Není možné, aby toto album nedoprovázelo velké očekávání. Po dlouhých třinácti letech od vydání "Incurso" se na scénu vrací duch geniální tech/deathmetalové entity SPAWN OF POSSESSION. Pravda, činí tak pod rouškou RETROMORPHOSIS, nicméně s téměř identickou sestavou, která se podepsala pod asi nejlepší žánrovou desku v památném období let 2003 - 2013, kdy technický death metal doslova a do písmene kvetl. Ale i kdyby žádní SPAWN OF POSSESSION nikdy neexistovali, museli bychom tak či tak zpozornět, neb účast Christiana Münznera (OBSCURA, NECROPHAGIST, ALKALOID atd...), kreativního basáka Erlenda Caspersena (DEEDS OF FLESH, BLOOD RED THRONE) a notoricky známé chobotnice v podobě KC Howarda (ODIOUS MORTEM, DECREPIT BIRTH, ELEMENT) by byla sama o sobě zárukou něčeho speciálního. Když k tomu připočteme srdce a duši SPAWN OF POSSESSION, zpěváka Dennise Rönduma, a zejména pak famózního skladatele/kytaristu se zcela unikátním rukopisem, Jonase Brysslinga, je jasné, že budeme mít co dočinění s deskou z kategorie nevšedních.

Ještě před prvním přehráním "Psalmus Mortis" jsem si udělal soukromý obřad a přehrál si celou diskografii SPAWN OF POSSESSION na jeden zátah, abych se na poslech správně naladil. Ani jedna z trojice desek nezestárla. I s odstupem času platí, že se jedná o výjimečná díla, která psala zásadní kapitoly žánrové historie. Už jen to, že materiál vyšel pod hlavičkou RETROMORPHOSIS a ne SPAWN OF POSSESSION leccos naznačuje. "Psalmus Mortis" tedy bude s největší pravděpodobností trochu jinde. Bude ale reprezentovat úplně jiné hodnoty, než ty, na kterých kdysi pevně stála tvorba vizionářů z Kalmaru? Odpověď je: ano i ne. Pravda však neleží za devatero horami, neleží dokonce ani někde na půli cesty, leží poměrně blízko. Tahle sestava mohla nahrát prakticky cokoli, ale, ruku na srdce, kdo z vás si nepřál, aby to bylo alespoň trochu podobné SPAWN OF POSSESSION? Po intru (které už je samo o sobě zatraceně určující) nastupuje "Vanished" a vy stejně jako oddaný pes svého pána okamžitě poznáváte klasické Brysslingovy receptury. Takto prostě nehraje nikdo jiný.

Než přejdu k větším detailům, dovolím si "Psalmus Mortis" charakterizovat jako celek. Deska je pestrá, ale současně kompaktní, není tolik rozevlátá, nikde nic okatě nevyčnívá. Jestliže "Incurso" (ač sjednocena pod Brysslingovou taktovkou) byla show-off pětice úžasných individualit, "Psalmus Mortis" je mnohem více teamová práce. V tom spočívá jeho síla, ale současně i jeho limit. Komplikovanost i instrumentální ekvilibristika zůstaly na svém místě, jen jsou zasazeny v trochu jiném rámu. Zatímco SPAWN OF POSSESSION byli i přes konstantní tlak zejména vzdušní a lehkonozí artisté, RETROMORPHOSIS jsou hrubější a zemitější dřevorubci. Nutno ale dodat, že jejich chirurgicky přesné nástroje dokáží vytesat do nejmenšího detailu opracovaná díla. "Psalmus Mortis" disponuje drsnější kůží, ale pod jejím povrchem jasně rozpoznáte staré známé rekvizity, které v plné nahotě vydal už více než dvacet starý "Cabinet". "Psalmus Mortis" je vlastně částečným návratem k neotesanosti debutu SPAWN OF POSSESSION, oproti němu a dalším jeho dvěma následovníkům však působí více semknutě, nemění nálady jako na běžícím pásu tak, jako činil "Noctambulant" a hlavně pak poslední deska "Incurso". Při poslechu SPAWN OF POSSESSION jsem si připadal jako v posledním levelu počítačové hry, kde je člověk nucen vykazovat maximální úroveň soustředění, aby jeho nástrahami prošel bez ztráty kytičky. Vůbec neříkám, že "Psalmus Mortis" je nějakou relaxační záležitostí, to tedy ani náhodou, nicméně naleznete na něm místa, kde si můžete alespoň trochu oddechnout a jednotlivé motivy si díky tomu možná i více vychutnat.

Pokud bych měl z tracklistu vytáhnout nějakého osobního favorita, byl by to předposlední, devět minut rezonující epos "The Machine", ve své druhé polovině brnkající na hodně melodickou notu (že by v tom měl prsty Münzner?). Asi bych měl zmínit i Brysslingovo "guilty pleasure", tedy jakési "éterické" klávesy, které lehce vystrčily růžky už ve "Scorched" na "Noctambulant", leč svůj potenciál plně rozvinuly až na "Incurso". Úplně si nemyslím, že v rámci přeci jen tvrdší a špinavější tvorby RETROMORMOSIS je tenhle prvek trefou do černého, jelikož v koexistenci s hrubějšími party často působí jako pěst na oko (viz nasypaná "Never To Awake"), jinde ale zase pomáhá hezky dokreslovat a budovat atmosféru (viz nenásilné působení kláves v "The Tree").

SPAWN OF POSSESSION se vrátili na scénu v novém kabátě. Není to žádná extravagantní haute couture, ale spíše poctivý, pěkně střižený křivák, se kterým vydrží dělat parádu celé roky. Jsem rád, že duch kalmarských virtuózů je zpět mezi námi, i když v trochu jiné podobě. I když nešokuje ani nijak zásadně neexperimentuje. "Psalmus Mortis" je poutavě složená tech/death metalová nahrávka, které kromě výtečné instrumentace neschází potřebný tlak ani hrubost. To, že tahle kolekce místy postrádá moment překvapení, není důvodem nějak přehnaně snižovat její hodnocení.