. Za mě CEREMONIAL BLOODBATH splnili očekávání a ač doručili spíše chladnější set, nic za tu necelou hodinku neošidili.

Logo CEREMONIAL BLOODBATH je následně překryto slušivou záclonou jako vystřiženou z babiččiny kuchyně. To však nebylo vše. Samotní ANTEDILUVIAN se totiž dostavili na pódium omotáni stejným typem látky. I s odstupem dvou dnů stále nevím, co si o tom mám vlastně myslet. Už jen samotný název kapely (v překladu „předpotopní“) sám o sobě odkazuje na dávné rituály, chrastění primitivních nástrojů ve svitu ohně… prostě jsem čekal trochu jinou image. Rituální stránka (v případě ANTEDILUVIAN možná spíše deviantně-zaříkávací?) je silnou devízou kapely, škoda, že více prostoru dostala až v samotném závěru, kdy zazněla úchylná „Temple Prostitute“ a hlavně pak předlouhý epos „Under Wing Of Asael”, jasný vrchol vystoupení Kanaďanů. Na začátku setu se naopak jelo hodně ostře, ATENDILUVIAN tlačili na pilu, ale pod kůži se mi dostávali jen pomalu. Osobně jsem čekal, že mě jejich experimentálněji pojatý black/death metal naprosto nekompromisně semele hned v rámci prvních deseti vteřin, nicméně nestalo se tak, musel jsem si na to počkat až do samotného závěru, kdy se ručička na pomyslném „violencemeteru“ konečně vyšplhala na sympatičtější hodnoty. Stejně tomu bylo ve vysypaných pasážích, kde často Haasiophis a Aedh Zugna spojili síly a společně ničili obecenstvo zdvojenými vokály. V těchto chvílích jsem konečně cítil opravdovou intenzitu. Lysý Haasiophis je vůbec případ sám pro sebe, jeho vyceněné zuby jsem viděl ještě ráno po probuzení. Pokud budou v Kanadě realizovat reklamu na zubní pastu, věděl bych už teď o jistém vítězi konkurzu. Celkově to bylo v pořádku, ANTEDILUVIAN určitě nezklamali, osobně jsem však doufal, že mě svým nevyzpytatelně obhroublým a barbarským black/death metalem rozeberou do poslední součástky. Škoda, holt si budu muset počkat do neděle, kdy mě zcela jistě vykostí PORTAL a IMPETUOUS RITUAL.