Dnes společně pootevřeme vrátka do jedné velmi zajímavé stáje, která na našich stránkách zatím moc prostoru nedostala. Řeč bude o Bindrune Recordings, menším labelu z Traverse City (stát Michigan), který ve svých řadách sdružuje hned několik interesantních interpretů. Jejich společným jmenovatelem je black metal, ve většině případů pak ten přístupnější, který se rád schovává za přívlastky „post“, „atmo“ a nebo „folk“. Důvodem, proč jsem se o aktivity Bindrune Recordings začal více zajímat, jsou samozřejmě PANOPTICON, jasně největší jméno z jejich skromného katalogu. Ale členy stáje byli/jsou i jiné za zmínku stojící entity. Namátkou třeba FALLS OF RAUROS, WALDGEFLÜSTER, EAVE a nebo OBSEQUIAE. Jinými slovy, dost na to, aby nenechavý posluchač čas od času prověřil, zda se za branami této sympatické stáje náhodou neděje něco zásadního.

Zatím poslední aktivitu mají na svědomí RETURNING, dvoučlenný to projekt z amerického severozápadu (Washington). Jejich první desku „Severance“ jsem slyšel jen zběžně a pamatuji si, že ve mně zanechala dojmy z kategorie rozporuplných. Na jedné straně tu byly příjemně ostré atmo/blackové nástupy, na té druhé pak rozvleklé ambientní pasáže, které zbytečně brzdily flow jinak slušného materiálu. I tak jsem si jméno RETURNING zapamatoval a vybavil si ho soukromou visačkou „kapela s potenciálem“.  

Po dvou letech máme možnost posoudit, zda se tvůrčí dvojici slyšící na pseudonymy Thuja a Heron podařilo tento potenciál alespoň trochu rozvinout. Začátek je více než nadějný, první skladba „Sacred Decay“ se rozjíždí pomaličku, postupně ale nabírá na síle, aby po bezmála pěti minutách explodovala v emotivní atmo/post/blackový nástup, který si v ničem nezadá s recepty již zmiňovaných PANOPTICON. Tímhle nenuceně vygradovaným úvodem doručujícím na má záda tučnou vrstvu husí kůže mě RETURNING okamžitě dostali na svou stranu. Jak už je jejich zvykem, po vyostřené pasáži přichází zvolnění. Naše dvojice uklidňuje situaci a několik minut nabírá sílu na další vlnu blackového příboje. Nadšení však utlumuje druhá položka „Ancestral Shadow Portal/Endless Dance“, při které si Američané dají jedenáct minut dlouhý oddech. Nabroušené kytary vystřídá zurčení říčky, ševelení listů ve větru a také bubínky, shakery, tamburína nebo jemné vybrnkávání kytary. Meditativní rituál v lůně přírody. Třetí a poslední skladba „Offerings To The Great Circle“ je ambiciózní, skoro dvacet minut rezonující epos. Jedná se o takový průnik prvních dvou skladeb, blacková tremola se vrací do hry, ale často přecházejí v zasněné relaxační polohy nebo emotivní post-rockové pasáže. Být tahle skladba o třetinu kratší, působila by kompaktněji a mnohem více přirozeně.

„Numinous“ určitě není deska pro každý den. Podobně jako její předchůdkyně nabízí spoustu výborných momentů (opět narážím na blackmetalovou stránku věci), které však ostře kontrastují s rozlehlými a současně velmi úspornými meditativními plochami. Pokud máte rádi kapely typu PANOPTICON, WOLVES IN THE THRONE ROOM, DÄMMERFARBEN nebo BLACKBRAID, určitě RETURNING vyzkoušejte. O „native“ blackovou složku strach nemám a současně nevylučuji, že vám sedne i ta introspektivní. Za mě je však „Numinous“ poměrně schizofrenní záležitostí. Obě složky spolu příliš dobře nekoexistují, jsou na sebe roubovány poměrně násilným způsobem a ve výsledku se navzájem spíše neutralizují, než aby se efektivně doplňovaly. Pro „kapelu s potenciálem“ je to velká škoda.