Na Metalopolis se velmi slibně rozjela databáze foto-alb z koncertů, přičemž mnoho z fotek je opravdu podařených. Mnohdy si rád prohlédnu záběry z koncertů kapel, které jsem ani neslyšel. Přitom mě napadlo, že by možná nebylo od věci vyzdvihnout jiný aspekt metalové hudby a tím jsou obaly desek. Nebojte, nechystáme se o žádný historický exkurz. Nebude řeč o díle Dereka Riggse nebo Kena Kellyho. Cílem tohoto článku je vyzdvihnout některá letošní alba a upozornit na zavedené i současné umělce, z nichž mnozí zatím věhlasu nedosáhli, včetně odkazů na jejich další tvorbu. Především pak připomenout, že grafický design je důležitý aspekt umělecké tvorby spojené s vydáváním hudebních alb.

Určitě by nebylo od věci si připomenout i minulé roky. Například loni se blýsknul Niklas Sundin, který sice už u DARK TRANQUILLITY nehraje, ale stále s nimi spolupracuje. Po krásném obalu pro album „Moment“ se mu zadařilo i loni pro „Endtime Signals“ stvořil konceptuálně podobné, přesto svébytné dílo. Nebo malba Elirana Kantora pro album „Fall“ (BORKNAGAR). Ale pojďme k letošnímu roku. Nepopírám, že mám slabost pro ručně malované obrazy, což se propsalo i do mého výběru. Jsem si jist, že kdyby Jakub Schikaneder žil dnes, maloval by obaly pro doom metalové kapely. Avšak i grafika upravená či komplet zpracovaná na počítači má své kouzlo, vychází-li z dobrého nápadu.

Následující výčet není „hitparádou“ nejlepších a pořadí je čistě náhodné. Je spíš ukázka toho, co mě v posledních měsících zaujalo a o čem jsem dokázal najít nějaké další informace. Zároveň jsem se ve svém výběru snažil o stylově různá pojetí titulních ilustrací. Je sice teprve polovina roku, ale to bohatě stačí. Třeba bude někdy ještě pokračování tohoto článku.

ARCH ENEMY - Blood Dynasty

Obal „Blood Dynasty“ je v diskografii kapely poněkud specifický. Svým pojetím je zcela statický. Není tam ani náznak dynamiky, která by se u podobně rychlé hudby dala čekat. Přitom pro Alexandera Reisfara, autora obrazu, jde už o třetí spolupráci. Je to však záměrné a s názvem alba to koresponduje velmi dobře. Postavy smyšleného šlechtického rodu až po kolena stojí v krvi, zobrazují tak lidská monstra, představitele lidské zášti, krutosti, cynismu, vládnoucí elitu, která se nezdráhá ničeho pro upevnění své moci. Ani Reisfar ani Amott se nikde nevyjádřili, že by měli konkrétní předobraz či naráželi na nějakou skutečnou rodinu. O tom nakonec je výtvarné umění, nevodí za ruku, ale poskytuje volný prostor k interpretaci. Amott chtěl obal sladit s názvem alba a Reisfar mu poskytl své umělecké ztvárnění. Originální obraz je namalovaný na plátně 24 na 24 palců a Reisfar si pohrál s velkým množstvím detailů. Nepochybně si malíř pustil svou fantazii ze řetězu více, než bylo zadání od kapelníka. Vtělil do svých postav své vnitřní démony, snad inspirované hudbou, snad něčím úplně jiným. Alexander Reisfar je aktivní autor a jeho dílo lze najít na různých odkazech. Za pozornost stojí jeho aktuální ARCH ENEMY ARTS na oficiální stránce. O samotném obalu pro „Blood Dynasty“ je obsáhlý rozhovor na Behind the Cover. Mnoho svých kreseb vystavuje na svém Instagramu. A samozřejmě lze spoustu jeho děl najít na pinterest.com.

THE GREAT OLD ONES - Kadath

Dílo H. P. Lovecrafta je nekonečnou inspirací pro (nejen) metalovou hudbu. Nelze ani pominout fakt, že těch zásadních povídek je nemnoho. O to výraznější vliv však ksicht lemovaný chapadly a řada dalších mělo na popkulturu. Kdybychom měli dát do kupy alba, která se v povídkách H. P. Lovecrafta inspirovala, jen za tento rok by to asi bylo na samostatný článek. Obal alba „Kadath“ od Francouzů THE GREAT OLD ONES, kteří jsou s touto tématikou spjati dlouhodobě, ostatně na staré bohy naráží i jejich název, vznikl ze spolupráce s polským grafikem Jakubem Rebelkou, který se specializuje na kresbu komiksů. Doporučuji se podívat na stránku BOOM! Studios (komiksové vydavatelství), kde je prezentovaný nový komiks THE LAST DAY OF H.P. LOVECRAFT (vychází 17. září 2025), který právě Jakub Rebelka ilustroval. Je možno si několik listů prohlédnout. Je zřejmé, že Rebelka současně pracoval jak na komiksu, tak na obalu alba. Obal samotný má velmi dobrou promyšlenou kompozici, kdy větve stromu stáčejí pozornost směrem, kam i onen poutník hledí - k bájnému městu Kadath. Rudohnědé linie a snové obrazy po levé straně zase vrací pohled zpět. Komiksová stylizace se nezapře, ale koncept díla je podřízen účelu samostatného obrazu. Jakub Rebelka je velmi plodný autor a pro náhled jeho díla stačí zběžné hledání na Googlu. Je toho skutečně mnoho, na Concept Art World lze vidět průřez jeho dílem. Jakožto Polák samozřejmé ilustroval i Zaklínače.

THE HALO EFFECT - March of the Unheard

Tvorba Mikaela Stanneho je hodně spjata s grafikou jeho dlouholetého kolegy a přítele Niklase Sundina. Pro tyto „druhé“ IN FLAMES je ale zřejmé, že se museli graficky stylizovat jinak. Britský umělec Adrian Baxter se specializuje na kresbu různých symbolů a ornamentů, jeho obrazy jsou plné lebek, hadů, havranů a vesměs jde o ponurá díla. Na poli Dark Art je velmi uznávaný. V ornamentálním stylu pojal i obě alba THE HALO EFFECT. Mimochodem ilustroval i zatím poslední album PARADISE LOST „Obsidian“, jehož obraz je konceptuálně velmi podobné oběma obalům THE HALO EFFECT. Základ jeho práce je kresba inkoustem, textury, pozadí nebo text dodělává digitálně, ale inkoust či perokresba je jeho vášeň. Jeho další tvorbu najdete tradičně na Facebooku, Instagramu a uměleckých serverech Béhance nebo Pinterest. Vyčerpávající rozhovor o jeho práci si lze poslechnout na YouTube. Závěrem ještě poznámka pro milovníky a znalce piva. Adrian Baxter vytvářel velmi svébytné a atraktivní etikety pro anglický pivovar Northern Monk.

MISANTHROPY - The Ever-Crushing Weight of Stagnance

Zatímco MISANTHROPY se na poli technického death metalu snaží o vlastní tvář a jejich hudba je pestrou hudební kolekcí, řekněme, co jim žánr death metalu dovolí. Ostatně jejich přístup dostatečně vychválil i Noisy. Album sice vyšlo koncem loňského roku, ale to je nepodstatný detail pro tento výběr. Na rozdíl od hudební skupiny, autor obalu „The Ever-Crushing Weight of Stagnance“ Pedro Sena alias Lordigan představuje spíš mainstream na poli fantasy kresby. Portugalec Pedro Sena je aktivní něco přes deset let a většina jeho práce představuje barevné ilustrace inspirované komiksovou kresbou nebo světem (či spíš samozřejmě) dílem H. P. Lovecrafta. Z metalu spolupracoval například s KREATOR nebo AMON AMARTH. Jakožto fanoušek Warhammeru jsem si se zájmem prohlížel jeho Space Marines ilustrace, ale i dalších fantasy světů. Ač jeho křiklavě barevný styl obecně nevyhledávám, samotnému coveru alba MISANTHROPY se musí nechat jistá ponurá a depresivní atmosféra, byť základem je ona „lovecraftovská“ obluda. Jeho dílo najdete třeba na Deviantart nebo Béhance.

IMPERIAL TRIUMPHANT - Goldstar

Goldstar je příklad, kdy velmi zdařilý obraz se na finální album nevešel celý a cover je tak jen výřez. Nakolik reprezentuje hudbu je věc vkusu, při pohledu na celý obraz je však patrno, že něco tomu přeci jen chybí (celý obraz zde). Ale to je jen detail, který člověk odhalí, pokud si dá tu práci a hledá si další informace. Obal samotný je velmi zdařilý a zcela v souladu s visuální prezentací skupiny. Za onu stylizaci bychom se v Metalopolis mohli drobet ošívat či kapelu vinit z plagiátorství, ale je zřejmé, že inspirací pro oboje byl Langeho film Metropolis (csfd). Nicméně pro kapelu, respektive kapelníka Zacharho Ezrina, je hlavní inspirací New York City. Obal samotný je tematicky velmi podobný předchozímu počinu „Alphaville“, je však více dotažený. Není to jen budova s hlavou, je to obrovská robotická žena kráčející Metropolí. Teatrální formát připomínající divadelní plakát nebo spíš krabičku od cigaret, jak o tom Ezrin sám mluví v rozhovoru pro Behind the Cover. Už od zmíněného alba „Alphaville“ skupina spolupracuje s polským ilustrátorem Zbigniewem M. Bielakem. Zbigniew je původem z Krakova, je ilustrátor a architekt, ale proslavil se jako autor četných obalů metalových desek (DARK THRONE, DIMMU BORGIR, MAYHEM, VADER, CRAFT, ABSU a další). Jsou to ručně kreslená díla, přičemž preferuje kresbu, olejovou nebo akrylovou malbu. Mimo práci pro hudební průmysl pracuje jako ilustrátor encyklopedií, archeologické a architektonické literatury. Další díla od Zbigniewa najdete na Facebooku, Béhance nebo jeho oficiální stránce.

GHOST - Skeletá

Zbigniew M. Bielak podruhé. Tento rok se činil či spíš spolupracoval s kapelami, které jeho dílo povznesly spolu se svou hudbou. Vedle blackmetalových IMPERIAL TRIUMPHANT to jsou letos i Švédové GHOST. Obě kapely mají jako součást svého repertoáru jistou teatrální složku, bez které by jejich vizuální prezentace ani živá vystoupení nebyla úplná. Což je přesně ten šálek kávy, který má v oblibě kolega Marigold, takže recenze obojího si přečtěte u jeho jména. Centrem obalu „Skeletá“ je samozřejmě biskup neboli Tobias Forge. Kromě ústředního motivu je součástí oltáře a vedlejších objektů mnoho drobných detailů, což má tento obal společný s „Goldstar“ i s dalšími Bielakovými ilustracemi. Na kresbě je zajímavé spojení vícero technik kresby, černobílá perokresba v hlavních motivech a barevná malba v „oknech“. Spolupráce s GHOST je velmi bohatá i mimo oficiální díla, jak můžete vidět na Zbigniewově oficiální stránce. A nesmíme zapomenout, že jejich spolupráce je dlouhodobá záležitost. Ostatně v roce 2019 cover alba „Prequelle“ vyhrál Heavy Music Awards 2019. 

INBORN SUFFERING - Pale Grey Monochrome

Pokud hledáte fakt ujeté, fakt podivné, ale zato velmi osobité umění, projděte si dílo Francka Besançona. Jeho spolupráce s INBORN SUFFERING je jen vrchol pyramidy. Pomyslné pyramidy z lidských mrtvol, kterou mají na obalu svého alba. Franck Besançon z Bretaně se specializuje na hororovou tvorbu. Jeho ilustrace budí dojem, že jde o 3D modely. Mezi jeho další spolupráce patří i design příšer pro Silent Hill: Townfall a jiné hry. Obaly alb sice nejsou jeho specializace, nicméně „Pale Grey Monochrome“ představuje bravurní propojení zcela osobitého uměleckého propojení ilustrátora a hudební skupiny. Toto album je jeden z nejzajímavějších doommetalových počinů, které jsem tento rok slyšel a současně i tento obal považuji za jeden z těch nejzdařilejších, který navozuje atmosféru nahrávky. Sloup, monolit z lidských mrtvol, nahoře ještě žijících lidí, kteří se drápou k nebesům, ale jsou zhůry probodnuti kopím. Je to výtvarná a nakonec i hudební stylizace utrpení a beznaděje. 

RIVERS OF NIHIL - Rivers Of Nihil

Americká kapela známá svým vyspělým progresivním technickým death metalem má velmi propracované i obaly svých alb. Za těmi je původem britský umělec Dan Seagrave, který se skupinou spolupracuje už od debutového alba „The Conscious Seed of Light“. V tomto přehledu metalových obalů je Dan Seagrave celebrita či spíš zasloužilý umělec, který se kresbou převážně deathmetalových obalů zabývá již přes třicet let. V death metalu je něco jako Ken Kelly v heavy metalu. V raných devadesátých letech spolupracoval s kapelami jako PESTILENCE, SUFFOCATION, ENTOMBED a mnoha dalšími. Výčet najdete na wikipedii. Tematicky jeho díla vychází z dohody s příslušnou kapelou, ale vždy jsou velmi komplexní plná detailů a s jedinečnou atmosférou. Dan Seagrave sám sebe považuje za tradicionalistu co se kreslířské techniky týče, kdy vše začíná náčrty a kresbou resp. malbou a teprve poté se obraz vyfotí a poupraví ve Photoshopu. V jednom starším rozhovoru přiznal, že nejvíce jej ovlivnil obal SLAYER „Hell Awaits“ od Alberta Cuellara, což je právě ten druh kreslených komplexních děl, který v jeho práci vidíme dodnes.

AEONIAN SORROW - From the Shadows

„From the Shadows“ je sice jen EP a nijak v plejádě metalových obalů nevyčnívá, ale uvádím jej zde hlavně pro představení autorky obalu. Původem řecká ilustrátorka, zpěvačka a hudebnice Gogo Melone nyní žije ve finských Helsinkách. Specializuje se na digitální kresbu, fotomanipulaci a photobashing. Její práci lze spatřit na obalech některých řeckých nebo finských kapel, ze známějších jmen navázala spolupráci s WOLFHEART (singl „The Black Light“), XANDRIA (singl „You Will Never Be Our God“) nebo kapelou jejího manžela AS THE SUN FALLS. Přičemž techniku photobashingu využívá hojně (nenašel jsem český ekvivalent). Jde o prolínání vícero fotografií do jednoho realisticky vypadajícího celku. V jejím případě umístění osoby či zvířete na jiné pozadí či mezi vícero vrstvy. Dá se tak dosáhnout zajímavých obrazů, efektů i atmosféry. Příklady práce Gogo Melone najdete zde.

MACHINE HEAD – UNATØNED

Jakkoliv je obal nového alba MACHINE HEAD nevýrazný a vcelku konvenční, nelze mu upřít jistou uměleckou hodnotu. Ostatně pochází z dílny známého řeckého umělce pracujícím pod pseudonymem Seth Siro Anton, který vedle své výtvarné práce působí i v kapele SEPTICFLESH. Spolupracoval s celou řadou kapel, uveďme například PARADISE LOST, MOONSPELL, KAMELOT, NILE, SOILWORK... Dá-li se v jeho pracech najít nějaké pojítko, tak v naprosté většině jde o zobrazení postav, mnohdy jen detailu tváře, které jsou různými temnými, fantaskními či hororovými prvky upraveny a vyjadřují vesměs ponuré emoce, úzkost či šílenství. Jeho motto: „My works are distorting dream mirrors of body and soul.“ je nakonec velmi výstižné. Rozhodně jde o jednoho z nejosobitějších umělců, kteří se tvorbou metalových obalů zabývají. Nakonec posuďte sami. Jeho díla pro celou řadu alb od PARADISE LOST a MOONSPELL patří dle mého názoru k tomu nejlepšímu. Do tohoto přehledu by mohl přidat i obal alba „Amphibians“ sethovy kapely SEPTICFLESH, které vyšlo v únoru.

Ve stručnosti

YOU WIN AGAIN GRAVITY - Don't Leave Me Here, Pt. 1

Toto skutečně nevypadá jako obal metalového alba, spíš by za tím člověk mohl hádat obrázek z dětské pohádkové knížky. A to není tak úplně tip mimo. Angličan Adam Oehlers, autor díla, je ilustrátor a zabývá se především přírodními a lehce fantaskními motivy. Jeho hlavní technika je perokresba a akvarel. Použití akvarelu pro obaly metalových alb je poněkud netypické. Akvarel je málo kontrastní, přesto je to zajímavá technika, kdy se na sebe vrství postupně tmavší a tmavší odstíny. Jak už bylo naznačeno, je to především časté u ilustrovaných knih. Jeho obrazy se prodávají od tisíce dolarů výše. Mnoho jeho děl je vidět na Béhance.

EPICA - Aspiral

Název alba je odvozen od bronzového díla polského sochaře a malíře Stanisław Szukalskiho z roku 1965. Kapela tak po sérii komplikovaných, barevných a mnohdy i kýčovitých obalů vsadila na jednoduchý motiv, který symbolizuje jistou propojenost a pevnost v celku. Nepochybně tím naráželi na svou sestavu, ale ona volba jednoduchého motivu je bezesporu dobrou volbou, která má potenciál zaujmout.

HARAKIRI FOR THE SKY - Scorched Earth

Aktuální obal rakouské kapely je trochu podivná, přesto zajímavá malba. Jeden by hádal, že zvířata v popředí jsou linoryt či perokresba. Nemnoho se dá zjistit o autorovi díla jménem Bruno Gonzalez. Snad jen to, že se živí i jako tatér. Odtud tedy ten specifický rukopis.

APOCALYPSE ORCHESTRA - A Plague upon Thee

Folk/doom metaloví flagelanti na cestě morem zamořenou civilizací spějící k neodvratnému konci si jako obal své desky pochopitelně vybrali téma podobající se ilustraci ze středověké kroniky. Autorka Cezilia Hjelt Röstberg se podobně jako umělec z předchozího záznamu živí i jako tatérka.

HELLLIGHT - We, the Dead

Tento obal neuvádím pro jeho uměleckou hodnotu ani pro jméno jeho autora (Brazilec Rodrigo Bueno). Uvádím ho pro povedené uvedení do světa, který se pod ním skrývá. Co jiného umístit na tradiční doommetalovou nahrávku než suchý strom, v koruně havrany a pod stromem postavy zahalené v kápi. Je to klišé, ale to je ostatně i hudba na albu „We, the Dead“.

CRADLE OF FILTH - The Screaming Of The Valkyries

Daniho parta nemůže mít obal od nikoho normálního. Aktuální desku tak zdobí ilustrace Roberta Diaze, což je umělec, který své portfolio označuje jako umění chaosu. Jde většinou o postavy, které jsou různě rozřezány, staženy z kůže, hlavy jsou podivně rozevřeny jak z béčkového hororu, ale rukopis zručného malíře se mu určitě upřít nemůže. Pro kapelu to byla rozhodně dobrá volba.

CHANGELING - Changeling

Obal progresivně metalové kapely okolo Toma Fountainheada by mohl napovídat, že sáhli po práci nějakého klasického rytce, který své dílo už jen převedl do digitální podoby. Dojem je však vzdálen realitě. Za obalem stojí indický ilustrátor, designer a bubeník death-grindové kapely GUTSLIT Aaron Pinto alias KidSquidy. Jeho práce jsou hodně divoké, moderní, hodně barevné a především různorodé. Určitě stojí za to je prohlédnout na Béhance, Instagramu nebo Platform.

SWALLOW THE SUN - Shining

S albem „Shining“ tento přehled zakončím. Je to nenápadný, přesto ve svém symbolismu silný obraz. Důvod, proč jej dávám nakonec je, že je to fotografie a ty jsem co by obaly v tomto přehledu zcela pominul. Autorem je profesionální fotograf Tommi Anttonen. Obaly alb, které Tommi zpracovával, včetně „Shining“, jsou upravené fotografie, jinak se zabývá spíš krajinou fotografií či abstraktními díly.