Rád bych tu trochu podpořil seriál, který vznikl podle argentinského sci-fi komiksu spisovatele, geologa, scenáristy a novináře v jedné osobě – Héctora Germána Oesterhelda – sepsaného mezi lety 1957 a 1959. Autor se narodil v roce 1919 a byl zavražděn v roce 1977, kdy byl unesen argentinskou vojenskou juntou. Důvodem bylo to, že jak ve svém díle, tak v osobním životě se nevyhýbal kontroverzním politickým tématům. Jeho komiksová biografie Che Guevary byla v Argentině zakázána a ničena. Jeho nejznámějším dílem je však apokalyptické sci-fi El Eternauta, což se dá volně přeložit jako „věčný poutník“ nebo „poutník po věčnosti“.

S trochou nadsázky lze říct, že Héctor Germán Oesterheld byl takovým argentinským Čapkem. Ačkoliv příběh je v jádru apokalyptické sci-fi o mimozemské invazi, jedná se o mnohovrstevnatý příběh, ve kterém najdeme mnohem víc témat včetně sociálněkritických a politických.

Samozřejmě je zde silně akcentováno téma války – a to nejen ve formě válečných traumat. Ruku v ruce s tím jde i symbolický příběh o lidském hrdinství a řekněme i o nehrdinství či sobeckosti. Zpočátku hraje výraznou roli otázka, jak se společnost jako celek zachová ve chvílích krize a temnoty. Další symbolickou rovinou je mimozemská invaze, která představuje útlak tehdejšího režimu.

Ačkoliv se děj původního komiksu El Eternauta odehrává mezi lety 1957 a 1959, scénárista a režisér Bruno Stagnaro přenesl příběh do současnosti. Na úplném začátku sledujeme partu holek, které si užívají večer na lodi nedaleko osvětlených břehů Buenos Aires. Z ničeho nic se vypne GPS a veškerá telekomunikace i nedaleké město pohasne a nad lodí se objevuje podivná záře. A ještě taková „maličkost“ – všichni na palubě padnou mrtví k zemi. Z nebe začíná padat podivný sníh, který zabíjí každého, koho se dotkne.

Hlavním hrdinou je Juan Salvo, asi padesátník a vojenský veterán, který pravidelně chodí s kamarády hrát karty. I dnes jede na večer s karbaníky. A právě tehdy se to stane – přestane jít elektřina a z nebe začne padat něco neznámého, co zabíjí lidi. A to zdaleka není to nejhorší. Další vývoj první série ukazuje, jak se společnost začne chovat v takové situaci – drancování obchodů, dilema, zda pomáhat ostatním, nebo raději myslet na sebe, všeobecnná nedůvěra. Rozpad lidské společnosti tak, jak ji známe z podobných románů a filmů. V některých ohledech mi to připomíná Den trifidů.

U nás seriál nemá příliš vysoké hodnocení – často od diváků, kteří třeba ani nedokoukali první díl. A to kvůli tomu, že tu postavy nejsou dostatečně „sexy“. Hlavní hrdinové jsou většinou spíše méně sympatičtí „páprdové“, kteří se prostě snaží přežít. Na současnou tiktokovou generaci to zřejmě není dostatečně „hot“ a ti, kteří neznají argentinské reálie, mohou u některých narážek tápat. Nejde o nic nablýskaného a cool – je to syrové a místy obnaženě přízemní.

Za mě ale velmi svěží vítr do žánru sci-fi. Výhoda je, že scénář nepíšou autoři podle průzkumů toho, co chtějí fanoušci v další sérii – příběh už existuje. CGI efekty nejsou úplně špičkové, ale neřekl bych, že by po producentské stránce šlo o odbytý projekt. Totéž platí i pro herce, kameru a hudbu. Za mě příjemné vybočení z hollywoodských šablon.