Ač se snažím sebevíce, nedokážu recenzi další řadové desky amerických HIRAX začít jinak, než zkonstatováním, že Katon W. de Pena je prostě nezmar. Skupina sice nevydává desky nějak extra často, koneckonců tato, v pořadí šestá, přichází po 11 letech od předchůdce „Immortal Legacy“, ale její koncertní aktivity jsou zejména v posledních letech poměrně frekventované a neúnavné. Tento chlapík se šesti křížky na krku se pro metal prostě narodil a pro metal také intenzivně žije.

Z dnešního hlediska je důležitý především reunion HIRAX, které proběhl koncem 90. let a který až do dnešních dní už přinesl čtveřici alb. To letošní možná překvapí velmi subtilní stopáží, o něco málo přesahující 20 minut. Album tak skutečně sviští „rychleji než smrt“, jak zni v překladu jeho název a představuje tak intenzivní a natlakovanou metalovou smršť.

Nepříjemný zvuk vrtačky, který celou kolekci i vykopává, zároveň i tematicky navozuje úvodní skladbu „Drill Into The Brain“. Minutová smršť jednoznačně vymezí pravidla pro zbytek hrací doby. Rychlé tempo, ostré riffy na pomezí thrash metalu a hardcore a typický, expresivní Katonův vokál, fungující někde na hranici emocionální deklamace a ostřejšího zpěvu. HIRAX nemají ani po letech příliš mnoho důvodů a chuti měnit svůj zaběhaný styl. A nutno ovšem dodat, že i jedinečný styl. Jakmile zazní první hrábnutí do strun a po něm se ozve vokál, i lehce zainteresovaným je jasné, s kým mají tu čest.

Kratší hrací plocha ani neposkytuje příliš mnoho prostoru k experimentům, či natahování skladeb. HIRAX se na vás koukají hezky zpříma a bez postranních úmyslů. V dominujících odpíchnutých tempech a neúprosně kupředu pádících flácích se přesto najdou momenty zvolnění či razantnější změny taktu. V případě třetí skladby v pořadí – „Drowned Bodies“ se tak děje hlavně z důvodu krátkého vydechnutí po úvodní dvojici natlakovaných kusů. Ve středním a valivém tempu však kompozice příliš dlouho nesetrvá a neposedný rytmus ji opět svede na scestí sprintujícího thrashového crossoveru.

V podobném stylu je pojatá i titulní „Faster Than Death“, u které si během několika úvodních momentů říkáte, že svému jménu zatím příliš nedostává. Zhruba v její polovině se vše opět zvrtne a za asistence rozdováděného Katona se minutu a půl dlouhá vypalovačka razantně nakopne do pro tuto desku typických otáček.

Přestože „Faster Than Death“ není příliš pestrá nahrávka a hudební diverzity příliš nenabídne, je ale zároveň nahrávkou dynamickou a velmi energickou. Energie a nasazení jsou hlavními devizami HIRAX během jejich živých vystoupení a zůstávají i neochvějnou oporou studiových počinů. Tato sbírka devíti rychlých a ostrých válů z hlediska progrese tvorbu HIRAX sice nikam neposouvá, ale tyto nároky na sebe ani sama skupina rozhodně neklade.

Musím se opakovat, ale Katon W. de Pena je prostě jedním z těch lidí, co se pro metal narodili. Stačí jen občas zažít některý z koncertů HIRAX. Vydávání desek je za těchto okolností příjemná nástavba, která se v případě této kapely děje jednou za delší čas. V tomto konkrétním případě to trvalo více než celou dekádu. Nic na světě by však nemělo být jen za zásluhy a proto jsem rád, že i šesté řadové album má smysl a nabídne další oživovací dávku energických, přímočarých a nekomplikovaně úderných skladeb. Necítím v tom žádnou rutinu ani křeč, či tlak za každou cenu něco vydat. Co z ní vnímám, je láska k extrémní a tvrdé muzice, chuť ji tvořit a předvádět fanouškům živě. Kapelníka HIRAX v tomto ohledu věk rozhodně nezastaví!

PS: Vinylová edice z produkce českého labelu Doomentia Records je s pevným gatefold obalem vskutku luxusní záležitostí.