HEAVY METAL THUNDER V - Písek, Divadlo pod Čarou - 14. - 15. března 2025

Dalas
26. března 2025
0
14 Min.

Dalas
26. března 2025

0
14 Min.

HEAVY METAL THUNDER V - Písek, Divadlo pod Čarou - 14. - 15. března 2025

Nejsem zrovna příznivcem natahování prodlev mezi termínem koncertní akce a následným sepsáním reportu, ale pozdně zimní virová úroda, která pravidelně obšťastňuje lidi v mém okolí, si letos nakonec došla i pro mě. A to přitom těch čerstvých dojmů z letošního, v pořadí již pátého ročníku festivalu Heavy Metal Thunder bylo tolik, že stačilo jen položit ruce na klávesnici a vše by šlo samo jak na drátkách. Tento report tedy musel vzniknout až s odstupem více než jednoho týdne, ale jelikož se páté písecké klání na téma tradiční heavy metal letos velmi povedlo, stále v mysli přertrvávají i leckteré detaily z jednotlivých vystoupení.

Po jednodenní ochutnávce atmosféry v píseckém Divadle pod Čarou v rámci mojí návštěvy festivalu Thrash Nightmare loni v říjnu nastal konečně ten správný čas vzít redakční posily a vyrazit na stejné místo. Tentokrát se nekonaly žádné kompromisy a naše parta lačnící po kvalitním heavy metalu už stepovala na prochladlé ulici v píseckém centru dobrých 40 minut před oficiálním startem dvoudenního maratonu patnáctky kapel. Ten se nakonec ukázal být mnohem pestřejším hudebním kláním, než by se povrchním pohledem mohlo zdát.

DEN I

„Tak prosím, pánové povečeří?
Později! Zatím snad něco pro povzbuzení chuti“

A tato nabídka byla v páteční čtvrtou hodinu odpolední předložena nedočkavým fanouškům stojícím pod pódiem píseckého divadla rakouskou čtveřicí KÜENRING. Ta to měla z městečka Großschönau, situovaného nedaleko hranice na jih Čech ze všech vystupujících snad nejblíž. A také si sebou přivezla i zástup fanoušků, projevujících své sympatie od první vteřiny vystoupení, které, když odkážu na počátek odstavce, přineslo přesně to povzbuzení chutě k prozkoumávání všemožných zákoutí současné heavymetalové vlny, jak je nabízel soupis letošních účinkujících. Rakušané se do toho opřeli rázně a nabídli říznou směs hard rocku a heavy metalu. Je v tom trochu nadhledu, o něco více seriózního přístupu. „Hledači ráje“, jak zní parafráze prozatím poslední nahrávky skupiny z minulého roku z mého pohledu do puntíku splnili vše, co by měl startující set nabídnout. K pocitům ve stylu „nějak se začít musí, tak to rychle přežijme“ bylo velice daleko, naopak přímočarý rockec bez přehnaných póz fungoval jako skvělý spouštěč.

COLTRE

Onu o pár řádků výše zmiňovanou pestrost a nebál bych se tvrdit, že i nepředvídatelnost přinesla do útrob píseckého klubu následující dvojice vystupujících kapel. Britové COLTRE představovali i na poměry k osmdesátkovému metalu nasměrované dramaturgii akce slušné retro. Čtveřice z metropole Londýna by se dle image dala zařadit hned do několika různých tvrdě rockových proudů, ale vybrala si ten s přívlastkem velmi raný heavy metal. Je to v tom slyšet kus tvorby JUDAS PRIEST z dob dávno předtím, než se kalila britská ocel. Je to dřevní, ale přitom nápadité a svěží. Duch záměrně archaické produkce ze studiové nahrávky se v živém provedení trochu vytrácí, ale upřímnost podání a zásoba dobrých songů vše vynahrazují. Kanadské mimozemské trio KONTACT kromě toho, že výrazně okouzlilo kolegu Marigolda, nabídlo natolik netradiční hudební pochutinu, že ji valná část pravidelných strávníků prostě nepožila. Ti ostatní si užili velmi neortodoxně pojatou tvorbu bloudící ve volné krajině vytyčené příhraničními kolíky s nápisy VOIVOD (no jo no, Kanada), JUDAS PRIEST a BABYLON ZOO (blahé paměti). Ne, nepomátl jsem se, to jen vokální manýry frontmana The Aliena mi občas připomněly tuto dávno zapomenutou devadesátkovou kapelu. Tato dvojice mladých a neotřelých vystupujících tak představovala velmi odvážný rozjezd festivalu zaměřeného na tradiční heavy metal. Ale i o tom to celé je. Láska k retru není jen jeho nekonečné přehrávání a uctívání. Vlastní přístup velice vítán!

K ráznému návratu směrem k tradičně tradičnímu hejvíku zavelela čtveřice z australského Melbourne, slyšící na těžce googlitelné jméno AARDVARK. Skupina fungující teprve od roku 2021 a na kontě s jedním albem – debutem „Tough Love“ z minulého roku, přitáhla zpátky k pódiu zastánce přísné stylové čistoty a důrazu na zvuk z osmdesátých let. Máme zde další příklad hudebního uskupení tvořícího muziku, kterou tito muzikanti v dobách její největší slávy neměli šanci zažít. Řízné riffy a nemálo heroických vokálních poloh. Do nemilosrdného tempa ostřejších dupáků se občas vloudí i nějaký ten cajdáček a rozsvícené zapalovače nad hlavami fanoušků stvrdí fungující chemii s kapelou. Snad jen kytaristka Sorcha Wilcox mi svým introvertním vystupováním přišla trošku nesmělá v porovnání s tím, jak se prezentoval zbytek kapely, zejména komunikativní frontman Ed Vaark s fešně vyvedeným muletem.

AMETHYST

Heavy Metal Thunder má tu krásnou vlastnost, že umí překvapit. Faktor spočívající v dominanci německy mluvícího publika zřejmě způsobil, že se švýcarští AMETHYST těšili mimořádně nažhavenému kotli fanoušků, o pátečním večeru zdaleka největšímu. Jasně, debutové album „Throw Down The Gauntlet“ dokázalo do brnění navléct i mě, ale takový ohlas jsem vskutku nečekal. Ta energie ovšem neproudila pouze zdola, ale dostatek se jí vyrobilo i na pódiu, kterému dominovala velmi dobře naladěná a taktéž patřičně stylově oděná kapela. Teleport o čtyři, možná i pět dekád zpět proti proudu času ve společnosti z větší části ještě ani ne třicátníků zafungoval díky skvěle vyvedeným skladbám vlastně bez chybičky. Vystoupení nabídlo hned několik vrcholů, z nichž asi tím nejočekávanějším bylo sborové vyřvávání refrénu skladby „Rock Knights“, k těmto účelům šikovně seskládané. Závěrečná rozlučka s odcházejícím kytaristou Ramonem byla sice plná dojemných prohlášení, ale vzhledem ke kvalitě a gradaci celého vystoupení přišla jako jeho logické vyvrcholení. Čekal jsem hodně, dostal jsem ještě o něco víc!

Dalším překvapením pro mě bylo následné vylidnění sálu před startem gigu mezinárodní sestavy FRIENDS OF HELL. Tu vede ostřílený veterán Per „Hellbutcher“ Gustavsson, v poslední době velmi agilní hned v několika projektech / kapelách. Pravda, z linie našlapaného heavy metalu se tento potemnělý set plný starosvětského, vládce pekel vzývajícího doom metalu značně vymykal. Mistr kapelník oděn ve stylovém plášti hrozil, zaklínal a převážně deklamoval texty plné satanismu a rouhání, které (záměrně?) svým přepjatým provedením koketují s parodií. Povedené divadlo, které i přes pozvolný rozjezd svým až uhrančivě monotónním provedením nakonec najelo do slušných obrátek a vrcholilo jen pár okamžiků před otevřením brány pekelné přímo uprostřed řídčeji zaplněného hlediště. Nakonec se tak nestalo, takže dlažba píseckého divadla zůstala pouze lepkavá, místy kluzká a nikoliv pekelně žhavá. Za pekelně žhavou však možno považovat kvalitní středověkou ocel, jak zní jméno posledního pátečního vystupujícího. MEDIEVAL STEEL z amerického Mephisu jsou přesně tou kvltovní kapelou, datující své počátky do raných osmdesátých let, která sice nakonec v té době davy neuhranula, přesto však našla oddané fanoušky napříč časem i prostorem. Skupina začala naplno fungovat až v novém miléniu a tudíž i konečně vydávat desky. Čtveřice vedená svérázným vokalistou Bobby Franklinem zakončila večer jak se sluší a patří – tradičním a dřevním heavy metalem. Tady nebylo špetky moderny, žádné pokusy „to celé nějak osvěžit“, žádný mladický přístup respektující, ovšem zároveň i modifikující tradice. Nic z toho. Chtěli jste tradiční heavy metal, tady jste jej měli. Sóla, refrény, v rámci možností i nějaké ty vyšší vokály (Bobby už přeci jen není žádný mlaďoch), meče, bitvy a fantasy světy. Sveřepé, nekompromisní a dřevní až běda. Zároveň podané s neodolatelným šarmem a feelingem.

Interview s TOWER

Nedočkavost na sobotní program, slibující ještě přiložit pod kotel ve všech směrech, způsobil, že tento pro některé členy našeho poznávacího zájezdu začal ještě o pár hodin dříve, než v oněch oficiálních 15:00. Touha ulovit někoho na rozhovor byla tak silná, že v našich sítích uvízla rovnou dvojice vystupujících a troufám si tvrdit, že žánrový rozptyl této dvojice snad v rámci akce ani nemohl být větší. Těmto ale předcházela příjemná procházka starobylým centrem Písku, kde kromě korzujících domácích potkáváte často buď další návštěvníky festivalu, či rovnou jeho účinkující. Předjarní počasí poroučí větru a dešti způsobem, který nám moc nevyhovuje, ale Písek je i tak sám o sobě dostatečně pěkným městem k poznávání.

DEN II

Speedmetalová guerilla z německého Norimberku MECHANIC TYRANTS měla tu čest zahájit náročný program sobotního pozdního odpoledne a ve své roli si počínala s chutí a energií sobě vlastní. Tento kvartet ve své tvorbě mísí již zmiňovaný speed, heavy metal a nebojí se do hrnce nasypat i pořádnou dávku bylin, kterými je podarovala thrashmetalová bába kořenářka. Vzniká tak třaskavá a velmi strhující směs ostrých metalových fláků, kterým není nic svaté. Laťka byla velmi rychle posazena zatraceně vysoko.

Přijeli jste na heavymetalový festival, abyste viděli poctivou kůži a slyšeli pořádný ječáky? Tak toho prvního bylo k vidění dost už v pátek, ale k mému překvapení to doposud nebyl žádný sběr zralých falzetových plodů. Až doposud… Nepopírám, že pro kapely z katalánské metropole mám prostě slabost. Jejich personální propojení je pevnější, než ony pověstné Svatoplukovy pruty a možná by i náhodný kolemjdoucí měl problém jejich tvorbu mezi sebou rozlišit. Já však pečlivě naslouchám a vím, že loni debutující SAVAGED mají sice ve svých řadách hned dvojici z v minulém roce zde vystupujících RAPTORE a že jejich koncept heavy metalu je poněkud košatějšího provedení. Právě kytarista RAPTORE Jamie Killhead se ukázal být zároveň i velmi schopným heavymetalovým vokalistou. Ve svém věku (ročník 1997) nemá problém „pustit se k výškám, tam, kde v bájích ptáci hynou“ a ještě u toho hbitě jezdit po hmatníku. Bylo v tom sice trochu více póz, než bych nutně potřeboval vidět, včetně naaranžované podprsenky na pódiu, ale také v tom bylo ono pověstné srdíčko, zkrátka upřímný zápal pro věc. Na ty plné stadióny a hektolitry drahé whisky v hotelovém pokoji ve Vegas to asi nakonec nebude, ale i tak toto košaté, propracované a melodicky nápadité („Tons of Leather“) pojetí tradičního hejvíku má stále co říct. Barcelona prostě jede a pravidelně na festival dodává vystupující kapely. Pro příští rok by tedy mohli být na řadě LÖANSHARK, ehm.

Čtěte také: HEAVY METAL THUNDER V - Písecký svátek těžkého kovu očima Marigolda

Jedním z vrcholů celé patnáctky vystupujících pro mě bylo vystoupení amerických TOWER. Soudě dle k prasknutí naplněného sálu jsem v tomto rozpoložení evidentně nebyl sám. Pětice z New Yorku je jedním z těch žánrových osvěžení festivalu, který ve výsledku vůbec není tak ortodoxní, jak se na všechny kolem tváří. Jak mi během rozhovoru pořízeného pár hodin před tímto vystoupením potvrdila i kapela samotná, dvoutýdenní evropské turné končící právě v jihočeském Písku bylo fyzicky velmi náročné a vybralo si i svoji daň v podobě lehkých zdravotních komplikací, ale povězme si upřímně – všimli jste si něčeho vy, co jste tam tu sobotu v březnu byli osobně? Skupina totiž na pódium vtrhla jako bouřící uragán a v těchto obrátkách setrvala po celých cca 40 minut svého vystoupení. Pověst, která ji předcházela byla tímto snad ještě překonána. Pohybově si značný prostor uzurpuje vokalistka Sarabeth, ale zahanbit se nenechá ani zbytek, zejména hbitý basák Philippe, jehož rasta copánky lítají bez přestání vzduchem. Vystoupení postavené ještě stále na aktuální nahrávce „Shock To The System“ z roku 2022 nabídlo i ochutnávky z očekávané novinky. Zejména skladbu „Under The Chapel“ z nedávno vydaného singlu mělo publikum už s přehledem nastudovanou. TOWER jeli nadoraz, dali do toho skutečně vše, díky čemuž to v Písku vypadalo přesně tak, jak to má vypadat během posledního koncertu úspěšného turné. Kvalita následujících vystupujících však stále velela k opatrnosti s výroky o předčasném vyvrcholení pátého ročníku.

TOWER

Na vstřebání všech zážitků bude dost času od příštího dne, teď to jede v rychlém sledu a stylový obrat zpět k ortodoxii přinášejí nesmlouvaví IRON CURTAIN ze španělské Murcie. Město dýchající maorskou a kastilskou historií nabízí samo o sobě dostatek umělecké inspirace. Nevím, do jaké míry tuto zpracovává kapela fungující již 18 let, ale v rámci své scény platí za jednu z těch pravověrných a také kvalitativně inspirujících. Otázka byla, jestli její značný energický arsenál bude stačit na normy stanovené předchozím vystupujícím. Španělé se toho rozhodně nezalekli a rozjeli to hned v patřičně vysokých otáčkách. Jejich heavy/speed a sem tem nějaký ten thrash fachčí jak z desek, tak hlavně při živých vystoupeních. Stylové propriety, jako řetězová bariéra natažená přes celé pódium, pardon vlastně železná opona a svítící lebky (na dálkové ovládání) dotvářely kolorit našlapaného a syrového vystoupení. Trojice veteránů vepředu a koncertní, minimálně o generaci mladší, bubeník odehráli vystoupení, které dokázalo udržet napětí v sále v dostatečně vysokých hodnotách, no a když v závěru zazní vál jako „Kalashnikov 47“ z aktuální desky „Savage Dawn“ z minulého roku, tak nezbylo než si v poznámkách opět podtrhnout větu o velmi nabité sobotní soupisce.

Chyby tropí i ti nejlepší, to se nedá nic dělat! Když se po vskutku vydatném úvodním čtyř-bloku vystupujících ozvaly prázdné dutiny žaludeční, bylo potřeba učinit bolestné rozhodnutí – někoho z vystupujících obětovat. Volba padla hned na švédské NIGHT, které jsem měl v uších z celé patnáctky asi nejméně. Když mi po pár minutách pojídání uniformního kebabu z polotovaru zazvoní telefon se zprávou od Marigolda, že tady prostě musím být, odkládám pokrm, který bych ani za normálních okolností nedojedl a na místo dorážím už zhruba v polovině setu této švédské hardrockové kapely. Natřískaný sál, atmosféra když už ne na samotném vrcholu, tak rozhodně v jeho těsné blízkosti a ty skladby, ty skladby! NIGHT vlastně nehrají nic převratného, jen je baví hard rock 70. let, kde se ještě občas zajde pro inspiraci i k blues a kde není nouze o silné nosné motivy a skvělé muzikantské výkony. Tohle všechno čtveřice z Linköpingu doslova po hrstech hází do publika. Následná sháňka, byť nakonec nepříliš úspěšná, po vinylu pak byla jen logickým vyústěním této nečekané situace.

Dramaturgie to má vymyšlené šikovně. Umělečtěji pojaté kapely se střídají s těmi přímočařejšími a my chudáci, co to chceme celé poctivě absolvovat, nemáme chvilky výdechu. Zvláště v případě, když si ještě musíme razně skočit do rytmu! Nic jiného nám totiž s nástupem Cedericka Forsberga a jeho korzárů sdružených pod vlajkou BLAZON STONE ani nezbývalo. Z posledních zásob sušeného masa a rumu jsem doplnil síly a šel si užít tuto jedinečnou variaci na téma jisté německé speedmetalové legendy. Jeden by to nazval krádeží, či plagiátorstvím, já v tom kupodivu nacházím dostatek kreativních nápadů pod pláštíkem téměř nulové osobitosti. O tu ale v tomto případě moc nejde, Švédové to tam sází s větší kadencí, než palba lodních kanónů uprostřed námořní bitvy, (pravda opět o něco prořídlé) publikum na tuto vlnu najíždí okamžitě a setrvá až do momentu, kdy definitivně padá kotva a BLAZON STONE jeden po druhém postupně opouštějí palubu.

Setlist: Raiders Of Jolly Roger, Bohemian Renegade, Return To Port Royal, Wandering Souls, Soldier Blue, High Treason, Eagle Warriors, Hang, Drawn And Quartered, Endless Fire Of Hate, Stand Your Line

Když mi během čekání na rozhovory pochválil kolemjdoucí Tobias Lindqvist triko s motivem alba „Unknown Pleasures“, pochopil jsem, že je to nejen slušný člověk, ale že i večerní vystoupení jeho TYRANN bude rozhodně stát za to. Basák a vokalista kapely ze švédského hlavního města si jej spolu se svými spoluhráči náležitě vychutnal, neboť písecké publikum bylo opět při silách a hlavně opět v „plném“ počtu. Neustále probíraná národnostní škála návštěvníků se točí kolem zemí jako Německo anebo Rakousko, ale že v tomto složení se skupině dostane natolik výrazné vokální podpory ve formě odzpívaných textů ve švédštině je rozhodně dalším z píseckých překvapení. Jednak proto, že tento jazyk zřejmě nebude ani pro německy mluvící úplně nejlehčím a hlavně proto, jaký věhlas má tato takřka na poslední chvíli potvrzená kapela. Ne tak často vystupující kapela, nutno dodat.

TYRANN

Z hlediska žánrového vymezení se dá mluvit opět o hard rocku, se silnou příměsí gotického rocku a možná by se v tom dala najít i stará KATATONIA, zejména její podoba z konce 90. let. Expresivní Lindqvistův vokál pohání skladby vpřed a dodává jejich úderným motivům opravdu výživnou šťávu. Vazby na TRIBULATION vlastně nechci nijak komentovat, neboť tvorbu této kapely znám jen z rychlíku a proto soudím, že muzika TYRANN mi je svým nastavením nejspíš mnohem bližší. Na pódiu se začínají střídat známé tváře z hlediště, až je to tam místy slušná tlačenice. Švédové se tím ale nenechají rozhodit a dynamika jejich vystoupení nabírá na obrátkách. Byl tohle nakonec vrchol celého ročníku s pořadovým číslem 5? Pro mnohé rozhodně, já to pro sebe uhraji na remízu s několika dalšími vystupujícími.

Festival od srdcařů pro srdcaře a také festival, kde vystupují srdcaři. Cestovatelské lapálie amerického vokalisty britských PAGAN ALTAR Brendana Radigana byly nervujícím zážitkem. Musíte být vskutku srdcař, abyste na koncert odehrávající se tisíce kilometrů daleko dorazil neplánovaně teprve pár hodin před a cestoval zpátky pár hodin po. Na pódiu ovšem nic takového neregistrujeme. Soustředěný a přesto i uvolněný výkon v samotném závěru dvoudenního maratonu už do ohně další olej nepřilévalo, ale vskutku stylově celý podnik pro tento rok uzavřelo. Hudba britské kapely, v jejíž sestavě zůstal toliko jediný zakládající člen – kytarista Alan Jones, rozhodně nesvádí k divokému skotačení. Spíše ztělesňuje metalové tradice a um ve velmi důstojném balení. Pomalé skladby, které inklinují spíše k okultnímu doom/rocku než ke klasickému heavy metalu nabídnou pečlivě vyváženou směs patosu, dramatu a muzikantských specialitek. Má to náboj i v tuto hodinu, byť přiznávám, že síly po předchozím několikahodinovém emocionálním vypětí už rapidně ubývají…

Kolega Marigold už to ve svém článku shrnul dostatečně. Já si jen přisadím v tom smyslu, že Heavy Metal Thunder je s pořadovým číslem 5 již vyladěnou a v rámci DIY podmínek i profesionálně zorganizovanou akcí. Kapely odsýpaly přesně na čas, jejich ozvučení se neslo plně v intencích standardně kvalitní práce Amáka a publikum až na ty nešťastné kelímkové katapulty do hlediště taky fajn a této muzice oddané. Heavy Metal Thunder sice stojí z větší části na přízni zahraničních návštěvníků, ale kromě samotného pořadatelského týmu je dominantně v režii domácích ug firmiček. Například oficiální festivalový merch byl svěřen do rukou osvědčených domácích dodavatelů – trika od Fury Merchandising a povedené nášivky zase ukuchtili v Nasty Patches.

Ve chvíli vzniku těchto řádků byla známá již trojice vystupujících pro příští ročník a prodáno cca 100 vstupenek během toho letošního. Není pochyb o jeho vyprodání záhy po spuštění oficiálního předprodeje. Laťka však byla posazena letos velmi vysoko. Bylo to dostatečně heavy, dostatečně ortodoxní, dostatečně old school a přesto velmi pestré, dramaturgicky šikovně seřízené a vyznavače variability i v úzce vyměřených stylových mantinelech neustále nutící sledovat dění na pódiu.

MP crew

Fotografie: Dalas, Oskar

KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING KÜENRING COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE COLTRE KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT KONTACT AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AARDVARK AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST AMETHYST FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL FRIENDS OF HELL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MEDIEVAL STEEL MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE Festival si užívali i pořadatelé BLAZON STONE BLAZON STONE Festival si užívali i pořadatelé BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra Fanoušci a atmosféra MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS MECHANIC TYRANTS SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED SAVAGED TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER TOWER IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN IRON CURTAIN NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT NIGHT BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE BLAZON STONE TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN TYRANN PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR PAGAN ALTAR

Diskuse: zatím žádná - buďte první

DALŠÍ INFORMACE

www.thrashnightmare.cz/heavy-metal-thunder

LIK - Necro

Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.

Reaper
včera

LIK - Necro

Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!

Marigold
včera

ANCST - Dominion

ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.

Reaper
včera

ANCIENT DEATH - Ego Dissolution

Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.

Reaper
včera

GHOST - Skeletá

Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.

Marigold
před 2 dny

MACHINE HEAD - UNATØNED

Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.

Dalas
před 2 dny

PAGAN ALTAR - Never Quite Dead

Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!