KREATOR - Krushers Of The World
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Divoženka Julie je rozhodně hodně výraznou osobností nejen newyorské rockové scény a za dlouhá léta své hudební kariéry už nám naservírovala několik ceněných počinů. Ať se budeme bavit o skupině MADE OUT OF BABIES, projektu BATTLE OF MICE, který si střihla s Joshem Grahamem z NEUROSIS nebo její spolupráci s CULT OF LUNA, vždy se jednalo o minimálně hodně zajímavé počiny. Její sólová dráha je ale trochu o něčem jiném, neboť to bylo často jen o jejím hlase. Snad i proto byl debut "The Bad Wife" (2010) zde na MP přijat hodně vlažně. Ale i tak se nedá upřít, že kouzlo Juliina specifického vokálu umí nahnat husí kůži a sevřít vnitřnosti, protože v jejím hlase jsou vždy emoce. Nespoutaný vztek, ukňouraná beznaděj, zákeřná útočnost, ale i bolestné naříkání a laskavá uvolněnost. Umí se dokonale vložit do textů a vždy jsem jí to věřil.
Ale s deskou "Ridiculous and Full of Blood" přišlo i jisté překvapení. Ani ne z jejího hlasového projevu, který opět nemá chybu. Spíš jsem po výborném a emotivně hitovém singlu "Supernatural" dostal album trochu jiného ražení, než jsem čekal. Hudebně hodně sevřená a depresivní hmota se mi tak nějak zamotala do vlasů a jako rozblemstanou žvýkačku jsem ji nemohl dostat ven. První nepříjemný pocit, že se to na mě lepí a omezuje můj osobní prostor, ale nakonec vystřídalo prozření, že je to právě ta ponurá atmosféra, která z alba dělá něco výjimečného. A fakt, že to působí až nepříjemně intenzivně, je vlastně účel. Hudební díla by sdělení mít prostě měla a Julii to opět věřím jako snad nikomu jinému. Její hlasové proměny, změny intonace, divoké vřeštění i hluboké dusivé řevy nikdo jiný nenapodobí. JULIE CHRISTMAS je originalita v každém coulu. A že se album nakonec vyprofilovalo trochu jinak, než naznačoval hitově stavěný "Supernatural", je vlastně jen dobře. Zřejmě tu sehrál svou úlohu i fakt, že si Julie nechala většinu materiálu napsat od svých hostů, především hudebník a producent Andrew Schneider tu odvedl kus pořádné práce.
Po lehce hitovém singlu "Supernatural" nám Julie na svém druhém albu naservírovala hodně temnou a intenzivní masu. Deska, která se nedá vstřebat prvním poslechem, je rozhodně silnější než časem již zavátý debut.
8 / 10
Julie Christmas
- vokál
- hosté:
Johannes Persson
- kytara, vokál
Chris Enriquez
- bicí
Andrew Schneider
- kytara, basová kytara, produkce
John LaMacchia
- kytara, vokál
Tom Tierney
- klávesy
Joel Hamilton
- bicí
Thomas Hedlund
- bicí
Laura Pleasants
- kytara
1. Not Enough
2. Supernatural
3. The Ash
[video]
4. Thin Skin
5. End Of The World
6. Silver Dollars
7. Kids
8. The Lighthouse
9. Blast
10. Seven Days
Datum vydání: Pátek, 14. června 2024
Vydavatel: SIVIANA, RED CRK AB
Stopáž: 42:16
Skvele, velmi intenzivne.
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Že hrají SOEN v podstatě stále totéž, je fakt. Přesto se jejich nahrávky vždycky zajímavě melodicky rozvinuly a dalšími poslechy tak nějak dozrály. Novinka se ale po prvních pár posleších tváří hodně vyčerpaně. Doufejme, že nakonec přece jen vykvete.
Australané nijak nepolevují v tempu chrlení desek. A přestože je to stále o tom samém energickém death metalu, díky dostatečné technické preciznosti a živelnosti se opět jedná o slušné album. Jen mi po poslechu nezůstává v paměti žádný výrazný moment.
První album polské prog skupiny bylo djentově surové a odkazovalo občas i na klasiky TOOL. Nová deska je mnohem epičtější, uvolněnější a melodičtější. Materiál, který na posluchače klade větší nároky a potřebuje čas, ale rozhodně to není čas ztracený.
Výživná pirátská jednohubka, jež vás potěší, jako kdybyste se ztratili na Ostrově pokladů a v nouzi objevili rozcestník, sestavený z kostí posledního nešťastného pobočníka kapitána Flinta. I na "nechtěném" materiálu se BLAZON STONE orientují velmi dobře.
Debut Finů byl příjemnou porcí melodického metalu, na druhém album už to ovšem poněkud skřípe. A ze všeho nejvíc by se kapele zcela jistě hodilo, kdyby se dokázala razantně vymanit z onoho začarovného kruhu sterilního a unylého "female fronted" modelu.
Další porce retra od Islanďanů THE VINTAGE CARAVAN je na první poslech méně výrazná než bravurní minulé album "Monuments", přesto skupina opět prokazuje cit pro energický hard rock se silnou melodikou, psychedelickým rozostřením a potřebným nadhledem.





