Hned na úvod vám pokazím nadšení. Tohle není nová deska NECROPHOBIC, ostatně přece dobře víte, že zakladatelé švédského true black/death metalu si s každou novou nahrávkou dávají hodně na čas. A ta poslední, vynikající „In The Twilight Grey“, vyšla teprve před rokem. Takže ne regulérní řadovka, ale jen EP, navíc rozhodně ne plnotučné, ale vyloženě dietní. Švédové na „Nordanvind“ vtěsnali celkem tři skladby. Pojďme si k nim přiřadit krátké komentáře.

Zahajujeme skladbou „Nordanvind“, kterou už dobře znáte z výše uvedeného, desátého řadového alba NECROPHOBIC. V tracklistu zaujímá osmou pozici a v rámci „In The Twilght Grey“ patří mezi ty výpravné a epičtěji pojaté položky. Ke skladbě bylo mimochodem natočeno i standardní video. Na režisérském stupínku figuroval Jens Rydén, tedy osoba, která má se švédským black/death metalem nemálo společného. On sám kdysi byl poměrně zásadní součástí scény, když v letech 1992-2005 figuroval za mikrofonem NAGLFAR a nahrál s nimi hned tři řadové desky včetně kultovního debutu „Vittra“ (v současnosti Jens obstarává vokály u THYRFING).  Pokud znáte aktuální sestavu NECROPHOBIC, určitě jste si všimli, že v klipu neúčinkuje druhý kytarista Johan Bergebäck. Za jeho neúčastí stály nejmenované problémy pravděpodobně zdravotního či rodinného charakteru. Tedy žádné obavy, Johan i nadále zůstává součástí nesmírně schopného tvůrčího tandemu Bergebäck/Ramstedt, který kdysi vyvedl NECROPHOBIC z mlžného oparu „Womb Of Lilithu“ a vrátil je zpět na správnou cestu, po které se ubírají dodnes.

Druhou pozici okupuje skladba „Blackened The Horizon“, která bude pro mnoho z vás novinkou, neb vyšla pouze v rámci deluxe edition posledního alba. Znovu se nejedná o žádnou rychlovku, spíše pomalejší, melodicky hustě zabarvenou kompozici s poměrně nenáročným refrénem. Položka jasně reflektuje skladatelské období „In The Twilight Grey“, leč není tak důmyslně vystavěná, aby v konkurenci „Stormcrow“, předposlední s/t a koneckonců i výše zmíněné „Nordanvind“ nějak zásadně obstála.

Poslední skladbou je coververze „The Torture Never Stops“ od W.A.S.P. z debutového s/t alba, které minulý rok oslavilo už čtyři dekády existence. Tou dobou bylo Joakimu Sternerovi, otci zakladateli NECROPHOBIC, třináct let a o tom, jak za oceánem řádí Blackie Lawless zatím slýchal jen od dědy, když spolu na Stortorgetském náměstí v centru starého města Stockholmu krmili místní populaci holubů. Ač v heavy metalu/hard rocku držím jen bílý pásek, musím si přihrát polívčičku a konstatovat něco o tom, že debut W.A.S.P. jsem slyšel, a to dokonce vícekrát. Určitě jsou na něm i lepší skladby než výše zmíněná, třeba notoricky známá „L.O.V.E. Machine“ nebo „Hellion“, kterou kdysi překopali CHILDREN OF BODOM. Nicméně ani jedna z nich by k tvorbě NECROPHOBIC neseděla tak dobře, jako „The Torture Never Stops“. Nutno podotknout, že Švédové si tuhle poměrně dřevní skladbu upravili k obrazu svému, bez toho, aby narušili špinavé rock'n'rollové vibrace. Vše v pořádku, nicméně můžeme být rádi, že NECROPHOBIC si k předělávce nevybrali „School Daze“ či „Sleeping (In The Fire)“. Ale už raději mlčím nebo přijdu i o ten bílý pásek.

Lehká jednohubka, která po vydatné hostině z března minulého roku nemá moc šancí výrazně zasytit. Pakliže seveřané dodrží tradiční rozestup mezi řadovkami, nového alba NECROPHOBIC se dočkáme nejdříve v roce 2027. To však nevadí, za těch třicet let jsme už dávno zvyklí, že na lukulské hody se vyplatí dlouze čekat.