Bavorská parta debutuje s melodickým death metalem švédského střihu, který je velmi podobný tvorbě ARCH ENEMY. Kytary se ještě blýskají novotou, ve zkušebně hraje „War Eternal“, ale chtíč vrhnout se do hudebního kolotoče nedává jinou možnost než vydat vlastní materiál. Možná nemají letité zkušenosti, ale nadšení z nahrávky je cítit. Bubeník má ambice znít jako Dave Lombardo. Vlivem horšího masteringu a zvuku obecně se mnohdy jeho hra stává nevýraznou a člověk by i měl tendence jej vinit z toho, že šetří síly. A to by si do příště neměl dovolit. Oproti tomu kytary mají vesměs slušný zvuk a je tak zcela evidentní, že kytaristi mají hru Michaela Amotta velmi dobře nastudovanou. A vzhledem k tomu, že základy tzv. göteborského metalu byly položeny na albu „Powerslave“ (a možná snad ještě dřív), je příjemné slyšet, že vliv hvězdného dua Dave Murray/Adrian Smith je v hudbě této německé party slyšet rovněž zcela jasně. A pak je tu čertice Veronika Strümper, která se zhlédla v Alisse White-Gluz. Schválně narážím na až druhou zpěvačku ARCH ENEMY, protože Veronika si čas od času střihne i čistý part. A ona i ta hudba THYGOAT je více podobná pozdějšímu, melodičtějšímu období Amottovců. Kapela se sice identifikuje s melodickým deathem, ale je to opravdu hodně na pomezí s klasickým maidnovským hevíkem.

Nejvíc tak debut německých mladíků, kterým ještě nezmizely pupínky z tváří, sráží fakt, že je to až příliš okatě inspirované ARCH ENEMY. Rozhodně je to ale dobrá rozcvička do budoucna, rozehřátí před skutečným tahem na bránu. Kvalitu nahrávky pochopitelně sráží technické nedostatky, nevyvážený zvuk a tak, ale buďme shovívaví. Šlape jim to dobře a základy písní jsou až vyspěle dobře postavené. Hodnotit tak nelze výše, ale třeba se jim do budoucna poštěstí a ujme se jich vydavatelství, které umožní lepší studiovou práci, zatím takto.