Jednička byla super. Závan starých časů. Chlapácká akční série o odpadlíkovi, který bere spravedlnost do svých rukou. Všichni jsme to milovali v osmdesátkách a devadesátkách. Seriálový Reacher byl dokonalý v tom, jak dokázal tuto esenci dekád minulých přenést do současného vizuálu a nabídnout nahláškovaného, svým způsobem odtažitého, hrdinu a spoustu cool scén. Obě vězeňské konfrontační scény z první série u mě patří do zlatého fondu. Alan Ritchson je sice herecké prkno, ale sem zapadl naprosto skvěle. Dvojka byla o poznání méně detektivní, víc akčnější a topornější, co se scénáře týče. Příběh byl nepromazaný a trochu vrzal. Trojka se snaží opět přinést trochu jiný koncept. Tím je lehká špionážní linka. A jak jí to jde?

Bohužel o poznání hůře, než bych si přál. Za mě je třetí série zatím nejslabším dílem skládačky. Na vině nejsou jen špatní herci, to jsem Reacherovi odpustil už v první sérii. Tím, co mě zde opravdu irituje, jsou hrozně šroubované a o poznání hloupější dialogy, nelogičnosti v příběhu a slabší motivace Reachera. Nepomáhá ani trochu rozvleklý úvod postrádající tempo a zápletka, která opět vytahuje dávné téma z historie. Ve všech ohledech je to “béčkovější” takovým tím méně zábavným způsobem. A ačkoliv tu je pár dobrých drsňáckých hlášek a scén, tak za první sérií výrazně zaostávají.

Hlavní atrakcí celé třetí série mohl být souboj Reachera a postavy bodyguarda Paulieho Verhoevena, kterého hraje obr Olivier Richters, který má úctyhodných 218 centrimetrů a stošedesát kilo, ale i tady jsem neměl pocit, že by mi seriál naservíroval nějakou opravdu výjimečnou akci. Akční scéna, kde se tihle dva borci řežou, lze popsat slovy, které odráží i třetí sérii jako celek. Jde o těžkopádnou a neohrabanou věc. A bohužel tu za mě ani nefungovala linka, která měla sázet na dramatičnost nebo napětí.

Popravdě nechápu, že má trojka v mnoha ohledech silnější hodnocení než minulá série a vím, že i někteří redakční kolegové házeli v souvislosti s třetí sérií ultimátním hodnocením. Už dvojka nasměrovala celý projekt směrem dolů a s třetí sérií se tato tendence jen prohloubila. Nicméně stále držím palce, protože koncept Jacka Reachera jako reinkarnace esence osmdesátkového akčního žánru se vším všudy mě stále baví.