Moji oblíbení INNERSPHERE mají hromadu novinek, a tak jsme to s frontmanem Mírou Litomerickým všechno probrali. Dozvíte se něco o poslední desce „In The Shadow Of The Sun“, něco o zákulisí koncertů, o rozšíření sestavy kapely ze čtyř na pět členů, něco o … dost úvodů, pojďme rovnou na věc!

Ahoj Míro, zdravím z redakce Metalopole. Nejdřív bych se Tě rád zeptal na aktuální změny v sestavě INNERSPHERE. Rozšířili jste se na pět členů a ty se teď na pódiu věnuješ čistě zpěvu. To je docela překvapení, co byl důvod?

Ahoj Lubore, také zdravím a děkuji za rozhovor.

Je to tak a teď už, s odstupem času a možností rozšířenou sestavu živě otestovat, cítím, že to bylo dobré rozhodnutí a určitě krok vpřed. S tou myšlenkou jsme si pohrávali už zkraje loňského roku, kdy jsem cítil, že by to byla možná cesta, jak to posunout kousek dopředu. Ať jde o koncentraci na jednotlivé nástroje nebo o komunikaci s publikem a show jako takovou. Tehdy jsem měl upřímně obavu, jak by to lidi po letech přijali, a taky jsem se ne úplně chtěl vzdát kytary, je to přeci jen můj hlavní nástroj a srostl jsem s ním. Názory od známých byly také takové rozporuplné… To se ale změnilo v prosinci, kdy jsme hráli na výročním koncertě HYPNOS v Uherském Hradišti, kdy mi zkraje setu vypověděly službu struny na obou kytarách. To se prostě nestane, ani kdybys to tak zamýšlel. Tam jsem odzpíval většinu setu a zjistili jsme, že to dobře funguje, mělo to náboj, já mohl dát do zpěvu víc a měl větší volnost. To byl rozhodující moment a jednohlasně jsme se shodli, že tudy vede cesta… Na kytaru jsme přizvali Filipa, který nám již v průběhu roku zaskakoval za Lukáše a znal naši hudbu dobře – teď přebral mojí kytaru. Na bicí s nahráváním ve studiu v lednu přišel Ilja Tabachnik. Oba kluky můžete znát z kapely WELICORUSS, kde poslední roky hráli a byli jsme spolu na šňůře. Padlo to jak ruka do rukávu.

Od letoška máte bubeníka a kytaristu z kapely WELICORUSS, což je poměrně velký přesun z jedné bandy do druhé. Nebo vzájemně srůstáte v jedno obří monstrum?

Ne ne, nesrůstáme v jedno těleso, obě kapely fungují separátně. S klukama se právě díky společnému tour s WELICORUSS známe dobře a ke konci roku vloni měli řekněme nějaké tlaky v kapele, Filip tam skončil a kluci pozastavili koncerty. My řešili taky nějaké situace s naším tehdejším bubeníkem a následně teda to rozšíření o další kytaru. Oslovili jsme Filipa a Ilju, kteří se přidali a jsou plnohodnotnými členy INNERSPHERE.

K relativním novinkám patří i loňský příchod Jaroslava Kouřima za basu. Na vašich stránkách je ale psáno, že v dosahu INNERSPHERE se pohybuje už od roku 2023. Řekneš nám k tomu víc?

Přesně tak. Jarda s námi začal tehdy jezdit jako výpomoc, bedňák, a projel s námi kus Evropy, od Belgie po Finsko. S Jardou byla vždycky sranda, byl na něj spoleh, spřátelili jsme se. Do kapely ho přivedl zrovna Mára, tehdejší baskytarista, znali se skrz Warhammer a Magicky… Když jsme po Finsku měli kapelní sezení a řešili, že Mára bude končit, byl u toho právě i Jarda, a rovnou jsme se ho zeptali, jestli to nechce zkusit na basu, že party ho naučím, ale bude to dril. Jarda to vzal, byla to fakt výzva, se kterou se popral na výbornou. Dokonce od Máry odkoupil kompletně výbavu, takže i zvuk zůstal konzistentní.

Teď se přesuňme k loňské desce „In The Shadow Of The Sun“ ze začátku března 2024. Váš debut „Amnesia“ vyšel u Metal Gate, dvojka „Omfalos“ na značce Slovak Metal Army a „Shadow“ teď u Sparku … máte tedy tři zkušenosti. Dají se nějak porovnat, nebo je systém spolupráce plus mínus stejný?

Každý ze zmíněných labelů funguje nebo fungoval úplně jinak a zaměřuje se na něco trochu jiného. Co je spojuje, je určitě dobrá komunikace, přátelské prostředí a společný cíl, aby nahrávka uspěla a dostalo se jí pozornosti. Liší se to pak ale výrazně v komunikačních kanálech, jakým způsobem se nahrávky propagují. Nyní u Smile Music Records je určitě nejširší tým… Bohužel, u SMA jsme toho řešili víc, ale nepodařilo se vše dotáhnout do konce pro předčasný skon Jury „Popola“ Haríně, který přišel relativně brzy po vydání nahrávky „Omfalos“.

U vás na webu jsem našel zmínku o INNERSPHERE pivu. To mě hodně zajímá, protože podobný „merch“ měli co vím jen kdysi brněnští KERN a relativně nedávno INSANIA…

Chtěli jsme pro naše fanoušky nabídnout něco speciálního, a protože mám rád craftová piva a měl jsem blízko k sládkové Tamaře Dolníčkové z pivovaru Tamtam, tak se spolupráce nabízela sama. V březnu jsme společně vypustili do světa Cold Ipu Tamtam – Innersphere no.1, což je první várka daného piva. Je domluveno, že by se v druhém pololetí vařila další várka, možná jiný styl nebo obměna chmelení a poměrů. To se uvidí. Každopádně Tamara je mezi pivovarskými třída a věřím, že to bude exklusivní… Dříve jsme dělali pivo právě k desce „In the Shadow of the Sun“, kdy Tamtam teprve začínal a bylo vařeno v pivovaru The Barn & beer c.o. Naše pivo je k dispozici různě v craft pubech a nebo na e-shopech (např. Pivní lednice) v plechovkové variantě. Samozřejmě se snažíme je vozit na koncerty, pokud není extrémní horko.

Od února jedete průběžné tour, poměrně dost štací se Severočechy PURNAMA. Máte spolu zvláštní přátelské vztahy, nebo jste prostě dvě kapely, které do toho šlapou podobným způsobem? Tipoval bych jedno i druhé...

S klukama máme už něco historicky najeto a tehdy v letech 2018-2020 to byla dost sranda. Ve 2020 jsme plánovali velké společné tour, ale to utnul covid. (mělo to být něco kolem 40-50 akcí). Od té doby se toho dost změnilo a každý k tomu přistupujeme trochu jinak, ale i tak to funguje. Takže určitě jsou za tím přátelské vztahy, fakt, že obě bandy jsme z těch aktivních a snažíme se posouvat vpřed.

Ze zahraničních akcí mě zaujala Belgie v březnu a po pár týdnech stejná země, pouze jiné město. Takže jezdíte i takhle daleko na jeden kšeft a hned zpátky? A jak je to tam vůbec obsloužené? Dostanete normálně cesťák, jídlo, bydlení, nebo je to spíš takový výlet na vlastní náklady s bonusem koncertu? Jak tohle dneska chodí?

Vezmu to trochu od konce – když už je to takováhle dálka, tak tam už nejedeme bez nějaké jistoty, jak píšeš – cesťák, ubytování, apod. Už takhle to stojí hodně času, energie a ty potřebuješ jistotu a ne riskovat. Dobré je, že jsme tam již hráli, fanoušci nás znají, někteří pořadatelé také. Bylo tam pár lidí, kteří nás viděli třeba potřetí, což hodně potěšilo. Gent jsme takhle na otočku jeli, ale zase to bylo dané tím, že byla ta jistota. Snažili jsme se sehnat akci na cestu tam nebo návrat, ale to se nezdařilo. Vždycky chceme daný čas využít co nejlépe. Na druhou stranu nám to ušetřilo den dovolené a byl prostor si to tam víc projít, takže jsme z toho nebyli smutní a akce se podařila na výbornou… No a zrovna tu druhou Belgii v dubnu jsme nakonec rušili a hráli místo toho na jedné speciální akci v Praze – důvodem právě byla zavádějící komunikace ze strany promotéra a nechceš jet na blind 800 km.

Na přelomu dubna a května jedete Polsko – čtyři koncerty za čtyři dny. To je v módu „místní kapela + vy jako special guest“? Nebo tam už máte základnu fans a dá se udělat vlastní koncert?

Tak zrovna Polsko jsme měli v řešení přes promotéra, který zajistil všechny čtyři akce, propagaci a supporty. Bylo to jak píšeš, my jako hlavní kapela tour a k nám většinou místní support. Koncerty o dvou kapelách… No a v Polsku jsme nějakou dobu nebyli, takže jsme to tam chtěli trochu oživit a představit novou muziku, navázat kontakty, aby se nám tam příště snáz bukovalo. To se myslím povedlo dobře, odezva lidí byla super a myslím, že na některých místech jsme nehráli naposledy. Nebyl koncert, kdy by se nepřidávaly skladby. Potěšilo, že lidi měli naposloucháno, pařili, prodalo se na aktuální poměry docela hodně CD.

Vraťme se k desce „In The Shadow Of The Sun“. Na albu hraje ještě starý bubeník Filip Wintr, který točil taky „Omfalos“. Šestistruny jste dělali ty a Lukáš Mai, no a ty jsi dohrával i basu a keyboardy. S tou basou to byla z nouze ctnost, střídání stráží, nebo je prostě jednodušší natočit nástroje sám? :) :)

Je to tak. Desku „In the Shadow of the Sun“ jsem začal psát již těsně před vydáním „Omfalos“, třeba základy skladeb „Redemption“, „Ozymandias“ a „The Old Man of Storr“ byly načrtnuty v té době. S tou basou to bylo hodně specifické – Mára měl problém se zády v roce, kdy se nahrávalo, a nemohl ani odjet docela velkou část koncertů. Byl to problém i ve studiu, byl dost paralyzován a hraní mu nedělalo dobře, nemohl ani cvičit. Díky tomu, že jsem tu baskytaru napsal a na basu i cvičím, tak to nebyl problém nahrát.

Natáčelo se ve studiu The Barn u Dana Frimla. Mám pocit, že tam jezdíte vždycky, jak takové nahrávání probíhá? Předprodukce doma, krátká doba ve studiu, pak někde mix a mastering? Poodhal nám tohle tajemství....

Napsal jsi to úplně přesně – zatím s INNERSPHERE natáčíme jen ve studiu The Barn u Dana, je tam dlouholetá spolupráce a cítím, že s každou další nahrávkou to ještě posouváme dál. Rádi se tam vracíme. Začátek je vždycky nahrání demonahrávky skladby se základem bicích, to většinou připravím u sebe doma pro všechny nástroje. Pak se to s celou kapelou naučíme a ladíme už spíše detaily nebo čas od času i lehkou úpravu struktury. Do studia tak jdeme s jasnou představou, věci máme naučené a zase se jen dolaďují detaily a třeba technika, jak co zahrát co nejlépe – to je super škola a ty věci to „vyčistí“ a zafixují. Následuje mix a mastering, který potřebuje svůj čas. Na to není úplně dobré tlačit.

Jako vždycky mě na desce INNERSPHERE fascinuje obal – to černé slunce nad horským velikánem je naprosto hypnotické a výborně vypadá taky na triku. Kdo tenhle skvělý cover dělal?

Děkuji, jsem rád, že se ti obal líbí. Bál jsem se, že to dopadne jako patlanina od tříletého dítěte. O obal a celkově grafickou stránku desky jsem se tentokrát postaral osobně. Někdy v létě 2022 jsme si řekli, že si to zkusíme namalovat sami, aby to mělo zase o něco osobnější ráz, nehledě na to, jak moc to zprasíme. Šlo hlavně o tu osobitost a představu. Kluci bohužel neměli tolik času. Namaloval jsem to akrylem na plátno a pak ještě ladil v photoshopu. Byl to docela dobrý zážitek a vyčištění hlavy.

V jakých variantách je vůbec „Shadow“ k dispozici? Já mám cédo, ale určitě existuje víc variant. Tak ať lidí vědí, jak si ho můžou obstarat.

V tuto chvíli pouze jako CD v digipacku a digitálně na streamovacích platformách. Chceme řešit i vinyl, ale tady je otázka financování, budget na to aktuálně nemáme. Zvažovali jsme variantu Donio a tak, že by si to lidi rovnou jakoby předobjednali, ale to musíme více nastudovat. O kazetách nám nikdo úplně nepsal a nejsem si jistý, jestli náš styl je pro takový nosič běžný, populární.

Zdá se mi, že nepodceňujete ani pohyblivé vizuály, konkrétně mě napadá YouTube a na něm různá videa ke skladbám nebo z hraní. Můžeš nám to v krátkosti shrnout?

Myslím, že je fajn lidem přiblížit skladbu singlem, je to přeci jen živější. Taky to vystihuje kapelu v nějakém momentu její existence. Letos jsou v plánu dva singly, kdy „Tamtam“ už je venku a k tomu je hrací/hraný klip. Prvně jsme spolupracovali s Filma na klipu a bylo to skvělé. Mohu doporučit. Máme na to řadu vřelých a mrazivých vzpomínek, natáčelo se v -5 ºC. Celkově ta propracovanost a příprava od Luboše a Evči byly super, pak samotné natáčení byla sranda a s výstupem jsme hodně spokojení… Klip k druhému singlu chystáme točit 31. 5. na finále Wacken Metal Battle s Frodysem, takže tam budou záběry z živého hraní. Oba klipy jsou v aktuální, pětičlenné sestavě… Na sítích se také snažíme více dělat příběhy a reels, aby lidi mohli nakouknout nejen do hraní, ale také do pozadí toho všeho.

Poslední otázka – jak se k vám lidi nejlépe dostanou? Webovky, sítě ... prostě ať to máme všechno na jednom místě…

Myslím, že nejsnazší jsou sítě Facebook a Instagram, kde jsme aktivní a jsou zde aktuální věci. Máme samozřejmě oficiální web www.inner-sphere.com, ale tady se upřímně přiznám, že správa aktualizace webu je docela běh na dlouhou trať, žere to dost času a ten je někdy těžké vyhradit. Na tom se pokusím zapracovat, jakmile to půjde.

Facebook: https://www.facebook.com/innerspheremetal
Instagram: https://www.instagram.com/innerspheremetal/

Za mě dnes vše, díky za povídání a za vaši muziku, která mě velmi naplňuje. Čau někde na koncertě!

Děkuji moc za rozhovor a snad se brzy potkáme! Ať se daří.

Autorem live snímků je Ivo Oskar Osvald.